Covid střídá pomoc uprchlíkům. Nemocnice přivážejí rodiny kolegů z Ukrajiny

„Jsme v kontaktu od jejich vycestování na Ukrajině až k hranicím. Dál se snažíme řešit vše od spojů – například z Krakowa do Olomouce – až po ubytování. Já se starám o zajištění víz, pojištění a podobné věci. Ve spojení jsme i s odborem školství a řešíme například zajištění školky pro děti,“ vyjmenovává Mariana Hubáčková, která nyní za Nemocnici Šumperk koordinuje pomoc rodinám ukrajinských zaměstnanců.

V nemocnici pracuje 21 lidí z Ukrajiny a vedení jim už minulý týden nabídlo podporu při snaze dostat do Česka jejich blízké. Situace se mění každý den – podle toho, jakou další část země Rusko bombarduje. Zájem přicestovat ale už nyní projevilo asi 32 lidí s vazbou na šumperské zdravotníky ukrajinského původu.

„Teď už tady máme čtyři děti a dva dospělé. O víkendu očekáváme ještě jednu ženu se dvěma dětmi, sestřičku s maminkou a dvě děti. Během příštího týdne ještě rodiče od našeho pana doktora. To jsou tedy ti, pro které už máme domluvené ubytování. V mnoha případech je to ale stále otevřené a vyčkává se na další postup války. Už tu máme lidi z Novogradu nebo Vinici. Pokud to půjde, dorazí ještě z Charkova,“ přibližuje dále Hubáčková. Kromě samotných cest se pomáhá také s odesíláním balíků s potravinami těm, kdo na Ukrajině zůstali.

Podobně nyní situaci zdravotníků a jejich rodin řeší i nemocnice v Sokolově. Nikdo ze zaměstnanců se zatím nerozhodl vydat přímo na Ukrajinu – ať už kvůli povolání do armády, nebo pomoci v tamních nemocnicích. Všichni se soustředí na jediné – dostat blízké do bezpečí.

„Teď se podařilo další dvě rodiny evakuovat do Sokolova, tam ale transport zajišťovala rodina. Snažíme se také v případě potřeby zajistit ubytování a nezbytné vybavení. Intenzivně spolupracujeme i s jednotlivými městy,“ říká Vladislav Podracký, mluvčí Penta Hospitals, pod které spadá sokolovská nemocnice.

Celkem je podle něj v jejich síti přes 100 zaměstnanců ukrajinského původu. Ze dvou třetin je to střední zdravotnický personál, z jedné třetiny lékaři.

„Pomoc řešíme pro rodiče, manželky, děti. Teď jsme přepravovali do Vrchlabí i jednu těhotnou paní. U desítek lidí se nyní o všem jedná, ale většinou přepravu zajišťují právě samotné rodiny. Začali jsme také informace centrálně sbírat a budeme řešit uvolnění dalších prostředků,“ dodal.

Ještě před několika týdny přitom české nemocnice řešily vzrůstající nápor covidových pacientů. Těch ale poslední týdny ubývá a jednou z hlavních agend se stává právě pomoc válkou zmítané zemi. Kromě přímé pomoci rodinám kolegů se v nemocnicích rozběhly sbírky.

Symbolem rychle gradujících událostí je i ostravské centrum Černá louka. Doposud tam lidé přicházeli pro vakcíny proti covidu-19. Teď se mění na Krajské asistenční centrum pro Ukrajinu. Uprchlíci se na místě nejprve registrují, a pokud nemají v regionu zázemí, dostanou nabídku ubytování, kterou zprostředkovávají hasiči.

Pokud jde o pomoc českého zdravotnictví přímo v místě bojů, dotazované organizace potvrzují, že poptávka není ani tak po personálu, jako po lécích a zdravotnickém materiálu, který rychle dochází.

Na Ukrajinu teď proudí třeba přes Český červený kříž, který plánuje dodat až 5500 traumasetů. Balíčky s obvazy, dezinfekcí, fyziologickým roztokem, zaškrcovadly, termofoliemi či rukavicemi a další zdravotnický materiál míří do země v pravidelných intervalech. Dodává ho i vládní humanitární program MEDEVAC.

„Program se řídí potřebami Ukrajiny a to, o co si nyní ukrajinská strana požádala, je zejména spotřební zdravotnický materiál, na což nyní program MEDEVAC reaguje. Vysílání civilních lékařů na místo není v současné chvíli s ohledem na vývoj bezpečnostní situace možné. Případný převoz pacientů na území České republiky se bude odvíjet dle potřeb,“ uvedla pro Seznam Zprávy Hana Malá z Ministerstva vnitra.

Jedná se také o větších dodávkách léků. Ministerstvo zdravotnictví už spustilo kontaktní e-mail ukrajina@mzcr.cz. Přes něj mohou lidé nabídnout léčiva i zdravotnický materiál. Šéf resortu Vlastimil Válek z TOP 09 ale nabádá, aby lidé léky pro tyto účely nevykupovali v lékárnách.

Nejvíce pomůžou zejména nabídky distributorů nebo výrobců léčiv a společností. „Vykupování českých lékáren, ač jistě dobře myšleno, Ukrajincům nepomůže, protože transport zdravotního materiálu do válečné oblasti podléhá specifickému režimu. Léky z českých lékáren mají navíc příbalovou informaci v češtině, což ukrajinským zdravotníkům jen zkomplikuje práci,“ řekl Válek.