Článek
V minulém roce v Česku zemřelo na covid 1686 lidí, zatímco na chřipku 251. Srovnání nabídla data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). I podle odborníků je momentálně covid-19 výrazně nebezpečnější než chřipka.
Podle Kateřiny Fabiánové, zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ), se vyšší úmrtnost na covid odvíjí hlavně od povahy onemocnění. „Tato čísla budou dána především četností výskytu porovnávaných infekcí. Chřipka jako taková se obvykle vyskytuje pouze sezónně, zhruba od prosince do března až dubna. Covid-19 je infekcí s celoročním výskytem, proto je nakažených násobně více,“ vysvětluje.
Vyšší počet úmrtí na covid potvrzuje i Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS Jana Evangelisty Purkyně. „Závažnost nemoci podtrhuje také srovnání s počtem obětí dopravních nehod – na silnicích loni zemřelo 455 lidí, tedy téměř čtyřikrát méně, než kolik jich usmrtil covid,“ říká.
Počet očkování proti covidu se snižuje
Letos sezona respiračních onemocnění naplno propukla koncem září. Podle odhadů odborníků by mohla trvat do ledna. Lékaři znovu zdůrazňují důležitost včasného testování a očkování.
„Zatímco chřipku nepodceňujeme a dlouhé roky doporučujeme rizikovým pacientům očkování, covid mají mnozí tendenci zpochybňovat. Data nám však nyní jasně ukazují, že je covid v současnosti mnohem agresivnější a nebezpečnější,“ komentuje situaci Dlouhý.
Ochota lidí nechat se proti covidu očkovat v posledních měsících stoupá. Za praktikem se od půlky října do půlky listopadu podle dat Ministerstva zdravotnictví vydalo 150 tisíc lidí, z toho tři čtvrtiny ve věku nad 65 let. Právě ti jsou nejzranitelnější skupinou.
V dlouhodobém horizontu ale čísla očkovaných klesají. V letošním roce se zatím nechalo naočkovat přes 290 tisíc lidí. Loni byl počet vakcinací proti covidu 423 tisíc.
Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti, situaci vidí stále bledě. „Špatné je, že zájem o očkování je malý i mezi těmi zranitelnými – 65 plus. Pořád tady máme úmrtí na covid a musíme počítat s tím, že lidé budou umírat dál,“ varuje.
Postcovidový syndrom
Postcovidový syndrom je soubor příznaků, které přetrvávají nebo se vyvíjejí po 12 a více týdnech od vzniku onemocnění covid-19 a které zároveň nejsou vysvětlitelné jinou příčinou. Terminologicky se v zahraničí někdy používá také označení long covid (zahrnující širší časové období od pátého týdne dále).
Při včasném podchycení nemoci lze předejít komplikacím
Lékaři zároveň apelují na pacienty, aby se včas testovali. V případě odhalení onemocnění v raném stadiu, mohou snadněji předepsat antivirotika, která průběh covidu mohou zmírnit.
„Pacienti z rizikových skupin by měli co nejdříve po propuknutí příznaků vyhledat svého praktika, který je otestuje přímo v ordinaci. Pokud se covid prokáže, lékař pacientovi předepíše protivirové léky, které významně snižují riziko závažného průběhu nemoci i případné hospitalizace,“ vysvětluje Dlouhý.
Nejúčinnější ochranou podle Fabiánové ale zůstává vakcinace. „Jednoznačně doporučenou ochranou před těžkým průběhem nemoci je očkování a pravidelné přeočkování aktualizovanou vakcínou,“ dodává.
S přispěním Anny Novákové
