Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zubaři dnes stále mohou nabízet pacientům amalgámovou plombu, která je plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Už ne ale dlouho. Maximálně do poloviny roku 2026.
Pak musí Česko přijít s jiným řešením, protože použití amalgámu bude kvůli dopadu na životní prostředí v Evropské unii až na výjimky zakázáno. Právě tomuto bodu se věnuje část novely, kterou poslanci probrali ve druhém čtení. Řeší se v ní ale také podpora prevence nebo péče v zahraničí.
Projděte si, co se pro pacienty v českém zdravotnictví může do budoucna změnit.
Místo amalgámu levnější bílá plomba
Velmi důležitý bod pro pacienty, protože u zubaře jsme zvyklí si i dost připlatit. Dosud byla jedinou hrazenou zubní výplní amalgámová plomba. Tenhle materiál se ale nebude smět u běžných případů využívat.
Dlouho to vypadalo, že žádná plně hrazená varianta pro pacienty do budoucna nebude. Ministerstvo zdravotnictví ale nakonec do novely zákona vtělilo, že jednodušší bílá plomba půjde plně z veřejného zdravotního pojištění. Částečně má pak být hrazena i kvalitnější výplň, kterou si dnes platí sami pacienti.
Odměny za prevenci
Pokud bude pacient dbát na prevenci, tedy chodit na pravidelné prohlídky nebo se nechá dobrovolně očkovat, mohla by ho pojišťovna odměnit. Ze svého osobního účtu u pojišťovny by pak mohl čerpat větší množství benefitů než dnes. Aktuálně pojišťovny nabízí třeba příspěvky na cvičení, dentální hygienu nebo ochranné pomůcky pro děti.
Jeden příspěvek by se mohl přímo týkat zubní péče. Pacienti by díky příspěvku nemuseli nic platit ani za nákladnější bílou plombu. Záležet ale bude na nabídce zdravotních pojišťoven ve chvíli, kdy novela začne platit.
Za lékařem do zahraničí
Pacienti v příhraničních regionech by se v případě schválení novely mohli jednodušeji dostat k péči v Německu nebo Rakousku. Často jsou totiž tamní odborníci z pohledu dojezdové vzdálenosti pro pacienty dosažitelnější než čeští lékaři.
Jednoduše řečeno by nový systém fungoval tak, že by pojišťovny nasmlouvaly pro své pojištěnce léčbu i na druhé straně hranice. Lidé by pak takovou péči mohli využívat úplně stejně, jako by proběhla v Česku.
Co si bude možné připlatit
V jednom z pozměňovacích návrhů otevírají také poslanci ODS a TOP 09 možnost, aby si pacienti připlatili za kvalitnější léčbu – princip z minulosti známý jako nadstandardy. Pokud by chtěli například větší komfort při nějakém zákroku, pojišťovna by jim hradila základní výkon a zbytek by si uhradili sami.
Příkladem může být kolonoskopie. Příjemnější alternativou klasického vyšetření může být pozření miniaturní kapsle, která pak obrazový záznam ze střevního traktu zaznamená. Plně hrazená invazivní metoda stojí asi čtyři tisíce korun, kapslová 20 tisíc, uvádějí poslanci. Dnes hradí pacient celou cenu 20 tisíc korun. Kdyby prošla tato úprava, platil by pacient rozdíl cen - tedy 16 tisíc korun.
Jak sehnat lékaře
Chybí pediatři, zubaři, leckdy i praktici nebo diabetologové. I nedostatek lékařů chce několika kroky v novele Ministerstvo zdravotnictví řešit. Není úplně jasné, jak konkrétně to v problémových regionech pomůže, pacienti by ale měli mít více informací o dostupnosti péče ve svém okolí. Nové ordinace by měly vznikat především tam, kde nejvíce chybí, a větší podpory by se měli dočkat mladí lékaři.
