Hlavní obsah

Kompletní přehled: Jak se změní důchody po reformě, kterou schválila vláda

Foto: Shutterstock.com

Důchodová reforma je úplná, obsahuje 15 zásadních změn a úprav (ilustrační snímek).

Balík změn má pomoci zajistit udržitelnost důchodového systému i do budoucna. Upraví se důchodový věk, výpočet nových důchodů, ale i rizikové profese, které budou mít nárok na dřívější odchod do penze.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Seznam Zprávy připravily přehled opatření, která obsahuje důchodová reforma, včetně předpokládaného termínu, odkdy změny začnou platit a v některých případech už platí.

V úterý ji schválila vláda, nyní bude putovat do Sněmovny.

„Kdybychom neměli odvahu reformu přijmout, tak by systém nebyl udržitelný a zkolaboval by. Měla být provedena dřív, ale předchozí vlády neměly odvahu,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Jde v podstatě o 15 tematických úprav, jež mají v budoucnu celkově ušetřit státní kase na důchodových výdajích 2,2 procenta HDP.

Už dříve vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že poslanci by se reformou mohli začít zabývat v průběhu prázdnin, do Senátu by se dostala v září či v říjnu a koncem října nebo začátkem listopadu k prezidentovi.

Hledaní celoparlamentní shody nad klíčovou reformou se ovšem v dubnu zaseklo, a to před druhou schůzkou zástupců vlády a opozice na Hradě.

„Nebudeme dělat této vládě hlupáky. Pan Fiala se jasně vyjádřil na sněmu, že ho náš názor de facto nezajímá,“ vysvětloval předseda hnutí ANO Andrej Babiš, proč se jeho kolegové ze schůzky omluvili. Připomněl přitom vyjádření Petra Fialy z podzimu 2022, kdy ujišťoval, že věkovou hranici odchodu do důchodu jeho vláda neposune.

„Hnutí ANO snad nemůže dát ani jasněji najevo, že nemá žádný plán, žádnou představu o budoucnosti,“ uvedl ve své videoreakci premiér.

Prezident Petr Pavel následně řekl, že debatu nad důchodovou reformou nepovažuje za konstruktivní, a pokud bude „vůle předložit alternativní, jasnými argumenty a daty podložený návrh“, je připraven svolat širší kulatý stůl.

Projděte si, jak vypadá vládou schválená verze důchodové reformy:

Důchodový věk navázaný na naději dožití

- předpokládaná účinnost od roku 2025

Důchodová reforma hodlá opustit aktuálně pevně daný postupný věk odchodu do důchodu. Nově má být navázaný na naději dožití 50letých osob tak, aby průměrná doba strávená v důchodu byla 21,5 roku.

Jednotlivé ročníky by se tak v budoucnu měly vždy dozvědět svůj důchodový věk v předstihu alespoň 15 let.

Ministerstvo práce už zveřejnilo tabulku předpokládaného odchodu do důchodu pro ročníky, které by se jinak při náběhu nového systému nedozvěděly informaci včas:

Jak se změní věková hranice pro důchod

Maximální meziroční navýšení důchodového věku u dvou po sobě jdoucích ročníků mohou být dva měsíce. Důvodová zpráva k úpravě zákona dodává, že důchodový věk zároveň nemůže poklesnout.

Navázání důchodového věku na naději dožití 50letých osob ovšem v únoru veřejně zkritizovala Česká demografická společnost. Hrozí podle ní bezdůvodné rozdíly mezi generacemi a růst důchodového věku může fakticky růst rychleji než budoucí délka života v důchodu.

Dřívější důchod pro rizikové zaměstnání

- předpokládaná účinnost od roku 2025

Jde o úpravu, kterou ministr práce a sociálních věcí avizoval od začátku, ovšem přesné parametry představil až v březnu 2024.

Půjde o pracovníky v provozech s vysokými rizikovými faktory. Obecně půjde o všechny ve 4. kategorii rizik a vybraná rizika 3. kategorie: zátěž chladem a horkem, celková fyzická zátěž a vibrace. Celkově má jít o bezmála 120 tisíc pracovníků.

Náročné pozice

Přestože Marian Jurečka uvedl, že u každé pozice se bude individuálně posuzovat, jestli spadá do kategorie náročných, zaznělo hned několik profesí, u kterých je to pravděpodobné:

  • Zdravotní sestry se specializací, osoby pracující v osobní péči ve zdravotní či sociální oblasti. Příslušníci záchranného hasičského sboru i hasiči ostatních jednotek, pracovníci v lesnictví, kováři, skláři nebo obsluha důlních zařízení.
  • Zedníci, kamnáři, dlaždiči, modeláři, slévači, svářeči, řezači plamenem, pracovníci na zpracování plechu, seřizovači a obsluha obráběcích strojů.

Za 2200 odpracovaných směn budou moci odejít do důchodu o 15 měsíců dříve, za 4400 směn o 30 měsíců a za každých dalších 74 směn o jeden další měsíc. Maximálně ovšem budou moci odejít o 60 měsíců dříve. Podle ministra práce Mariana Jurečky budou moci pracovníci v náročných profesích odchod zkombinovat i s předčasným důchodem.

Snížení věku pro odložený starobní důchod

- předpokládaná účinnost od roku 2025

Jednou ze základních podmínek přiznání důchodu je splnění délky pojištění. Pro lidi, kteří dosáhli důchodového věku po roce 2018, je to 35 let.

Pokud délku pojištění nezvládli splnit, mohou zažádat o takzvaný odložený důchod pět let poté, co dosáhnou důchodového věku, a platili alespoň 15 let pojištění.

Nově budou moci žádat už dva roky po dosažení důchodového věku. Podle důvodové zprávy se v konkrétních případech ukazuje, že současné podmínky se jeví příliš přísné.

Zpomalení růstu nových důchodů

- předpokládaná účinnost od roku 2025

Sáhne se i do způsobu výpočtu nových penzí, konkrétně do takzvaných redukčních hranic. Cílem je podle důvodové zprávy snížení nově přiznaných důchodů oproti současnému stavu o osm procent.

Změna má být v zákoně od roku 2025, bude ale nabíhat postupně až od roku 2026 do roku 2035, aby nedošlo ke skokovému znevýhodnění jednoho ročníku.

Podle ministra Jurečky bude u každého ročníku změna znamenat snížení o zhruba 180 korun. Zároveň ministr zdůrazňuje, že i nadále budou důchody růst, za následujících deset let zhruba o 10 tisíc korun.

Dojde konkrétně ke dvěma změnám: Postupně se sníží zápočet příjmů pod první redukční hranicí ze stávajících 100 procent na 90 procent a sníží se zápočet za každý rok pojištění z takzvaného výpočtového základu důchodu z 1,5 procenta postupně na 1,45 procenta.

Pětina průměrné mzdy jako minimální důchod

- předpokládaná účinnost od roku 2026

Důchod se skládá ze základní výměry, která je stejná pro všechny, a individuální procentní výměry. Základní výměra představuje 10 procent z průměrné mzdy. Minimální procentní výměra je aktuálně 770 korun, nově má také představovat 10 procent průměrné mzdy.

Minimální důchod aktuálně představuje 5167 korun (770 korun + 4396,7 koruny), za těchto podmínek by nově měl nejnižší možný důchod být 8794 korun.

Sleva na odvodech pro pracující důchodce

- předpokládaná účinnost od roku 2025

Receptem, jak udržet seniory na trhu práce i poté, co pobírají důchod, má být odpouštění sociálního pojištění, které platí zaměstnanec. Tedy 6,5 procenta z hrubé mzdy.

Fakticky by tak pracující penzista měl dostat podle MPSV s hrubou mzdou 20 tisíc korun měsíčně o 1300 korun víc, s 30tisícovou mzdou o 1950 korun více a 40tisícovou o 2600 korun více.

Pracujícím důchodcům se ale naopak už nebude dále navyšovat důchod. Podle Jurečky to bylo administrativně složité a reálně rostly důchody jen o desetikoruny.

Opoziční poslanec Aleš Juchelka (za ANO) naopak bude chtít prosadit namísto odpouštění sociálního pojištění právě vyšší růst důchodů.

Doktorské studium se počítá do náhradní doby pojištění

- předpokládaná účinnost od roku 2026

Do náhradní doby pojištění se navrhuje započítávat úspěšně dokončené první studium doktorského typu, a to v rozsahu 80 procent.

Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu bude hodnocena jako tzv. vyloučená doba.

Mírnější krácení předčasných důchodů dlouhodobě pracujících

- předpokládaná účinnost od roku 2026

Loni v říjnu začaly platit přísnější podmínky pro odchod do předčasného důchodu. Nově na to má ale navázat i zmírnění pro lidi, kteří získali 45 let pojištění (více níže).

Pro tyto osoby má být penalizace za předčasnost poloviční (tedy 0,75 % výpočtového základu za každých i započatých 90 dnů předčasnosti namísto 1,5 procenta).

Podle důvodové zprávy se ovšem do 45 let nebude započítávat doba, po kterou byla osoba v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání ani doba studia na střední škole po dosažení věku 18 let a studium na vysoké škole, dokonce ani k doktorskému studiu, které se jinak bude nově započítávat do náhradní doby pojištění.

Společný důchod manželů a partnerů

- předpokládaná účinnost od roku 2027

Manželé nebo registrovaní partneři se budou moci dobrovolně rozhodnout o tom, že se podělí o své odvody na důchodové pojistné. A to jak ve stáří, tak i v průběhu, například když jeden začne pečovat o děti nebo osobu blízkou.

Pokud se jeden z partnerů rozhodne a zažádá, bude možné důchody zase rozdělit. Pokud ovšem dojde k rozvodu, bude to předmětem případného řízení.

Lepší podmínky pro pečující osoby

- předpokládaná účinnost od roku 2027

Na vládu míří také úprava, podle které by stát z pohledu důchodového pojištění považoval období péče o osobu blízkou, jako by daný člověk odváděl na pojistném průměrnou mzdu.

Jde o takzvaný fiktivní vyměřovací základ, o kterém Marian Jurečka raději mluví jako o „rodinném“ než fiktivním.

Důchodový systém bude fiktivní vyměřovací základ započítávat za péči o první dvě děti do věku do tří let a o závislou osobu. Za další děti dostane pečující osoba ocenění v podobě výchovného.

Aktuálně se péče řadí do náhradní doby, která se počítá do doby pojistného, ovšem nenavyšuje průměrný celoživotní příjem, který se používá k výpočtu důchodu.

Úprava výchovného

- předpokládaná účinnost od roku 2025 (valorizace), 2027 (třetí a další dítě)

Výchovné, tedy navýšení o 500 korun k důchodu, se bude nově vztahovat jen na třetí a další dítě. První dvě vychované děti budou v rámci důchodového systému oceněny už zmíněným fiktivním vyměřovacím základem.

Nově se také výchovné nebude započítávat do základu důchodu, který se valorizuje.

Už vzniklých nároků na výchovné se úprava nijak nedotkne, platit bude pro nově přiznávané důchody.

Prodloužení nároku na vdovský/vdovecký důchod

- předpokládaná účinnost od rok 2025

Prodlouží se doba pro obnovení nároku na vdovský důchod, a to z dvou na pět let. Jde tedy o návrat k pravidlům, která platila do roku 2012.

Vdovský důchod totiž lze pobírat za podmínky péče o dítě nebo dosažení důchodového věku. Bez splnění těchto podmínek nárok na vdovský důchod po roce zanikne. Obnoví se, pokud v horizontu dvou let člověk začne opět podmínku splňovat. Nově se tedy toto období prodlouží na pět let.

Dočasný příspěvek místo mimořádné valorizace

- účinné od roku 2024

Vedle konkrétní úpravy mimořádné červnové valorizace v roce 2023 došlo i na obecnou úpravu mechanismu, jak se důchody navyšují mimo lednový termín.

Hlavní změnou je, že se mimořádná valorizace nepropisuje do důchodu trvale, ale jen do řádné valorizace v lednu. Fakticky se tak mimořádná valorizace změnila na dočasný několikaměsíční příspěvek.

Dočasný přídavek pak odpovídá 30 procentům z částky, o kterou by inflace navýšila průměrný důchod.

Tvrdší podmínky pro předčasné důchody

- účinné od října 2023

Od října loňského roku platí přísnější pravidla pro odchod do penze před řádným důchodovým věkem. Nově lze jít do důchodu maximálně tři roky předem, dříve to šlo po dosažení šedesáti let.

Současně se zvyšuje penalizace za dřívější odchod. Za každých 90 dní předčasnosti se krátí vyměřovací základ důchodu o 1,5 procenta. Dříve bylo procento v prvních dvou letech nižší.

Do řádného důchodového věku je navíc omezena valorizace penzí – valorizuje se jen základní výměra.

O třináct měsíců později, tedy v listopadu 2024 naběhne ještě poslední zpřísnění: 40 let pojištění namísto 35 let jako nutná podmínka pro předčasný důchod.

Řádné valorizace vychází z inflace důchodců

- účinné od října 2023

V loňském roce došlo k úpravě výpočtu řádné valorizace důchodů, která probíhá každoročně k 1. lednu.

Nově se důchody zvyšují o jednu třetinu růstu reálné mzdy, loni to ještě bylo o jednu polovinu. Současně se důchody zvyšují o inflaci. Zatímco dříve se sledoval jak obecný index spotřebitelských cen, tak i růst cen pro specifické seniorské domácnosti. A navyšovalo se podle ukazatele, který byl vyšší. Nově se navyšování řídí seniorskou inflací.

Doporučované