Co odhalily vraždy z fakulty. Lékaři mezi sebou nesdílejí data pacientů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Doktor, který pacientovi vydává posudek k zisku zbrojního průkazu, se mnohdy nedozví, že se daný člověk léčí s vážnými psychickými obtížemi. Upozorňují na to praktičtí lékaři.

„Psychiatři nám lékařskou zprávu běžně neposílají, ani pacienti ji nenosí. Je to výjimečné, když to někdo dělá,“ sdělila pro Seznam Zprávy praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, která je také vedoucí Katedry Všeobecného praktického lékařství IPVZ.

Politici i odborníci po masové vraždě na Karlově univerzitě z 21. prosince 2023 zvažují, zda a jak ještě zpřísnit novelu zbraňového zákona. Tento týden uspořádají kulatý stůl. Návrh zákona leží ve Sněmovně před třetím čtením.

Praktici ale mezitím upozorňují na mezery ve stávající, platné legislativě. Ambulantní specialisté - třeba neurologové, očaři či psychiatři - mají lékařské zprávy podle zákona odeslat praktickému lékaři. „Mají to udělat zabezpečenou formou. Často se tak neděje. Je to obecný nešvar českého zdravotnictví. Není správně, že strčí lékařskou zprávu pacientovi do ruky. Ten někdy ani nemá motivaci údaje praktikovi předat,“ zdůraznil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

„Je to slabé místo systému, že se často tyto důležité informace nedozvíme,“ doplnila Bezdíčková. Podle jejích zkušeností psychiatrická zařízení většinou posílají pacientská data po hospitalizaci poštou. „Ale u ambulantních specialistů je předání spíš výjimka,“ dodala.

Praktici přitom udělují osvědčení, která jsou nutná k vydání či udržení zbrojního průkazu. Při pochybnostech o zdravotní způsobilosti pacienta mohou upozornit policii.

Psychiatrická společnost ČLS apeluje na kolegy, aby zákon dodržovali a praktikům zabezpečené zprávy posílali. Přesná data o hříšnících v tomto ohledu však nemá. „Pokud toto kolegové praktici ve větší míře zaznamenávají, budeme rádi za podněty. U závažných duševních onemocnění, která vedeme v dispenzární – tedy systematické, dlouhodobé –  péči, považuji poslání zprávy za naprosto nezbytné,“ sdělila předsedkyně odborné společnosti Simona Papežová.

Prevence v souvislosti s držením zbraní se podle ní má týkat hlavně policie a dalších oblastí veřejné správy. „Většina lidí, kteří páchají trestné činy se zbraněmi, není duševně nemocná. Je možné rozpoznat riziko v opakovaném páchání dopravních přestupků či jízdy v opilosti. Ale ti lidé se k psychiatrovi třeba nikdy nedostanou,“ doplnila.

Psychiatři zároveň zdůrazňují, že pokud by se všichni žadatelé o zbrojní průkaz měli podrobovat psychotestům a příslušným vyšetřením, půjde vždy o zaznamenání momentálního stavu člověka v danou chvíli. Duševní rozpoložení se ale může měnit. „Proto jsou stěžejní praktici. Pacienta znají, vidí jeho vývoj v čase. V případě pochybností si mohou vyžádat vyšetření u specialistů, třeba u neurologů nebo diabetologů. Prevence je jinde než v psychiatrii,“ zdůraznila Papežová.

Praktici však kritizují dlouhé čekací lhůty u některých specialistů. Pacient často přijde na řadu až v řádu měsíců. Psychiatři problém uznávají, podle nich může pomoci reforma péče a vznik akutních psychiatrických ambulancí nebo ambulancí s rozšířenou péčí, aby se odbavení pacientů urychlilo.

Novela zákona zároveň umožní lékařům nahlížet do centrálního registru zbraní. Postačí k tomu internet a zřízení přístupu policií. Specialista tak kdykoli zjistí, zda má jeho pacient zbrojní průkaz.

„Možnost určitě přijde vhod, ale neměla by to být povinnost. Pokud u každého pacienta s lehkou depresí při anamnéze řeknu, že se jdu podívat, jestli má zbrojní průkaz, ničemu to nepomůže. Jen by nás to připravilo o čas na určení diagnózy a terapii,“ dodala Papežová.

Také bývalý policista a instruktor střelby Pavel Černý míní, že psychologické vyšetření samo o sobě neznamená řešení. „Nástup choroby může být 3 až 5 měsíců, nemůžeme kvůli tomu chodit každé dva měsíce na psychotesty. Ono by stačilo, kdybychom dobře dodržovali dosavadní předpisy, to tady pokulhávalo. To je ale věc Ministerstva zdravotnictví, špatného vyrozumívání. Databáze nejsou propojené, lékaři spolu nekomunikují,“ sdělil.

Černý je prezidentem spolku Liga Libe, který vznikl přeměnou z původní platformy Petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU.

Šonka zdůrazňuje, že se u nemnoha případů masové střelby v Česku doposud neprokázala jakákoli lékařská pochybení. „Nikdo neřekl, že by lékař něco zanedbal, nebo mu chyběly důležité infromace,“ řekl. V novele zákona žádnou zásadní slabinu nevidí.

Přesto by lepší komunikaci mezi lékaři uvítal. „Rozhodně nevolám po tom, abychom shromažďovali kvanta informací o pacientech, které se někde budou hromadit. Podle mě nemá smysl dělat jednotnou zdravotnickou dokumentaci, protože je to nepřehledné, nepraktické a nebezpečné. Je to o jasném nastavení pravidel, o předání potřebných informací dvou poskytovatelů zdravotnických služeb,“ sdělil Šonka.

„Už dlouhou dobu se řeší potřeba větší digitalizace zdravotnictví. A právě problematika zbrojních průkazů je esenciální případ,“ podotkla Bezdíčková.

Papežová věří v poměrně rychlou nápravu. „Když se zlepší elektronizace zdravotnictví a s praktikem si nasdílíme nějaký souhrn, kostru lékařské zprávy, tak to situaci významně vyřeší. Podle mých informací se na tom na Ministerstvu zdravotnictví intenzivně pracuje,“ dodala Papežová.

Resort zdravotnictví zatím konkrétní kroky nesdělil. „Vedeme v této věci jednání s Ministerstvem vnitra i představiteli odborných společností psychiatrů a klinických psychologů. Jakmile z těchto jednání vyplynou výstupy, budeme je prezentovat,“ uvedl mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.