Co dělají Ukrajinci, ptal se diskutér Rakušana. Odpověď dostal od publika

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

V páteční podvečer je v Klášterní sýpce už půl hodiny před debatou obsazena téměř každá židle. V hospodě v areálu Břevnovského kláštera se mísí ukrajinština s češtinou, šéf hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan sem totiž svolal jednu ze svých „debat bez cenzury“.

Sám přichází krátce před začátkem a hned v úvodní větě připouští, že dnes to bude nejspíš o něco komplikovanější, jelikož celá diskuze bude tlumočena do ukrajinštiny. „Ale my všichni rozumíme česky,“ ozve se z davu ženský hlas s ukrajinským přízvukem a rázem sklízí potlesk.

Jako první se nicméně ptá Ukrajinců sám Rakušan: „Kdo z vás se setkal s projevem nenávisti?“ Načež se v sále zvedne několik rukou. Po otázce, kolik uprchlíků dostalo od Čechů pomocnou ruku, je to ale mnohonásobně víc.

Periferní lokality, ze kterých směrem k vládní koalici zaznívala na debatách poměrně hlasitá kritika, šéf hnutí STAN tentokrát vyměnil za hospodský sál v širším centru hlavního města.

Dát ukrajinské komunitě hlas a prostor se ptát, se ale rozhodl právě po předchozích diskuzích. Ty se totiž v mnoha městech vyostřily natolik, že směrem k Ukrajincům někteří účastníci směřovali urážky i nenávistné projevy.

Jedním z Ukrajinců, který se rozhodl využít příležitost popovídat si s ministrem, je Oleg Kostenko. Na debatu přišel s manželkou a dcerou, která v Česku studuje střední školu.

Žijí tu už šestým rokem a na Rakušana mají jen jednu otázku: „Jestli tady budou moci kvalifikovaní Ukrajinci zůstat i poté, co jim vyprší dočasná ochrana,“ říká mi ještě před začátkem debaty Oleg lámanou češtinou. Zeptat se chce hlavně pro své tři známé z Ukrajiny, které tato věc aktuálně trápí.

V sále sedí i dva kamarádi, kteří se v Česku potkali na vysoké škole poté, co je z domovů na Ukrajině vyhnala válka. Studovat na Akademii výtvarných umění mají v plánu následujících šest let.

Česky mluví už teď oba obstojně, ale otázku na ministra nemají. Jsou jen zvědaví, v jaké atmosféře se večer ponese. „Viděli jsme nějaká videa s dezoláty na TikToku, tak jsme si přišli udělat vlastní názor,“ vysvětluje Lili. Ona ani její kamarád Heorhii se nicméně mimo sociální sítě s žádnou nepříjemnou konfrontací zatím nesetkali .„Naštěstí ne, na internetu jsme všichni statečnější,“ dodává s úsměvem mladá žena.

Mezi diskutující zavítala ale například i Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, se kterou si Rakušan ještě před začátkem debaty připijí půllitrem piva.

Zatímco na předchozích setkáních se pokaždé našel někdo, kdo ventiloval svůj negativní pohled na ukrajinské uprchlíky, večer vyhrazený přímo Ukrajincům se nesl v dosud nejpoklidnějším duchu.

Padaly dotazy na prodlužování dočasného azylu, boj státu proti dezinformacím nebo jak se Evropa plánuje ubránit Rusku. Jednu z účastnic zajímalo, jak dlouho bude Česko tolerovat koncentraci proruských sil v pravoslavné církvi. „Věřte mi, že to není problém, kterým by se český stát nezabýval,“ odvětil Rakušan s tím, že dál věc nemůže komentovat.

V otázce prodloužení dočasné ochrany vyslovil ministr vnitra přání, aby bylo na evropské úrovni rozhodnuto do konce června. Tento institut umožňuje uprchlíkům čerpat veřejné zdravotní pojištění, vzdělávat se na školách i pracovat. V tuto chvíli je zatím prodlouženo do března 2025.

Z dat Ministerstva vnitra vyplývá, že celkem v Česku nyní žije přibližně 380 tisíc Ukrajinců, před válkou to bylo 200 tisíc. Rakušan v průběhu debaty uvedl, že práci má nyní přibližně 120 tisíc z nich.

„A co dělají ti ostatní?“ ptá se obratem muž, kterému se dostává do ruky mikrofon. „Děti a důchodci,“ odpovídá mu bezprostředně dav.

„Někteří se starají o své děti, protože jsou malé, a matky jsou s nimi doma. Druhá skupina se třeba snaží v Česku zorientovat a práci si najít. Sedm z deseti uprchlíků v aktivním věku, kteří sem přišli po válce, už teď pracuje,“ dodává Rakušan s tím, že v tomto ohledu jsme jednou z nejúspěšnějších zemí v Evropě.

Zároveň uvedl, že na humanitárních dávkách jim bylo dosud vyplaceno přibližně 47 miliard. Díky ekonomicky aktivním utečencům se navíc už 35 miliard vrátilo zpět do rozpočtu.

Šéf hnutí STAN současně vyvrátil informaci, která podle něj často koluje na dezinformační scéně: Že s příchodem ukrajinských běženců v Česku narostla kriminalita.

„V současné době žije na území ČR více jak pět procent Ukrajinců. Podíl na celkové kriminalitě Ukrajinců je asi 4,3 procenta. Teď asi budu nařčen ze zjednodušení statistik, já nejsem matematik, ale z toho jsem si vydedukoval, že se Ukrajinci chovají slušněji než Češi,“ prohlásil Rakušan.

Nově rozjetá kampaň, jejíž součástí jsou i setkání s občany u piva, může podle Karla Komínka z Institutu politického marketingu hnutí pomoci s budováním pozitivního obrazu. Ovšem jen u skupiny, která už teď stojí na stejné straně barikády – tedy lidí, kteří připouští, že by Rakušanovi, potažmo STAN, mohli v budoucnu dát svůj hlas.

„Myslím, že STAN chce komunikovat, že má jednoznačné prozápadní směřování, že podporuje Ukrajinu v konfliktu proti Rusku, což jsou další body, podle kterých se potom voliči rozhodují, jestli jsou s tou stranou schopni sympatizovat, nebo ne,“ uvedl pro Seznam Zprávy expert na politický marketing.

Rok, v němž Česko čekají hned troje volby, odstartovalo hnutí vedle Rakušanových výjezdů i novým, snadno zapamatovatelným vizuálem, kterému dominuje růžová a žlutá barva. Podle Komínka celá kampaň z dílny úspěšného slovenského marketéra Michala Repy cílí zejména na získání větší pozornosti voličů a určité vydělení se z masy současné vládní koalice.

„Bojují s tím, že v rámci té koalice nejsou vidět, že jsou v podstatě taková šedá masa. A proto celou kampaň – i kontroverzní kroky, jako jsou debaty s lidmi v lokalitách, ve kterých nejsou žádní jejich voliči – dělají právě proto, aby získali větší mediální prostor, který by za jiných okolností pro ně bylo těžké získat,“ míní Komínek.

Během března čeká Rakušana další čtveřice diskuzí. Míří do Vyškova, Přerova, Ústí nad Labem a „debatní šňůru“ zakončí v Havířově.