Platit u doktora? Kolik jsou ochotní dát voliči Fialy a kolik ti Babišovi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ohledně změn ve zdravotnictví politici často opakují, že se změny prosazují velmi těžko, protože jsou neoblíbené, i když potřebné. V nedávné debatě o zdravotnických reformách tohle tvrzení zmínil třeba i šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

„Je potřeba najít odvahu kroky realizovat. Každý, kdo se o to ale pokusil, byl po zásluze potrestán,“ řekl Kabátek na konferenci HealthCare Institutu.

„Která politická reprezentace v průběhu posledních 20 let přišla s nějakou zásadní myšlenkou reformy českého zdravotnictví a šla s ní do voleb? Podle mého názoru žádná,“ oponuje ředitel Kanceláře zdravotního pojištění (KZP) Ladislav Švec.

Tuhle představu se rozhodl ověřit průzkum, na kterém spolupracovala právě KZP a Národní asociace pacientských organizací, a obecné výsledky Seznam Zprávy popsaly už v předchozím textu.

Ukázalo se, že na hodnocení některých navrhovaných změn ve zdravotnictví se shodují jak podporovatelé vládních stran, tak těch opozičních. A to jak v pozitivním, tak negativním duchu.

Když měli respondenti dávat známky jednotlivým politickým řešením od 1 (zcela přijatelné) po 4 (zcela nepřijatelné), nejlépe dopadla varianta, že by mělo být finančně zvýhodněno ohleduplné chování ke svému zdraví. S tím by minimálně částečně po zprůměrování známek souhlasili voliči všech stran.

Stejně tak, i když zcela opačně, dopadla možnost, že by si lidé teoreticky hradili zdravotní péči dražší než 10 milionů korun ročně. V tomto případě se respondenti všech politických preferencí shodli, že jde o nepřijatelný návrh.

„Zjistili jsme, že preference voličů ohledně jednotlivých řešení se napříč politickým spektrem v zásadě neliší. V tomto tématu nepanuje tak velký rozdíl, jak si možná politici myslí,“ dodává Švec.

U některých otázek se ale liší pohledy o něco více. Jelikož jsou v grafech použity průměry známek, střed hodnot, kde se názor láme, je tak na úrovni 2,5. A kolem této hranice se pohybují výsledky otázky, jestli by si lidé neměli hradit sami levnou péči do 1000 korun. Do určité míry by šlo o přijatelnou věc pro některé voliče vládního tábora, včetně Pirátů. Naopak různě nepřijatelné je to pro podporovatele opozičních stran.

Výsledky z průzkumu jsou zajímavé, protože ukazují postoj podporovatelů jednotlivých stran ke konkrétním změnám ve zdravotnictví, je k nim ale potřeba přistupovat opatrně a spíš jako k ilustraci politického rozdělení společnosti v náhledu na problémy zdravotnictví.

Výzkumníci se zaprvé ptali na to, koho by lidé v srpnu volili. Takže stranická preference se odráží v aktuální letní voličské náladě.

Zadruhé, přesná otázka zněla tak, jak je uvedena pod grafem – tedy které z politických řešení by bylo pro respondenty přijatelné, pokud by zdravotnictví nemělo peníze na udržení kvality a dostupnosti péče. Je to hypotetická otázka, na kterou respondenti odpovídají už s tímto naladěním.

Zatřetí, respondenti na tuhle otázku odpovídali až poté, co jim byla představena základní fakta o českém zdravotnictví. Tedy že do budoucna se bude české zdravotnictví potýkat s velkým počtem starších pacientů nebo že hrozí nedostatek lékařů a sester.

Poslední důležitá věc, kterou je třeba mít na paměti, že i z průzkumu se ukazuje, že lidé jsou ochotní uvažovat o změnách, pokud se jich významně nedotknou. Podle většiny lidí je potřeba mít vnitřně efektivnější zdravotnictví. Zároveň ale 71 procent respondentů odmítá, aby se redukovaly počty ordinací nebo nemocnic. Tento krok ale odborníci v debatě o zvyšování efektivity zdravotnictví přímo zmiňují.

Podobně je problém řešit finanční investici do svého zdraví pro lidi, kteří mají už tak hluboko do kapsy. Čím menší hlásili respondenti svůj příjem, tím se snižovala přijatelnost dalších plateb ve zdravotnictví.

Takže případné změny ve zdravotnictví samozřejmě nejsou jen otázkou politických preferencí, ale rovněž finanční situace každého jednotlivce nebo rodiny.