Článek
Česko v posledních dnech zažívá razantní nástup zimy. Třeba v Českých Budějovicích naměřili v sobotu přes 40 centimetrů sněhu, nejvíce za posledních padesát let. Na hřebenech hor leží i kolem metru sněhové pokrývky.
A v diskuzích mezi lidmi se objevují posměšky, že takto přece nevypadá globální oteplování.
Klimatolog Pavel Zahradníček pracuje s dlouhodobými meteorologickými daty, mimo jiné ohledně zimního období v Česku. „I když je tato epizoda opravdu chladnější a je doprovázena vydatnějším sněžením, které bylo ale prakticky jen jeden či dva dny, tak to nepovažuji za extrém,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy odborník portálu Intersucho a člen Ústavu výzkumu globální změny, spadajícího pod Akademii věd ČR.
V internetových diskuzích teď často zaznívají posměšky typu „Takto vypadá globální oteplování podle aktivistky Grety Thunbergové“. Jsou takové reakce oprávněné?
Někteří lidé si pletou pojem počasí a podnebí. Počasí je aktuální stav a podnebí je dlouhodobý stav. U klimatické změny pozorujeme hlavně dlouhodobé trendy měnících se charakteristik. Tedy listopad i prosinec se dlouhodobě oteplují, ale to vůbec neznamená, že se v nich nevyskytují velmi chladné epizody.
Chladných zim je podstatně méně
Takže není nic zvláštního, když přijde i celá tuhá zimní sezona?
To je klasická variabilita, která by nás měla doprovázet. Jenže tím, že nám teploty v zimě rostou, těchto chladných epizod nebo chladných zim je podstatně méně a převažují ty teplejší. Stejně tak není dobré, když se každá teplá epizoda nebo teplý rekord okamžitě svádí na klimatickou změnu. Prostě jsou tyto výkyvy normální, ale musí se sledovat, jestli se to dlouhodobě nevychyluje na některou stranu. A to se nám celkem dost viditelně děje.
A když pohlédnete na datové řady, jak je nástup letošní zimy extrémní oproti dlouhodobějšímu průměru?
Teploty vzduchu na konci listopadu a začátku prosince jsou opravdu podprůměrné, a to až o 10 stupňů Celsia oproti obvyklým hodnotám. I sněhu letos napadlo dost, ale občas nastávají první sněhové kalamity již během listopadu. Svatý Martin je již 11. listopadu. Minulý rok byly velké přívaly sněhu v půlce prosince a do Silvestra prakticky vše odtálo a přišly teploty i nad 15 stupňů Celsia. Pokud se zaměříme na výskyt celodenních mrazů, ty v průměru za posledních 60 let nastupují v České republice kolem 28. listopadu. Letos to bylo o den později. I z toho vyplývá, že když se nám zdá tento nástup razantní – a také opravdu je, není zase tak neobvyklý. Noční teploty pod -5 °C se počátkem prosince vyskytovaly v České republice zhruba ve 20 procentech dnů. Konkrétně pro 4. prosince, kdy jsme letos zažili velmi mrazivou noc, teploty pod minus 10 stupňů Celsia klesly pětkrát za posledních 60 let. Dokonce 4. prosince 2010 byl průměr těchto nočních teplot v Česku minus 15 stupňů Celsia.
Období s výskytem mrazových dní se krátí.
Jako klimatologové navíc zdůrazňujete, že s klimatickou změnou souvisejí i větší extrémy. Je tohle jeden z projevů?
I když je tato epizoda opravdu chladnější a je doprovázena vydatnějším sněžením, které bylo ale prakticky jen jeden či dva dny, nepovažuji to za nějaký extrém. Prostě to patří k variabilitě počasí a nevidím v tom nic extra mimořádného.
Zima se zkrátila o 24 dnů
Nicméně máte detailně zmapované, že podobné kalamity budou s klimatickou změnou méně časté. Jaká pro to existují data?
Česká republika má jednu z nejlepších měřících sítí na světě, ve správě Českého hydrometeorologického ústavu, která zde už byla budována od dob Rakouska-Uherska, takže máme dostatek dlouhých měření jak teploty vzduchu, tak i sněhu, i když zde jsou řady samozřejmě kratší. Tato data nám ukazují ústup sněhové pokrývky, ať už jejího množství, nebo počtu dní se sněhem, a to ve všech nadmořských výškách, i když v nižších a středních polohách je to markantnější. Dále jsme připravili na CzechGlobe výstupy sady klimatických modelů, které popisují očekávaný vývoj klimatu do konce století podle více scénářů. Ve všech je bohužel současný trend vývoje teplot potvrzován a jen se liší ta velikost změny.
Jak se tedy zkracuje zima v Česku a jak bude trend pokračovat?
Pokud bychom chladný půlrok charakterizovali výskytem mrazových dnů, tedy dne, kdy klesá teplota pod bod mrazu, pak průměrné období, kdy se vyskytuje, je mezi 14. říjnem a 30. dubnem, ale samozřejmě se výjimečně může objevit i mimo toto období. Například velkým nepřítelem jsou v dubnu a květnu, kdy způsobují značné škody v zemědělství, konkrétně v ovocnářství. Těchto dnů za rok bylo v letech 1961 až 1970 v průměru 127, ale v poslední dekádě už jen 100. Do konce století se počítá, že tento pokles bude pokračovat, a to až na 32 až 68 dnů za rok podle toho, jak se budou vyvíjet emise. Délka, kdy se vyskytuje zimní sezona, by šla určit například podle výskytu prvního a posledního výskytu celodenního mrazu. Toto období se nám za posledních 60 let zkrátilo o 24 dnů.
V mrazovém dni klesne teplota pod nulu, v ledovém dni vydrží pod bodem mrazu po celý den.
A jaké konkrétní projevy slabší zimy budou Češi zaznamenávat?
Už je zaznamenáváme. Počet dnů se sněžením se nám v poslední dekádě zkrátil na polovinu a počet dnů s vyšší výškou sněhu dokonce klesl o dvě třetiny. To se negativně projevuje v doplňování podzemních vod nebo také v brzkém nástupu jara, což není pro přírodu úplně přínosné. Kvůli tomu roste riziko škod v ovocnářství. Například výnosy meruněk nám klesly až o 40 procent, a to vinou škod z mrazů. Dále při dřívějším nástupu jara a menší sněhové pokrývce dříve mizí půdní vláha, a pokud nepřijde nadprůměrně deštivé jaro, nastává celkem silné sucho. Může se nám zkracovat zimní turistická sezona v horách. V Krkonoších se má do roku 2040 zkrátit podle modelů až o 25 dnů a její udržení bude stát víc peněz na zasněžování.
