Článek
Novinka by měla spočívat v tom, že by o státní podporu nežádali občané na úřadě. Vše by se státem vyřídili dodavatelé energií. Těm by jen doložili, že mají na zlevněný tarif nárok.
„Fungovalo by to na principu slev na jízdném. Zákonem bychom definovali výčet sociálně zranitelných lidí a těm by distributor poskytoval energie za garantované, zastropované ceny. Rozdíl by pak dodavatelům doplácel stát,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy zamýšlenou novinku ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Mluví o tom, že se hledají nové, jednodušší cesty, jak lidem pomoci. „Ideálně mimo úřady práce, které jsou přetížené,“ říká.
Zavedení této novinky ale musí podle Jurečky předcházet prosazení takzvaného institutu sociálně zranitelného zákazníka. Tím se ujasní, jakých skupin obyvatel by se tento institut týkal. To je zatím v jednání.
Myšlenku státem dotovaných energií aktuálně projednává Jurečka s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (za STAN) a návrh by chtěl mít vyřešený v řádu několika týdnů.
„V nejbližších dnech detaily této varianty představíme nejprve vládním partnerům a poté veřejnosti,“ sdělil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka pro SZ Byznys.
Žádat o pomoc na úřadě lidé nechtějí
O nutnosti hledat nové způsoby, jak přiblížit lidem státní pomoc, mluví i odborníci na sociální problematiku. Právě složitá administrativa, ale i určitá nechuť žádat o dávky jsou podle nich důvodem, proč nezačali lidé využívat příspěvek na bydlení, dávku, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna propaguje jako státní pomoc pro domácnosti zasažené zdražující energií.
Například Radek Hábl, ředitel Institutu prevence a řešení předlužení, zmiňuje, že řada lidí má sociální dávky spojené s nějakou ostudou. „Lidé prostě nechtějí chodit na úřad práce, obecně je to místo velmi stigmatizující. Proto by výrazně pomohlo, kdyby se pomoc zpracovávala jinde. Je to spíš o prostředí, člověk si připadá na úřadech jako někdo méněcenný a někdo, kdo nezvládá svoji situaci,“ tvrdí Radek Hábl.
„Setkal jsem se s tímto postojem u lidí, kteří už jsou střední třída, ale příjmově by na dávku dosáhli. Nechtějí ji, protože to vnímají jako narušení důstojnosti,“ potvrzuje i Karel A. Novák z Platformy pro sociální bydlení.
