Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Češi mají strach, že zdražování energií a potravin je přivede do chudoby. Dvě třetiny z nich to přiznaly, když se na jejich očekávání ptali výzkumníci společnosti STEM.
Ve skutečnosti je chudobou vážně ohrožena jen jedna speciální skupina.
Ukazují například data o neplatičích zdravotního pojištění. Kdo totiž neplatí pojišťovnám, pak velmi pravděpodobně nemá ani na jiné účty a propadá se do chudoby. Data říkají, že mezi neplatiči zdravotního pojištění dominují takzvaní samoplátci. Podle aktuálních údajů z nich odvody neplatí 900 tisíc až milion osob.
„Trvale nehradí pojistné až polovina všech samoplátců, kteří nemají zdanitelné příjmy. Dochází tak u nich k lineárnímu nárůstu pohledávek,“ popisuje situaci posledních měsíců mluvčí největší pojišťovny VZP Viktorie Plívová. Samotné VZP dluží 518 tisíc samoplátců, druhá největší Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra jich hlásí přes 150 tisíc.
Kdo jsou samoplátci?
Mohou to být živnostníci nebo lidé, kteří si vydělávají v rámci švarcsystému, případně na dohodu o provedení práce, tedy osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Do stejné kategorie patří osoby, které nemají zdanitelné příjmy (OBZP), například ženy po ukončení mateřské, mladí lidé po odchodu ze školy anebo ti, kdo si vydělávají načerno.
Do kategorie neplatičů se nemohou dostat běžní zaměstnanci. Vedle nich jsou chráněni také státní pojištěnci, tedy důchodci, děti, ženy na mateřské a nezaměstnaní, kteří jsou evidováni na Úřadu práce ČR. Těmto skupinám obyvatel sociální systém zaručuje rovněž stálý příjem a před chudobou je tak brání.
Milion neplatičů zdravotního pojištění to má těžké nejen z toho důvodu, že jejich příjmy nestačí na běžné výdaje. Zároveň totiž většina z nich nedosáhne na státní podporu, která by jim pomohla překonat těžké časy.
O tom svědčí to, že se během jarních měsíců, kdy rekordním tempem rostly ceny energií, nezvýšil počet lidí pobírajících sociální dávky. Například příspěvek na bydlení v květnu –navzdory rychlému zdražování – inkasovalo necelých 150 tisíc lidí, o deset tisíc méně než před rokem.
Proč si tito lidé v těžkých časech nežádají o podporu, lze vyčíst z výsledků nové studie institutu CERGE-EI. O zmíněný příspěvek na bydlení podle ní žádá jen čtvrtina lidí, kteří na něj mají nárok. Důvodem je převážně byrokracie spojená s vyřízením příspěvku, která přitom odrazuje ty nejpotřebnější, tedy obyvatele vyloučených lokalit. Na podporu bydlení sice má nárok polovina z nich, na úřad si však pro ni dojde jen dvanáct procent.
Experti CERGE-EI sice vycházejí ve studii z rok starých průzkumů, podle autorů se však situace na úřadech od té doby výrazně nezměnila. „Něco se zlepšilo, ale převrat to není,“ potvrzuje Klára Kalíšková, která pracuje v CERGE a na Fakultě informatiky VŠE.
Od letoška se sice o dávky může žádat prostřednictvím internetu, tuto možnost však mohou využít jen ti, kdo mají datovou schránku nebo využívají elektronický podpis. Takových lidí je mezi chudými minimum.
Svá úskalí má i další změna – prokazovat výši výdajů i příjmů sice už žadatel nemusí každého čtvrt roku, přesto musí stále potřebné papíry donést na úřad každých šest měsíců.
O tom, že chudoba hrozí jen přesně ohraničené, byť početné skupině lidí, je přesvědčen také zakladatel agentury STEM Jan Hartl. „Dnes sledujeme s napětím, jestli počet domácností na pokraji chudoby nevyrostl z patnácti na dvacet procent,“ odhaduje.
To, že v průzkumu jeho agentury dal strach z chudoby najevo vysoký podíl Čechů, vysvětluje tím, že se lidé připravují na budoucí potíže.
Zásadní příliv chudých nezaznamenal ředitel sociálních programů nevládní organizace Člověk v tísni Jan Černý. „Situace se nezhoršila u těch, kdo byli chudí už předtím,“ připomíná, že řada z těch, kdo dnes nemají na účty, se propadla do dluhů už dávno.
Jde o lidi, kteří oficiální výdělek odvádějí exekutorovi a nemají peníze ani na to, aby požádali o oddlužení. Ředitel Černý předpokládá, že teď se kategorie chudých rozšíří o rozdělené páry a o část z těch, kterým podraží hypotéky.
Ředitel z Člověka v tísni však míní, že „většina lidí ze středostavovských rodin má zatím k chudobě daleko“.
Nepříjemnosti, se kterými bojuje většina Čechů, jsou podle něho jiné. „Žili jsme v nadstandardu a o ten mnozí z nás přijdou,“ říká Jan Černý.
