Článek
Další ruské raketové útoky na Ukrajinu a možná i ruská mobilizace způsobily, že do Česka přicházejí za bezpečím další Ukrajinci. Mezi nimi ale i tací, kteří přišli už v první vlně po vypuknutí války, vrátili se do vlasti, ale nyní chtějí opět žít v Česku.
S touto skupinou si však organizace pomáhající uprchlíkům nevědí rady. Chybí jim totiž jasné instrukce, na co mají tito lidé nárok.
„Začínáme se s tím setkávat,“ potvrzuje Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
„Už nám volají lidi a řeší, co mají dělat,“ říká i Blanka Tollarová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty. Ozývají se podle ní zejména pracovníci sociálních odborů z menších měst, kteří řeší situaci „svých“ uprchlíků, kteří se vrátili na Ukrajinu a opětovně zase do Česka.
Mají stále status dočasné ochrany?
Nejpalčivější otázky směřují k tomu, jak je to s jejich statusem dočasné ochrany, který jim byl v Česku už dříve přiznaný. Uprchlíkům přináší zásadní výhody: přístup k českému veřejnému zdravotnímu pojištění, možnost čerpat humanitární dávku nebo dávku pro solidární domácnosti a například přístup na český trh práce.
Nejproblematičtější situace může nastat u těch válečných uprchlíků, kteří postupovali podle pokynů – při návratu na Ukrajinu se zřekli dočasné ochrany, aby jim nevznikaly pohledávky například kvůli neplacení zdravotního pojištění.
Podle aktuálních informací se ochrany zřeklo 13 tisíc Ukrajinců. A nyní tedy o ni – v případě návratu – chtějí žádat podruhé. Ale lze to? Ministerstvo na dotaz Seznam Zpráv uvedlo, že ano (viz níže), ale lidé dostávají informace jiné.
„Snažil jsem se informovat na toto téma na helplince Odboru azylové a migrační politiky ve středu, kde mi bylo řečeno, že po zrušení dočasné ochrany již o ni nejde zažádat znovu,“ líčí čerstvou zkušenost Eli Jirman, koordinátor Inciativy Hlavák, která pomáhá uprchlíkům přijíždějícím na pražské hlavní nádraží.
Popisuje, že si všímá, že se trend odjezdů obrací: ještě předminulý týden iniciativa pomáhala denně okolo 60 lidem, kteří odjížděli na Ukrajinu. Minulý týden už to byla jen asi polovina. Ve středu naopak zaznamenali devět lidí, kteří přicestovali podruhé. A proto se chtěl Eli Jirman připravit na to, jak má s kolegy dobrovolníky lidem v příštích dnech případně radit.
Stejný výklad na infolince zaregistrovaly i další organizace. „Na lince říkají, že když si znovu požádají, tak už dočasnou ochranu nedostanou,“ zmiňuje i Blanka Tollarová z Konsorcia a potvrzuje to i ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
„Naše pozice je, že by s tím neměl být problém. Přijedou a požádají. I to s námi dřív takto ministerstvo komunikovalo. Teď jsme trochu překvapení,“ podotýká ředitelka Magda Faltová a doplňuje, že na organizační schůzce na Ministerstvu vnitra dostali informaci, že opětovné žádosti budou možné.
Rusko z Ukrajiny odvezlo přes 300 tisíc dětí
Na území Ruska se od začátku invaze na Ukrajinu dostaly statisíce ukrajinských dětí. A zatímco ruské úřady mluví o evakuaci, směrem na Západ se častěji používá jiný výraz: únos. Viní z něj i ruskou dětskou ombudsmanku.
Problém spočívá i v tom, že s druhou žádostí se výslovně nevypořádává ani zákon označovaný jako lex Ukrajina, který podmínky dočasné ochrany upřesňuje. Zákon pouze upravuje, že nárok na dočasnou ochranu v České republice ztrácí uprchlíci, kteří zažádali o ochranu v jiném státu Evropské unie.
„Podle nás to zákon a směrnice nijak nezakazuje. Není důvod, proč by to nemělo jít,“ říká Magda Faltová.
Ochrana ano, nárok na ubytování ne
Redakce Seznam Zpráv se proto obrátila na Ministerstvo vnitra s žádostí o vyjasnění, jestli při druhém útěku z vlasti mají Ukrajinci opět nárok na dočasnou ochranu, nebo ne.
Podle Hany Malé z tiskového oddělení platí, že uprchlíci mohou opět o dočasnou ochranu zažádat. A neliší se ani postup, jak mají žádost podat. „Stejně jako při první registraci navštívit Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU),“ vysvětluje Hana Malá.
Při druhé žádosti se ovšem připočítává už čas strávený v Česku během první dočasné ochrany. Jde o důležitou informaci – protože uprchlíkům se kvůli tomu neobnovují některé výhody. „Každá osoba má nárok na pojištění pod dobu 150 dnů, pokud se registruje podruhé a lhůta již vypršela, nárok na bezplatné pojištění již nemá,“ líčí konkrétně Hana Malá.
Problém může ale nastat u dojednávání ubytování. Upozorňuje na to Klára Boumová, která zastřešuje migrační téma pro Charitu ČR. „Pokud dostali ubytování od státu, bylo jim nějaké přidělené a oni ho opustili, tak když opět přijedou, tak o něj nemůžou znovu požádat,“ říká Klára Boumová.
Dodává, že ubytování si proto budou muset hledat sami bez podpory na KACPU.
Klára Boumová zároveň zmiňuje, že se diskutuje o celoevropském řešení, protože přístup k druhým útěkům do bezpečí z Ukrajiny se v rámci EU dost liší.
„V Belgii, když odjíždíte, tak oznámíte, že odjíždíte a dočasná ochrana vám dál běží a má platnost na celý rok a můžete se kdykoliv vrátit. Což je pro Ukrajince velmi uklidňující,“ říká a doplňuje, že Polsko ruší dočasnou ochranu, pokud běženci alespoň jednou za třicet dní nevstoupí do země.
