Článek
Disident Jiří Gruntorád zahájil protestní hladovku symbolicky 17. listopadu, tedy v den, kdy před 34 lety začala sametová revoluce a komunistický totalitní režim v tehdejším Československu se postupně zhroutil. K bývalému vydavateli samizdatové literatury, který byl za socialismu dvakrát vězněn, se později přidal další signatář Charty 77, politický aktivista John Bok.
Požadovali odstoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), a to především kvůli tomu, že zamítl žádost o tzv. „zmírnění tvrdosti zákona“, kterou si podal bývalý disident Karel Soukup alias Charlie, kterého StB vyhnala v roce 1982 v rámci akce Asanace ze země. Česká správa sociálního zabezpečení mu vyměřila důchod ve výši 3256 korun (plus příplatek za dobu vězení 1116 korun). Ministr mu doporučil, aby si požádal o dávky v hmotné nouzi. Hladovkáři chtěli, aby vláda nízké důchody pro odpůrce bývalého režimu začala řešit.
Marian Jurečka protest chartistů ustál. Premiér se za něj postavil.
„Pan premiér to nebyl schopen akceptovat. Nevyzval ho k tomu a tvrdil, že by mu padla vláda, že chceme pád vlády. To nás urazilo,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy John Bok.
Mluví v něm i o tom, že se Jurečkovo ministerstvo chovalo „pansky“ a považuje za absurdní, že zatímco zhruba tisícovka chartistů nemá důstojné penze, tisíce bývalých estébáků, profesionálních milicionářů a profesionálních komunistů mají naopak důchody vysoké.
Jak vnímáte včerejší rozhodnutí vlády a jste s ním spokojeni?
Zjednodušeně řečeno, odebrali jsme jim to, čím se chtěli okrášlit.
Původní požadavek byl - odstoupení pana Jurečky. Pan premiér to ale nebyl schopen akceptovat. Nevyzval ho k tomu a tvrdil, že by mu padla vláda, že chceme pád vlády. To nás urazilo. Řekl jsem mu, že jsme jeho vládu volili, a předpokládám, že by se měl chovat tak, jak nám to nasliboval při kampani. A Jiří jako strážce odkazu Charty 77, kdy trošku považujeme za drzost, že se tato vláda, aniž by se nás chartistů zeptala, hlásí k odkazu Charty, a vydali to usnesení loňského roku, tak vyzval pana premiéra, aby vládě ve středu přednesl usnesení, které by toto předchozí zrušilo. Pan premiér to odmítl. Co se stalo pak, že to takto dopadlo, to nevíme.
Ale v podstatě jste dosáhli svého. Vláda se zavázala, že situaci ohledně důchodů pro bývalé disidenty napraví.
V případě Karla Soukupa čili Charlieho urychlili to, co dlouho, devět měsíců a nakonec v podstatě až devět let, nešlo kvůli byrokracii a nepochopení zákona o třetím odboji. Neboť ten zákon jasně říká, že ten, kdo má certifikát třetího odboje, má právo dosáhnout na průměr důchodu a nepočítá se to podle toho, kolik máte opracovaných let. Ti lidé byli totiž léta zavření, dělali podřadné práce nebo nemohli studovat.
A teď začali argumentovat, že to uspíší. Do té doby se ale ministerstvo chovalo pansky, arogantně a odkazovalo lidi, kteří mají doloženo, že byli ve třetím odboji, aby se obrátili na příslušný úřad práce a požádali o příspěvek v nouzi. Proto také pan Gruntorád žádal, aby pan ministr práce a sociálních věcí Jurečka odstoupil, neboť dělá této vládě ostudu.
A co říkáte na to, že teď to chtějí rychle změnit?
Najednou to jde! Podívejte, já mám také třetí odboj, po 47 letech práce pro tuto zemi, ať už za totáče, za vlády jedné strany, kdy jsem dělal manuální práce, protože mě nepustili na studia, což mi tedy nevadí, protože jsem se naučil spoustu věcí, tak já bych měl mít dnes důchod 20 tisíc. Estébáci, kteří nás obtěžovali, kteří nás zatýkali a některé z nás donutili odejít z této země, mají 35 až 40 tisíc. A žádná vláda za celá ta léta nebyla schopná to napravit. Tak, jak to udělali na Slovensku - odebrat jim ty výsluhy. A teď, když už je nás jen pár, tak se smějí. Teď to sice napravuje pan premiér, ale pozdě! On už ve vládě byl, dokonce byl ministrem školství, a nic neudělal.
Tam je navíc absurdní, že těch chartistů bylo jenom 1200 na mnoho tisíc estébáků, profesionálních milicionářů, profesionálních komunistů, kteří mají vysoké důchody. Řada těch disidentů navíc už zemřela.
Vláda řekla, že odvolání toho usnesení o Chartě dělá z humanitárních důvodů. Jak jste na tom fyzicky, jste oba v pořádku?
Nemohu mluvit úplně za Jirku, ale vypadá to, že ano. Jsme čilí a já bych klidně teď šel tancovat, jak jsem na tom dobře. No a že to dělají z humanitárních důvodů? Ať si to dělají z jakéhokoliv důvodu, v každém případě to usnesení zrušili.
Vy jste řekli, že před Úřadem vlády strávíte poslední noc. Takže se už balíte a půjdete domů?
Pan Gruntorád ještě spinká a bude spinkat až do 12 hodin. On tak žije. Do tří hodin do rána čte a vstává až v poledne. No a pak počkáme, až přestane sněžit, oklepeme stany a půjdeme domů.
Já se už těším. Moje žena mi vždycky, kdykoliv jsem držel hladovku, a to bylo několikrát i za totáče, uvaří úžasnou slepičí polévku, tak se těším, až se do ní s chutí pustím.
