Článek
„Předtím to byl pohyb v rozsahu dvou centimetrů, teď je ten rozsah obrovský,“ porovnal svůj současný a dřívější zdravotní stav dvaapadesátiletý pacient Tomáš Sváček.
Před deseti lety skončil na invalidním vozíku. Příčinou byla cévní malformace v oblasti míchy, tedy abnormálně propojené cévy, které se plnily krví a tlačily na tkáň ve svém okolí. K tomu začal trpět intenzivními bolestmi svalů v nohou. „Ten sval máte v maximální tenzi,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Sváček a přirovnal své stavy ke křečím.
„Pacient ke mně začal docházet v době, kdy bolesti byly nesnesitelné a spasticita (porucha svalového napětí, pozn. red.) byla v podstatě tak výrazná, že pohyb byl takřka nemožný,“ sdělil Šimon Kozák, vedoucí Centra pro léčbu bolesti Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Lékař se rozhodl přikročit k zahájení léčby takzvanou neuromodulací. „Nám mnoho možností nezbývalo,“ říká a vysvětluje, že tato léčba spočívá ve stimulování míšních nervů pomocí elektrických signálů.
Jedná se o metodu, při níž je do těla pacienta implantována elektroda o velikosti krabičky od sirek, která vysílá signály do koncových nervů míchy, čímž je stimuluje a posiluje. Tento princip byl sice známý, tentokrát ale lékaři cílili na jiné míšní nervy, než je obvyklé. S takovým postupem nebyly dosud téměř žádné zkušenosti. Metodu poprvé představil výzkumný článek uveřejněný ve vědeckém časopise Nature letos v únoru.
„Ten chirurgický výkon je nekomplikovaný,“ řekl neurochirurg Tomáš Svoboda a dodal, že stěžejním bodem operace je zavedení kontaktů elektrody na správná místa pomocí speciální jehly.
Neuromodulační terapie se začala použít ve Spojených státech v 70. letech, a to primárně při léčbě bolestí po operaci zad.
„Ta metoda se používá velmi dlouho, ale my jsme zkrátka nevěděli, jaký je její potenciál, na co všechno ji můžeme použít. Mozek i mícha neustále skýtají spoustu tajemství. My jsme právě možná objevili jedno z nich, a to že část míchy, když na ni zacílíme neurostimulaci, dokáže probudit právě motoneurony a sekundárně potom svalovou tkáň,“ popsal Kozák.
Anesteziolog František Dušek ale upozorňuje, že metoda má své limity. „Není to metoda, která by pomohla lidem, již mají přerušení míchy úplné a totální, musí tam být zachována alespoň maličká část uvnitř, aby byla naděje na zlepšení pohybu,“ řekl Dušek.
Další testování
Zatím se Sváček při chůzi opírá o berle a zdali je nakonec odloží, zatím není jisté. „On chodí už i po schodech, zvláště ze schodů dolů je to docela kovbojka,“ sdělil Tom Phillip, přednosta kliniky revmatologie a rehabilitace Fakultní Thomayerovy nemocnice, v níž probíhají pacientovy rehabilitace. Právě na jejich průběhu podle lékařů další vývoj záleží.
„Doufám, že v příštím roce tuhle spolupráci ještě rozšíříme a uděláme pilotní projekt na osmi deseti pacientech, kteří by podstoupili stejnou metodu,“ nastínil budoucí vývoj Phillip.
Kromě pohybu se Sváčkovi také zmírnily jeho bolesti. Díky tomu začíná vysazovat tlumící léky, které mají řadu nežádoucích účinků. „Netvrdím, že bolesti nemám vůbec nikdy, ale teď je třeba nemám,“ popsal a dodal, že před neuromodulací by něco takového nebylo možné.
