Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Anglická kapela The Cure vystupovala v pražské O2 aréně 24. října. Vstupenky na plochu ke stání byly beznadějně vyprodané. Řada fanoušků je tak sháněla na poslední chvíli, kde se dalo.
„Hledala jsem si lístky narychlo přes facebook. Věděla jsem, že vždycky před tím koncertem se toho lidé zbavují a prodávají to přes internet,“ říká Veronika B. z Prahy. S kupováním lístků přes facebook má bohaté zkušenosti i Aleš M., doteď prý neměl nikdy žádný problém: „Dokážu odhalit, když se na první pohled jedná o podvod. Typicky jsou to lidé, kteří mají cizí jméno a v textu jsou gramatické chyby.“
Člověk, který na facebooku vystupoval jako Zdeněk Mareček, nabízel hned tři volné vstupenky ke stání. Z jeho profilové fotky se usmívá sympatický chlapík se dvěma dětmi v náručí. Má prý vystudovanou Vysokou školu ekonomickou v Praze a před 7 lety se oženil.
„Tak jsem si říkala: ‚Jé, to bude určitě hodný člověk,‘“ vysvětluje Klára P., proč si právě s domnělým panem Marečkem začala dopisovat a domlouvat nákup dvou lístků. „Nejdřív se mě zeptal, odkud jsem, já že z Prahy. Na to on, že je z Liberce. Takže tím pádem jsme se nemohli domluvit na osobním předání,“ dodává Klára.
Údajný pan Mareček měl lístky ve formátu PDF. Za dva chtěl 3 tisíce korun. Poslal Kláře údaje k platbě ve formě QR kódu. Důležité prý bylo, aby na platebním příkazu nic neměnila. Klára dle instrukcí provedla okamžitou platbu. Na lístky, které měly obratem přijít od Marečka mailem, ale čekala marně.
Podobně to probíhalo i u Aleše M. Ten ještě před platbou 1 500 za jeden lístek požadoval po Zdeňku Marečkovi nějaký důkaz, že vstupenky skutečně má. Chtěl účet od jejich zakoupení, ten ale pan Mareček nějak zrovna nemohl najít, a tak se Aleš spokojil alespoň s fotkou lístků se zakrytým čárovým kódem. „Aby to nebylo úplně kupování zajíce v pytli. A to mi okamžitě obratem poslal. A v tu chvíli jsem si říkal: ‚OK, tak to působí důvěryhodně,‘“ doplňuje Aleš.
Pro změnu s jistým Danielem Beránkem si nákup dvou lístků domlouvala Veronika B. I pan Beránek na fotce vypadal jako sympaťák, co pracuje v obchodě s módou, vystudoval hotelovku a momentálně je zadaný. Veronice pro změnu tvrdil, že je z Jablonce a že by jí lístky strašně rád předal osobně, ale do Prahy kvůli tomu nepojede. Takže také ona obdržela QR kód s platebními údaji a odeslala 3 tisíce korun.
Jak se později ukázalo, pan Mareček i Beránek jsou jedna a tatáž osoba. Oba dva totiž v QR kódech zaslaných zájemcům o lístky uváděli totožné číslo bankovního účtu.
Klára, Veronika ani Aleš žádné lístky nedostali. Na radu své banky proto Klára vložila na stejný bankovní účet, kam předtím poslala peníze za vstupenky, jednu korunu a napsala vzkaz do zprávy pro příjemce, že chce buď vstupenky, nebo zpátky své peníze. Obratem se jí ozval člověk, který tvrdil, že nemá vůbec tušení, o co se jedná. „Napsal mi, že jen prodává přes aplikaci Vexl bitcoiny a že jsem se nejspíše stala obětí podvodu. A že na moje jméno si tam někdo za 3 tisíce korun objednal ten bitcoin,“ popisuje Klára.
Jedná se o mladíka z Vysočiny, který si přivydělává obchodováním s kryptoměnou. Když ho Seznam Zprávy kontaktovaly, odvyprávěl svou verzi toho, co se odehrálo.
„Já jsem od začátku října začal prodávat bitcoiny na aplikaci Vexl. Vyskočila mi tam poptávka od toho člověka. On přese mě chtěl koupit bitcoin asi za 3 tisíce, pak toho bylo víc. Tak jsme se normálně dohodli, já jsem mu poslal číslo svého bankovního účtu a on mi poslal bitcoinovou adresu. Takže jsem čekal, až mně ty peníze přistanou na účtu s tím, že mu za to pošlu bitcoin,“ popisuje Jan K..
Teprve poté, co ho kontaktovala Klára P. a další lidé, prý pochopil, že se jedná o podvod. „Že ty peníze nechodily od něj, ale že zneužil číslo mého bankovního účtu. A na můj účet posílali peníze úplně obyčejní lidé v domnění, že jim já pošlu lístky,“ dodává Jan K. a zároveň důrazně odmítá, že by oním podvodníkem byl on sám.
Aplikace Vexl vznikla letos a podle jejích tvůrců jde o jednoduchý a bezpečný způsob obchodování s bitcoiny. Funguje na bázi sociální sítě. „Vexl není směnárna, nic neprodává ani nekupuje, za nic si nebere poplatky. Je to jen nástroj, jak se můžou spojit lidé, kteří se znají, nebo mají společného známého, a vzájemně, bez potřeby třetí strany, můžou uzavřít obchod. Je to komunikační platforma, ne obchodní,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy expert na kryptoměny Dominik Stroukal.
Podle něj je ovšem chyba, pokud se v této aplikaci spojíte s někým, koho neznáte, nemáte na něj ani referenci od někoho známého a rovnou s ním uzavíráte obchody.
Těm lidem ty peníze vracet nebudu. Já jsem je poslal tomu podvodníkovi v podobě bitcoinů. Nevěděl jsem, že to je nějaký podvod.
Všichni tři poškození, se kterými Seznam Zprávy hovořily, podali trestní oznámení na neznámého pachatele. Učinil to posléze i obchodník s bitcoiny Jan K. a policii poskytl veškerou komunikaci s podvodníkem i podklady z transakcí s bitcoiny. „Oznámení jsme přijali a v současné době se jím zabýváme,“ uvedla bez dalších podrobností jihlavská policejní mluvčí Jana Kroutilová
Vystopovat pravou identitu Marečka alias Beránka, který peníze od poškozených lidí určené na vstupenky měnil na bitcoiny, ale nebude jednoduché. Na aplikaci Vexl to nelze.
„Ta aplikace je navržená tak, že ani samotní tvůrci nemají informace o svých uživatelích. Já když jsem si tam zakládal účet, tak jsem tam musel dát svoje telefonní číslo, ale ti tvůrci k tomu přístup nemají. Protože je to celé zašifrované,“ vysvětluje Jan K. Zároveň dodává, že na podvodníkových bitcoinových adresách vidí stále nové transakce, a proto je pravděpodobné, že ve své činnosti pokračuje dál.
On sám podvodníkovi postupně prodal bitcoin v hodnotě 10 tisíc korun. Peníze poškozeným vracet nechce. „Těm lidem ty peníze rozhodně vracet nebudu. Já jsem je poslal tomu podvodníkovi v podobě bitcoinů, takže z mé strany to bylo úplně čisté. Já jsem nevěděl, že to je nějaký podvod,“ trvá na svém Jan K.
Nicméně na základě této zkušenosti, jak říká, učinil některá opatření, aby podobným problémům do budoucna předešel. Po svých zákaznících třeba požaduje, aby v platebním příkazu do zprávy pro příjemce psali, že jde o nákup kryptoměny: „Aby to ty lidi když tak trklo, že když kupují třeba vstupenky na koncert, proč by měl být ve zprávě uvedený nákup bitcoinu.“
Podobný případ se odehrál už před 8 lety. Tehdy filmový publicista František Fuka skončil dokonce až před soudem. Také u něj si jakýsi Jan Bílek objednal přes mail bitcoin za 2 500 korun. Peníze mu od Bílka přišly, bitcoin tedy odeslal. Jenže po několika měsících ho kontaktoval skutečný Jan Bílek, invalidní důchodce, a chtěl po Fukovi léky, které si objednal a zaplatil.
Také v tomto případě podvodník zneužil bankovní účet Fuky, aby přes něj peníze směnil za bitcoiny a zahladil za sebou stopy. Důchodce následně podal na Fuku žalobu za bezdůvodné obohacení. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 nakonec rozhodla, že Fuka získal peníze v dobré víře, a měl tak podle rozsudku vrátit jen provizi z obchodu ve výši 471 korun.
Tým Josefa Klímy
Příběhy podvodů, neetického jednání, pohnuté lidské osudy i dosud neznámé okolnosti historických událostí. To jsou témata týmu Josefa Klímy.