Chtěli jsme navýšit poplatek o víc než 15 korun, přiznává šéf ČT Souček

Ministr kultury spolu s představiteli veřejnoprávních institucí ve středu představil podobu novely mediálního zákona, která by měla od roku 2025 pozměnit financování České televize a Českého rozhlasu. Těm by z koncesionářských poplatků mělo přitéct více peněz do rozpočtů, které jsou v posledních letech napjaté.

Ředitel České televize Jan Souček, který do čela televize veřejné služby nastoupil v loňském roce, si chválí zejména valorizační systém. Podle návrhu mediálních novel by v dalších letech poplatky vláda mohla zvyšovat svým nařízením o šest procent, pokud by od poslední změny inflace překročila šest procent. „Tento mechanismus nám dává pravděpodobnost dlouhodobé udržitelnosti systému,“ říká Souček v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

V jaké části novely jste jako ČT museli udělat největší ústupek? S čím jste nejméně spokojeni?

Zaprvé je potřeba říct, že jsem rád, že toho kompromisu bylo dosaženo. Věřím, že tato varianta má šanci projít Parlamentem tak, aby byla účinná od začátku příštího roku. Druhá věc je, že jsem se netajil tím, že představa té základní výše poplatku byla na straně České televize vyšší, než je navýšení o 15 korun.

Je to velký problém?

Těch 15 korun představuje 11 procent z dosavadního televizního poplatku, zatímco za 16 let, kdy se poplatek naposledy měnil, se všechny představitelné parametry ve veřejné sféře financování zvýšily v podstatě dvojnásobně. Průměrná mzda v České republice za tu dobu narostla o téměř 90 procent, průměrný starobní důchod se zvýšil o 114 procent a příjmová stránka státního rozpočtu narostla o 104 procent, zatímco poplatek se zvýší teď o 11 procent. Takže tam bych řekl, že máme ty zuby zaťaté asi nejvíc ve vztahu k absolutní výši poplatku, který teď bude stanovený.

S jakou částí novely na vaší straně naopak panuje stoprocentní spokojenost?

Já jsem rád, že to celé dává smysl právě v kombinaci těch několika prvků, které jsou tam obsaženy – to znamená navýšení poplatků a zachování výjimky na DPH a valorizačního mechanismu. Vlastně největší radost máme z valorizačního mechanismu, který, byť je oktrojovaný, dává pravděpodobnost dlouhodobé udržitelnosti toho systému.

Změní se způsob placení koncesionářských poplatků ze strany právnických osob. Přes 60 tisíc malých podnikatelů nebude podle návrhu do budoucna platit vůbec. Nevnímáte to jako ztrátu pro rozpočet?

Víte, to vždy musíte počítat jako celek. Došlo ke zvýšení prahu na počet 25 zaměstnanců, odkdy se začíná platit poplatek podnikatelskými subjekty, ale současně došlo ke snížení horní hranice, kdy plátci platí maximální, stonásobný poplatek. Tam došlo ke snížení z původně navrhovaného tisíce zaměstnanců na 500 zaměstnanců. Myslím, že je to únosná míra kompromisu. Takže nedošlo k podstatné změně oproti tomu, co jsme očekávali.

Nově budete vybírat koncesionářský poplatek i od lidí, kteří nemají televizní přístroj, ale mají doma chytrý telefon nebo tablet. Jakým způsobem z nich peníze, když to řeknu, nehezky, budete chtít dostat?

Já se domnívám, že nebudeme poplatky od ledna vymáhat, ale že se s kolegy poradíme o nějaké úvodní době hájení, kdy lidem v České republice, kteří by spadali do nové kategorie poplatníků, budeme dávat najevo, že i oni by se nyní měli zaregistrovat k televiznímu poplatku. A myslím, že doba hájení může trvat i několik měsíců. Potom bychom zahájili praxi, kterou vlastně ale občané České republiky znají i z minulosti, kdy my jsme vycházeli z databáze odběrných míst elektrické energie a vyzývali jsme ty, kteří nebyli zaregistrováni k poplatku, jestli náhodou skutečně nespadají do kategorie poplatníka. Takže myslím, že budeme postupovat podobným způsobem i teď u nově vznikajících kategorií poplatníků.

Ministr kultury ve středu představil předpokládaný výnos, který by měly přinést změny, tedy zhruba 850 milionů korun. Jak je to pro vás zásadní částka k tomu, abyste udrželi službu v současné kvalitě a rozsahu, případně ji rozvíjeli?

Nové příjmy jsou pro nás naprosto zásadní, zejména z hlediska zachování struktury a kvality služeb, na kterou jsou doposud diváci zvyklí. Nicméně nás čeká i přesto docela zásadní debata o novém způsobu uvažování a strukturování rozpočtu České televize. Jednak proto, že máme velký vnitřní dluh třeba v investicích do technologií, do rekonstrukce nebo dostavby některých objektů.

Jaké máte plány?

Chceme stavět nový studiový dům místo filmových laboratoří na Kavčích horách, chceme stavět nové studio v Ostravě, stejně tak potřebujeme přenést prioritu v programové oblasti blíž digitálním platformám, respektive v našem případě iVysílání. Takže i přesto, že vlastně novela do jisté míry má v sobě potenciál udržet kvalitu a rozsah služeb tak, jak jsou diváci dnes zvyklí, my budeme do uvažování už o roce 2025 promítat nové priority, které opravdu vycházejí ze změny uživatelských zvyklostí televizních diváků.

Jaká částka by pro vás byla ideálem?

Myslíte čistého výnosu? Vycházel jsem z toho, že kdyby to bylo 1,4 miliardy, jak bylo avizováno v loňském září, do jisté míry by to usnadnilo dýchání naší instituce. Ten konstrukt, jak je dnes postavený, dává potenciál, včetně zachování výjimky na DPH, někde lehce nad jednou miliardou. Jsem za to rád, protože kdyby ke kompromisu nedošlo, Česká televize se od počátku roku 2025 dostane do zásadních rozpočtových problémů. Jsem rád za stabilizaci.