Článek
Nachlazení, rýma či kašel. Na jižní Moravě hygienici začátkem týdne oznámili vypuknutí epidemie respiračních onemocnění. Zaznamenali 2048 případů na 100 000 obyvatel.
Ve středních Čechách v pátek evidovali 1455 případů na 100 tisíc obyvatel, v Praze pak podle úterních dat počet nemocných mezitýdně vzrostl o 11,5 procenta a blíží se tomu ze sezony 2019/2020.
Ředitelka protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek upozornila, že desetinu případů v regionu tvoří chřipka. Její epidemie by tak podle odborníků mohla letos přijít dříve než v předpandemických letech.
„Dva roky tady chřipka prakticky nebyla díky hygienickým opatřením, která jsme drželi kvůli covidu – sociální izolaci, rozestupům, nošení roušek,“ připomíná v rozhovoru pro Seznam Zprávy předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
„Teď se všechno může zase snadněji šířit,“ dodává s tím, že období před Vánoci je navíc kritické, protože se lidé více potkávají. Zatím mají ale infekce spíš mírný průběh.
Pacienti nejvíce ohrožení chřipkou
Chřipka představuje v Česku zvýšené riziko pro více než dva miliony lidí. V porovnání s běžnou populací to podle statistik platí pro kardiaky (až 52krát), seniory (až 60krát), astmatiky (až 120krát) či pacienty s plicním a současně kardiovaskulárním onemocněním (až 435krát).
Proočkovanost rizikových skupin je u nás stále velmi nízká, což ostatně platí i pro celou českou populaci. „Každoročně se u nás nechá proti chřipce očkovat pouze přibližně 20 % lidí z ohrožených skupin, což je ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi velmi málo,“ říká Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.
Chřipka a další virová onemocnění letos přišly dříve než v předchozích letech. Na jižní Moravě už experti mluví o epidemii respiračních onemocnění. Jak je situace vážná?
Nejsem schopen úplně komentovat, jak vypadá situace v celé republice. Mohu to hodnotit na základě toho, co vidím ve své ordinaci. A to zatím nepřekračuje nějakou míru toho, co bych v tomto ročním období považoval za standard. Ano, máme větší množství respiračních onemocnění, kolik z nich je chřipka, ale nejsem schopen říct, protože se na ni většinou netestuje.
Je k tomu nějaký důvod?
Informace, jestli se jedná nebo nejedná o chřipku, nijak nemění léčbu pacienta a přístup k němu. Ke všem s respiračními onemocněními se chováme stejně, samozřejmě s výjimkou covidu. Obecně bych netvrdil, že je situace v tuto chvíli tragická.
Změnil se nějakým způsobem počet hospitalizací?
Takové informace nemám, ale z pozice praktika je nejsem úplně schopen dát. Dozvídáme se to spíš zpětně z různých hlášení. Je potřeba taky říct, že respirační infekce mají vesměs normální, lehčí průběh.
Dá se říct, že podobný scénář jako na jihu Moravy čeká i zbytek Česka?
To je trochu věštění z křišťálové koule. Vlna respiračních onemocnění prochází republikou a vždycky jsou některé regiony postiženější než jiné. Dá se ale očekávat, že epidemie bude postupně všude. Má na to vliv počasí, ale také předvánoční chod, kdy se lidé více vídají a je ideální čas pro šíření nemocí.
Jaký vliv měl na chřipku covid? Jsou v něčem současné epidemie jiné?
Názorů na to padá hodně, ale nic z toho není podloženo jednoznačnými daty. Pravdou je, že dva roky tady chřipka prakticky nebyla díky hygienickým opatřením, která jsme drželi kvůli covidu – sociální izolaci, rozestupům, nošení roušek. Teď se všechno může zase snadněji šířit, takže se dá očekávat, že epidemie letos proběhne. Ale jak se budou viry chovat a jak na ně budou reagovat pacienti, jsou jen spekulace.
Je průběh nemoci v něčem jiný u těch, kteří prodělali covid?
Určitě k tomu nejsou žádná data a určitě se nedá říct, že třeba ten, kdo měl covid, může očekávat vyšší výskyt chřipky. Musíme počkat.
Jak časté jsou souběhy těchto dvou onemocnění?
Na to je mnoho teorií, které říkají, že není reálné mít tyto dvě choroby dohromady. Já jsem to taky v praxi nikdy neviděl. Pravdou ale je, že se to taky nijak neprokazuje. Vylučujeme covid. Když má někdo pozitivní test, přistupujeme k němu jako k pacientovi s covidem. V opačném případě je to pro nás pacient s jiným respiračním onemocněním. A že se jedná o chřipku, se můžeme domnívat třeba podle závažnosti příznaků. Jak jsem říkal, standardně se pacienti v ordinacích na chřipku netestují.
Jak chřipce co nejúčinněji předcházet?
Platí to samé, co říkáme pořád: zdravý životní styl, vyvážená strava, dostatek spánku, hodně ovoce. V tomto období se taky vyplatí přidávat vitamin C v podobě nějakých doplňků. A samozřejmě vyhýbat se větším shromážděním, pokud to není úplně nutné.
Taky není žádná ostuda použít respirátor třeba v hromadné dopravě nebo v situacích, kdy člověk potkává větší množství lidí v uzavřeném prostoru. Zvlášť když na někom vidíte, že vykazuje známky nějaké respirační infekce, je to dobrá věc. Také bychom samozřejmě měli dodržovat základní hygienická pravidla. Hodně záleží i na ohleduplnosti těch, kteří nějaké respirační onemocnění mají.
Jak by se tedy měli chovat?
Úplně se izolovat od okolí, nechodit do práce ani na společenské akce, omezit kontakty na nezbytné minimum. A v situacích, kdy tak z nějakého důvodu nemohou učinit, by měli nosit respirátor. Bohužel denně vidíme spoustu nemocných lidí, kteří přicházejí do čekárny bez ničeho.
Kdy je vhodné se nechat očkovat proti chřipce a komu byste to doporučil?
Rozhodně ještě není pozdě, je to vhodné i teď. Zachráníte ledacos. Doporučil bych to v podstatě každému, nejvíc samozřejmě rizikovým osobám, tedy starším lidem. Od 65 let se dávka hradí ze zdravotního pojištění, ale řekl bych, že od 50 let nahoru je opravdu rozumné se nechat očkovat.
A potom bych to doporučil lidem s chronickými nemocemi – s kardiovaskulárními onemocněními, dýchacími potížemi –, diabetikům a také samozřejmě těm, kteří mají z nějakého důvodu zhoršenou imunitu.
A jak to je u dětí?
Nejsem pediatr, takže nechci kolegům fušovat do řemesla, ale očkovat se mohou všechny děti. Prvotně ty, které trpí nějakým chronickým onemocněním, nebo zase děti, které trpí například respiračním onemocněním.
Co dělá kombinace očkování proti covidu a proti chřipce?
Je možné je aplikovat i najednou, nemělo by to dělat žádné komplikace. Osobně bych to doporučil – funguje to dobře a z časových důvodů je to samozřejmě praktické i pro pacienty. Kdyby se chtělo proti obojímu naočkovat hodně lidí, také to dává smysl.
Jak se mám léčit, pokud chřipku dostanu?
U těch, kteří jsou jinak zdraví a mladí, je samozřejmě možná samoléčba. Důležité je nechodit s ní do práce, infekci nepřecházet, ale opravdu ji vyležet a vypotit. Potom je třeba pít hodně tekutin, používat léky na odhlenění a antivirotika, která jsou běžně dostupná v lékárnách, horečku tlumit nějakým paracetamolem nebo ibalginem.
Kdy poznám, že už je čas jít k lékaři?
Když člověk ulehne a jeho stav se zhruba do tří dnů nezačne lepšit, měl by kontaktovat lékaře. Samozřejmě je alarmující situace, kdy máte vysokou horečku, kterou se nedaří srazit preparáty, o kterých jsem mluvil, nebo když máte dechové potíže. To není nad čím přemýšlet.
Obecně by v případě horečnatého respiračního onemocnění měli jít k lékaři senioři nebo lidé s rizikovými faktory. Pokud by se jednalo o covid-19, měli by nárok na léčbu novými antivirotiky. Je potřeba říct, že příznaky chřipky a covidu jsou podobné a bez testu v podstatě nepoznáte, jakou máte chorobu. Doporučoval bych proto co nejdříve po projevení příznaků kontaktovat svého lékaře.
