Když z centra zmizí pět poboček pošty: „Co tady zůstane?“

Pošta v brněnské ulici Příkop působí na první pohled vytíženě. Už před desátou dopoledne, kdy se otevírá, tu stojí fronta lidí. Od července ale už fungovat nebude – figuruje na seznamu 300 poboček, které státní podnik hodlá zavřít.

„Když mi to manžel v pátek řekl, myslela jsem, že dostanu infarkt. S takovou budu kulhat přes celé Brno, abych nám vyzvedla důchod,“ posteskne si jedna z čekajících. Rušení pošt je ústředním tématem všech rozhovorů.

V druhém největším městě Česka se škrty nejvíce dotknou právě nejlidnatější městské části Brno-střed, kde má skončit hned pět poboček. Kromě té na Příkopě zmizí pošty v Mečové, Údolní, Hrnčířské a Kounicově.

Pošta argumentuje nutností snížit ztrátu. Pokud by nepřijala úsporná opatření, skončila by letos v insolvenci. Rušené pobočky vybírala podle návštěvnosti klientů, počtu uskutečněných transakcí, ekonomické rentability provozu a podle kritérií důležitých z pohledu klienta, jako jsou například bezbariérový vstup nebo dostupnost MHD.

Představitelé měst ale mají rušení pošt za nepromyšlené. „S rozhodnutím nesouhlasíme. Bude to velká přítěž pro občany,“ řekla už v pátek mluvčí městské části Brno-střed Kateřina Dobešová.

Rozhodnutí zřejmě nejvíc dopadne na seniory, kteří jsou zvyklí na pobočky přicházet osobně. „Chodíme o berlích, s cestováním máme problémy. Můj muž má 82 let, je to pro něj náročné. Pošťačka navíc nechodí pravidelně, občas ani nezazvoní. Takže pak musím na poštu osobně,“ říká penzistka Marie Bednářová.

„Jediné štěstí je, že v poslední práci nám všem zřídili účty, takže důchod mi chodí tam. Ale můj muž nikdy počítače nepoužíval,“ popisuje, proč pro ni zrušení blízké pobočky v Údolní ulici představuje komplikaci.

Staršími lidmi je oblíbená také brněnská pobočka v Hrnčířské ulici. Ačkoliv je malá, má stálou klientelu. „Je kousek od zastávky. Teď budeme muset jet na hlavní nádraží, kde se to hemží lidmi. Je to jeden velký bordel,“ kritizuje 70letá důchodkyně.

Padesátník Dominik Božek tvrdí, že rozhodnutí České pošty chápe. „Změny ale mohli udělat už dávno. Bohužel ekonomicky to pro ně šlo asi tak daleko, že museli udělat takové razantní kroky,“ dodává.

Jeho osobně se prý rušení poboček zásadně nedotkne. „Starší generace bude trpět mnohem více. Jsme více mobilní, dostaneme se kamkoliv,“ myslí si.

Stěhování mimo oficiálně oznámený seznam čeká i jednu z největších poboček v Brně. Tu na hlavním nádraží. Přesunout se má do čtvrtého a pátého patra obchodního domu Letmo. Nebudou tam ale fungovat všechny služby.

„Je to pro mě překvapení, doteď jsem o tom nevěděl,“ podivuje se třicátník Petr. „Pro mě není rozdíl, jestli půjdu na hlavní nádraží, nebo do Letma. Můžou být ale delší fronty. To záleží, jak se k tomu postaví, kolik vytvoří přepážek a podobně,“ přemítá.

Přesto podle něj posílání dopisů či balíků bude možná složitější. „Je praktické všechno vyřídit při nějaké cestě na pobočce, která je zrovna blízko,“ míní.

Ve frontě na poště u hlavního nádraží vyčkává také Jiří Hájek, je před ním asi desítka lidí. „Tady jsou fronty pořád. To budou ještě větší?“ ptá se.

Právě vytíženost pošt je nyní nejčastějším tématem. „Bydlím kousek od pobočky na Vsetínské, ta se rušit nebude. Ale fronty tam bývají dlouhé už teď. Nevím, jaké budou po zrušení všech dalších míst,“ přemítá důchodkyně Jarmila Koukalová.

Počet přepážek po uzavření pošt zůstane podle pověřeného generálního ředitele Miroslava Štěpána dostatečný a bude odpovídat poptávce, i když to neznamená, že na poštách nebudou fronty. Ty se podle něj tvoří už nyní.

V pondělí novinářům řekl, že průměrný klient chodí na poštu jednou až dvakrát měsíčně a 83 procent lidí je odbaveno do pěti minut.

Rozsah stávající pobočkové sítě prý neodpovídá objemu poštovního provozu na přepážkách. Za pět let klesl o 42 procent na letos očekávaných 125 milionů transakcí. Snižuje se počet listovních zásilek, což letos ještě umocnilo přijetí zákona DEPO a zavedení datových schránek pro podnikatele a živnostníky.

Mimo oznámené provozovny v centru města má také zaniknout pobočka v Orlí ulici. Podle radnice se měla v červnu přestěhovat do Šumavské ulice.

„To je na úplně jiném konci Brna. Budu muset hledat něco blíž. Na nádraží bývá strašně moc lidí, ale i ta se má stěhovat. Co ve středu města zůstane?“ ptá se seniorka Marcela.

Na poštu prý chodí často. „Nemám moderní technologie, takže tady vyřizuji složenky, vyzvedávám si důchod a podobně. Teď budou všude fronty,“ myslí si.

Škrty se dotknou i pobočky v Kounicově ulici. Přímo před budovou stojí autobusová zastávka. Některým seniorům komplikuje možnost dojít si na poštu zdravotní stav. Využívali proto ty nejblíže jejich domovu.

„Bez berlí se už nikam nedostanu. Tak tak dojdu sem od zastávky. Vůbec se mi to nelíbí a ani nechápu, proč se to zrovna tady bude zavírat. To budu mít teď cestu na poštu jako půldenní výlet,“ rozčiluje se 80letá žena, která přišla poslat dopis.

Dvacetiletý zaměstnanec pobočky tvrdí, že informaci o zavírání obdržel v prosinci. Jméno si nepřál uvést. „Bylo nám slíbeno, že se zaměstnanci přesunou na novou pobočku na Šumavské. Tím, že jsem tu nový, jsem s tím úplně nepočítal a radši dal výpověď,“ vrací se k událostem na konci loňského roku.

Jeho kolegové ale strach mají a s rozhodnutím podniku nesouhlasí. „Je nereálné, aby se všichni zaměstnanci ze zrušených poboček přesunuli na jednu. Takže spoustu z nás to ovlivní. Hlavně po finanční stránce,“ dodává mladý muž.

Celkem zmizí 950 pracovních míst, dalších 500 ke stejnému datu škrtne v logistické síti. Pošťáků podle Štěpána z poboček ve skutečnosti odejde méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné. Pošta v současnosti zaměstnává necelých 23 tisíc lidí.

Zatímco někteří si stýskají, jiní by uvítali posun v digitalizaci. „Ať to zruší všechno,“ krčí rameny Erika Doležalová, která navštívila pobočku v Mečové. „Je to drahé. Posílala jsem obálku přes finanční úřad, za jednu jsem zaplatila 70 korun. Navíc to trvá třeba týden. Proč se to nemůže posílat přes internet?“ ptá se.

Zamířil sem i Jensen Pokorný, který balíky či dopisy posílá každý týden. „Určitě mi to bude chybět. To, co tady vláda dělá, je absolutní hloupost. Nejednali s regiony. Ty malé pobočky jsou potřeba,“ kritizuje. „Bylo to šité horkou jehlou, vůbec nepřemýšleli nad tím, jaký dopad to bude mít na lidi.“

Oficiální rozhodnutí bylo zástupcům města doručeno v pátek 31. března. Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) se město bude snažit o kompromis, rozhodnutí je ale výlučně v kompetenci České pošty. V květnu je čeká společná schůzka.

„K dispozici budu mít i reakce starostů městských částí, kteří nejlépe vědí, jaká je přímo u nich situace a jak se plánované rušení projeví v dostupnosti služeb pro občany,“ uvedla v pátek.

Celkem chce pošta zrušit 300 z 3200 poboček, nejvíce v krajských městech. Podle plánu se jich zavře 35 v Praze, 19 v Ostravě a po 12 v Brně a Plzni.