Článek
Čeští vojáci by měli zůstat v Bosně a Hercegovině do konce května, podle situace se následně rozhodne o případném prodloužení jejich nasazení. S informací přišla ČTK s odkazem na mluvčího Ministerstva obrany Davida Šímu. Česká armáda v polovině března oznámila, že v návaznosti na zhoršení bezpečnostní situace vyslala do Bosny 150 vojáků, původně tam měli působit měsíc. V polovině dubna pak ministerstvo uvedlo, že se s nasazením vojáků počítá do konce měsíce. Účast českých vojáků na misi schválily obě parlamentní komory.
„Aktuálně se počítá s nasazením vojáků do konce května. Pokud by se situace na místě změnila, bude rozhodnuto o případném prodloužení jejich setrvání,“ uvedl Šíma.
Češi mají v Bosně společně s rumunskými a italskými kolegy posílit bezpečnost země v rámci tamní vojenské mise EU (EUFOR). Česká jednotka byla podle dřívějšího vyjádření armády aktivována právě na základě žádosti operačního velitele mise EUFOR Althea kvůli zhoršení bezpečnostní situace v místě nasazení. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v březnu k vyslání vojáků do Sarajeva uvedla, že je to podle ní spíše preventivní opatření a hlavním úkolem bude monitoring.
Obě komory Parlamentu účast českých vojáků na misi odsouhlasily v rámci dvouletého plánu armádních misí v zahraničí loni v listopadu. Plán stanovil zvýšení počtu českých vojáků na misi EUFOR Althea až na 200 lidí, Ministerstvo obrany to tehdy zdůvodnilo právě vyčleněním záložní roty jako součásti spojeneckých rezervních sil.
Českou záložní rotu vyslanou do Bosny tvoří podle dřívějšího vyjádření armády příslušníci 43. výsadkového pluku z Chrudimi. Vybaveni jsou vozidly Land Rover Defender 130 Kajman, která jsou doplněna o kolovou techniku logistického a zdravotnického zabezpečení.
Čeští, italští a rumunští vojáci se v březnu připojili ke zhruba tisícičlenné posádce EUFOR, která v Bosně a Hercegovině dohlíží na dodržování daytonské mírové dohody z roku 1995, která ukončila téměř čtyři roky trvající válku. Napětí v Bosně vzrostlo po rozsudku z konce února, který nepravomocně uložil vůdci bosenských Srbů Miloradu Dodikovi trest vězení na jeden rok a rovněž šestiletý zákaz výkonu politických funkcí.
