Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Operace nádoru křížové kosti patří mezi ty nejnáročnější. I když se zdaří, odstranění s sebou nese pro pacienty velmi nepříjemné a hlavně doživotní následky.
Při odstranění nádoru se totiž velmi často musí obětovat takzvané sakrální míšní kořeny, které ale zajišťují kontrolu močení, vyprazdňování a sexuální funkce. Čeští vědci teď ale přišli na metodu, jak by se alespoň částečně mohlo některým pacientům pomoci.
Jejich řešení dokonce otiskl jeden z nejprestižnějších neurochirurgických časopisů na světě – Neurosurgery.
„Během jedné velké operace nádorů křížové kosti jsme s kolegy diskutovali, zda by kořeny nešly nějak rekonstruovat. Doposud se totiž mělo za to, že to nejde, protože nebyla známá anatomická situace v této oblasti,“ vysvětluje vědecký pracovník Univerzity Karlovy a neurochirurg v oxfordské univerzitní nemocnici Radek Kaiser.
Doc. MUDr. Radek Kaiser, Ph.D.
- Vystudoval 1. LF UK a postgraduální studium neurověd na 3. LF UK. Od roku 2023 pracuje v Univerzitní nemocnici Oxford a nadále působí jako vědecký pracovník Anatomického ústavu 2. LF UK a školitel Ph.D. studentů na 1. LF UK v Praze.
- Těžištěm jeho klinického i výzkumného zájmu je chirurgie páteře a periferních nervů. Je hlavním autorem knihy Chirurgie hlavových a periferních nervů s atlasem přístupů oceněné Cenou České lékařské společnosti pro nejlepší knihy roku a Cenou České neurochirurgické společnosti.
- Za dosažené vědecké úspěchy obdržel mimo jiné Mimořádnou cenu rektora Univerzity Karlovy či Hlávkovu cenu pro nejlepší studenty vysokých škol.
Společně s kolegy z Oxfordské univerzity a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy proto začali hledat způsob, jak by taková rekonstrukce mohla vypadat, a to na pánvích darovaných těl.
Metoda rekonstrukce nervů je totiž známá. Používají se k ní nervové štěpy ze zadní strany lýtka. Doposud se ale myslelo, že taková cesta u míšních kořenů v pánvi není. I proto že nádory v křížové kosti jsou poměrně vzácné.
„Jednalo se o dost komplikovaný výzkum. Zjistili jsme ale, že u některých pacientů by teoreticky rekonstrukce byla možná,“ popisuje závěr vědecké práce Kaiser.
Šance pro pacienty, úspěch pro Česko
To tedy znamená, že pro část pacientů se otevírá možnost, jak žít i po operaci poměrně běžný život. Samozřejmě záleží na tom, jak bude v konkrétním případě nádor velký a zda vůbec půjde novou metodu rekonstrukce využít.
Obnova všech funkcí bude také trvat minimálně šest měsíců od zákroku a nedá se očekávat, že bude stoprocentní. Pro pacienty, kteří ale dosud neměli jinou možnost, než že přijdou kompletně o funkci svěračů s následnou inkontinencí, jde o novou šanci.
Velkým úspěchem je výzkum také pro českou vědu. V tak prestižním světovém časopise se nepublikuje každý den. Kromě Kaisera a jeho kolegů z Oxfordu na výzkumu spolupracovali David Kachlík, Anhelina Khadanovich a Michal Beneš z Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
„Čekáme na vhodného pacienta,“ dodává Kaiser, že dalším krokem je vyzkoušet metodu v praxi.
Pokud se závěry studie potvrdí, mohly by se u části pacientů začít nervy rekonstruovat. Autoři výzkumu doufají, že se nová technika dočká aplikace v celosvětovém měřítku. Rekonstruovat nervy by bylo možné v rámci jedné operace po odstranění nádorů.