Článek
Nový lék nese název BAZE-X1 a primárně má sloužit pacientům s těžkým průběhem covidu-19 nebo jinými vážnými respiračními nemocemi.
Za jeho objevem stojí trojice vědců Karel Smetana, Jan Brábek a Milan Jakubek, kteří působí na Univerzitě Karlově a v centru BIOCEV, společném pracovišti univerzity a Akademie věd.
Účinnou látkou nového preparátu je bazedoxifen - molekula blokující interleukin-6 (IL-6), bílkovinnou molekulu zapojenou do regulace imunitní reakce, která také například podporuje vznik a rozvoj zánětu.
Důležitost IL-6 u zánětů a nádorů studuje v centru více než deset let tým Karla Smetany mladšího z 1. lékařské fakulty UK. Tým Jana Brábka z Přírodovědecké fakulty však přišel s nápadem využít bazedoxifen právě jako lék na covid-19.
„IL-6 je klíčový interleukin pro invazivitu nádorových buněk, ale také pro cytokinovou bouři u některých závažných virových infekcí, včetně covidu-19,“ uvedl Brábek. Látka by tak podle něj měla bránit fatálním komplikacím, které se při covidu-19 objevují. Například i akutnímu syndromu dechové tísně, se kterým souvisí většina úmrtí.
Klíčové pro vývoj dále bylo i vytvoření nové rozpustné formy bazedoxifenu, která je nutná pro inhalační podání. Díky tomu je možné léčit přímo plíce, které jsou covidem nejvíce napadené. Za vytvořením této rozpustné podoby stojí Milan Jakubek z Laboratoře medicinální chemie.
Podle BIOCEV teď ve spolupráci s Fakultní Thomayerovou nemocnicí a společností Oxygen Biotech probíhá fáze dvou klinických hodnocení a jednání se zahraničními partnery.
Pomoc při postcovidu i Alzheimerovi?
Podle vědců by nicméně do budoucna mohla mít látka i mnohem širší využití, než je pouze léčba covidu a dalších respiračních potíží.
Uvažovat podle nich lze i o rozšíření působnosti do oblasti neurodegenerativních nemocí, jako je Parkinsonova či Alzheimerova choroba. Efektivní by látka mohla být také při léčbě plicní fibrózy nebo některých nádorů.
„Různé příčiny mohou vést k obdobné nepřiměřené reakci imunitního systému a fatálním důsledkům pro plicní tkáň. Inhalační bazedoxifen, který obecně tlumí tuto hyperreaktivitu imunitního systému, by tedy mohl pozitivně ovlivnit nejen fatálně se vyvíjející covid-19, ale i ostatní plicní procesy vyvolané jinými infekcemi nebo fyzikálními či chemickými poškozeními,“ řekla k věci Martina Koziar Vašáková z Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Další vývoj BAZE-X1 ve spolupráci s BIOCEV a financování klinického hodnocení má na starosti biotechnologický start-up Oxygen Biotech. Koncem října se vědci z BIOCEV i zástupci společnosti zúčastnili mezinárodní odborné konference ve Spojených arabských emirátech. Výsledkem je podle BIOCEV řada jednání o potenciální spolupráci se zahraničními partnery.
„Trh v oblasti léků a vakcín proti onemocnění covid-19 v USA a Evropě je dobře saturován. Existují ale regiony, které v průběhu pandemie měly nedostatek léčivých přípravků, a to mělo tvrdý zdravotní i socioekonomický dopad na jejich obyvatele. Důvodem byly jednak celosvětové výpadky výroby a zásobování, ale také například vysoká cena léků,“ míní Jiří Nižňanský, spoluzakladatel společnosti Oxygen Biotech.
„Zároveň objevujeme možnosti využití BAZE-X1 pro léčbu postcovidového syndromu, který dle WHO ohrožuje až 125 milionů lidí na světě. Kdybychom uspěli, můžeme nabídnout all-in-one léčivý přípravek nejen pro léčbu, ale také pro vypořádání se s následky onemocnění,“ dodal Nižňanský.
BAZE-X1 is primarily indicated for patients with a severe course of #COVID19 or other serious respiratory diseases. Behind its discovery is a trio of scientists from @UniKarlova and the center @BIOCEV_science - Karel Smetana, Milan Jakubek and Jan Brábek from our faculty. pic.twitter.com/LSqFPkvTkC
— Faculty of Science, Charles University, Prague (@science_charles) January 5, 2023
V Česku se nyní používá při covidu vícero léků. Mezi nejdostupnější patří antivirotika paxlovid a lagevrio. Oba přípravky mohou od ledna lékaři předepisovat i na elektronický recept a vydávat je mohou všechny lékárny v republice.
Dosud museli lékaři předepsat lék na papírový doklad, protože nebyl hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Vyzvednutí pak bylo možné jen v nemocničních lékárnách.
Pro léčbu pacientů s vyšším rizikem vážného průběhu se v dřívějších vlnách epidemie podávaly monoklonální protilátky. Ty jsou ale na současnou variantu viru omikron málo účinné. Z protivirových léků je v ČR k dispozici i molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD). Lékaři podávají vhodným pacientům také remdesivir, který byl prvním schváleným lékem na covid-19.
Hospitalizovaných s diagnózou covid-19 je nyní v Česku asi 600 lidí. Ve velmi vážném stavu na umělé plicní ventilaci či mimotělním oběhu jsou jich asi tři desítky.
