„Cesta byla moc těžká.“ Ukrajinské děti často po příjezdu potřebují lékaře

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

„Malé začala vysoká teplota a zvracela. Přes den i přes noc měla teplotu okolo 39 stupňů, bylo jí zle a nepřestávalo to. Teď už je to ale naštěstí lepší,“ líčí Irina Matii a přivírá dveře pokoje. Na posteli za nimi leží její malá černovlasá dcerka Adelina.

Matka s ní a bratrem vyrazila z ukrajinského Užhorodu asi před dvěma týdny. Hranici přešli pěšky a vlakem se potom dostali až do Prahy. Nyní je Adelina jednou z mnoha malých pacientů a pacientek, kteří po příjezdu do Česka potřebují akutní zdravotní pomoc.

„Větší nápor rozhodně cítíme. A to jak v rámci ambulance, tak hospitalizací. Jde hlavně o akutní infekce zažívacího traktu, virové gastroenteritidy. A to asi z osmdesáti procent. Méně často jsou to kožní problémy, alergie, ekzémy a další. Hospitalizované děti zůstávají asi tři až pět dní. Důležitou skupinou jsou také pacienti s covidem, takové děti už u nás také byly a je jich takových patnáct procent,“ přibližuje Pavel Srnský, primář Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Právě na klinice dětského a dorostového lékařství vznikl jeden ze čtyř UA pointů - ambulancí určených pro ukrajinské pacienty. Další jsou na společném příjmu interně nemocných (SPIN), chirurgické klinice a gynekologicko-porodnické klinice.

Ten dětský je podle lékařů asi nejvytíženější a malých pacientů zároveň neustále přibývá. Začátkem března přicházely do ambulance tři až čtyři děti denně, minulý týden jich bylo denně přes 10, v pátek 20.

Podle lékaře je zřejmé, že se na zdraví ukrajinských dětí dlouhá cesta do bezpečí i celková situace podepisují. „Cesta i samotný stres vytváří zátěž. Svou roli hrají i nejspíš ne právě ideální hygienické podmínky při útěku. To vše je zátěží pro imunitní systém,“ přibližuje Pavel Srnský.

Pokud je třeba dítě hospitalizovat, nemusí se podle lékaře bát, že bude odděleno od matky. Hospitalizováno je i s ní.

„Za všechno tady moc děkujeme. Ta cesta byla moc těžká. Malou už nejspíš brzy propustí a vrátíme zpátky na hotel, kde teď bydlíme. Chceme si najít byt, ale je to velmi těžké,“ dodává Irina Matii.

Podobně jako většina ostatních Ukrajinců se i ona se zdravotníky dorozumívá díky jedné ze sester, která pochází z Ukrajiny a v Česku pracuje už několik let.

Na překladatelskou výpomoc z řad vlastního personálu se spoléhají také ve Fakultní nemocnici Motol. Tam UA point otevřeli v pondělí.

V prostoru, který má samostatný vchod mimo dospělou i dětskou část nemocnice, je jedna ordinace dětského lékaře a jedna dospělého praktika. U dvou stolků nejprve pacienti vyplní dotazník s anamnézou, který je v češtině a ukrajinštině.

„Sem směřujeme primárně ty, kteří ještě nemají vyřízené všechny dokumenty. Kdo už jsou českými pojištěnci, mohou přijít na kterékoliv oddělení,“ vysvětlil ředitel nemocnice Miloslav Ludvík.

Také lékaři v Motole pozorují nárůst zejména mezi dětskými pacienty. „Za víkend jsme měli na pohotovosti 400 dětí, z toho 90 ukrajinských,“ dodal Ludvík.

Už během prvního dne oficiálního UA pointu přišlo asi 30 lidí. Na místě se podle něj nejčastěji řeší běžné potíže spojené s cestou, jako je například nachlazení. Podle Ludvíka je nutné, aby se do řešení více zapojili praktičtí lékaři. Ti minulý týden uvedli, že jsou jejich kapacity na mnoha místech plné.

„Máme přesný počet lidí na nemocnici, jsou tu čtyřiadvacet hodin, sedm dní v týdnu. Teď jsme řešili takové ty akutní anamnézy, ale brzy přijdou dlouhodobé potíže. Přijde se na onkologické problémy, zanedbané neurologické potíže, přechozené infarkty a další záležitosti,“ dodal ředitel.