Hlavní obsah

Čechům mohou růst mzdy o tisíce korun díky vyšším výplatám cizinců

Foto: Daniela Kučerová

Růst mezd až o tři tisíce korun. Dopad úpravy mzdové hladiny v textilním odvětví může být podle zástupce zaměstnavatelů fatální. Ilustrační snímek.

aktualizováno •

Stát řeší změny v minimální mzdové úrovni pro firmy lovící pracovníky mimo Evropskou unii. Vzrůst by mohla o několik tisíc korun. Dopad by to mělo mít i na Čechy, protože platí pravidlo „za stejnou práci stejná odměna“.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda schválila pro příští rok minimální mzdu 20 800 korun. Řada firem, v nichž se už nedaří obsazovat pozice českými pracovníky a musí se proto poohlížet za hranicemi, ovšem s napětím čeká na jinou státem stanovenou mzdovou hladinu: minimální výplatu pro pracovníka dovezeného z třetích zemí.

A ve hře je podle zjištění Seznam Zpráv mzdová hladina 29 120 korun, což je 1,4násobek minimální mzdy. Firmy by přitom musely upravit i výplaty pro české pracovníky, aby je nediskriminovaly.

Proč se to může stát? Zaměstnavatelé totiž využívají k dovážení pracovníků ze zahraničí Program kvalifikovaný zaměstnanec. Cílem je zrychlit administrativu nutnou k získání pobytového oprávnění pracovníka výměnou za to, že stát nastavuje kritéria, včetně minimální výše platu nebo mzdy, kterou bude pracovník po celou dobu pracovního poměru pobírat.

Zatím byla minimální výše platu navázána na 1,2násobek „zaručené mzdy“. Jenomže tento pojem se s novelou vytratil ze zákoníku práce a od příštího roku je potřeba nastavit mzdovou hladinu jinak.

„Probíhají meziresortní debaty o nahrazení aktuálního 1,2násobku zaručené mzdy jiným kritériem, přičemž kritérium 1,4násobku je jednou z diskutovaných možností. Toto kritérium je mimochodem již zakotveno v Projektu pracovní migrace z Indonésie, který vláda schválila v červnu tohoto roku,“ říká Miluše Trefancová z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu, které je hlavním gestorem Programu kvalifikovaný zaměstnanec.

Miluše Trefancová zároveň uvádí, že mzdová hladina je přeneseně závazná i pro české pracovníky. V Česku totiž platí zásada, že za stejnou práci stejná odměna. „Neměly by tedy existovat neopodstatněné rozdíly v odměňování mezi českými a zahraničními pracovníky,“ popisuje Trefancová.

Zaměstnavatelé to vnímají jako ohrožení

Pro zaměstnavatele je ale takto nastavená výše požadované mzdy problém. Gabriela Hrbáčková, viceprezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, popisuje, že program upravuje takzvanou fixní část mzdy a pracovníci běžně dostávají ještě různé příplatky, které ovšem nejsou nárokovatelné.

Běžné měsíční fixní mzdy se mají podle Gabriely Hrbáčkové v segmentech, kde se hledají zahraniční pracovníci, pohybovat kolem 23 až 26 tisíc korun.

„Jsou tím naprosto zásadně ohroženi a budou vyloučeni z možnosti přihlásit se do těchto programů chytré migrace. Nebudou schopni splnit mzdové kritérium, nemůžou od ledna všem svým zaměstnancům navýšit ve fixu o tři až šest tisíc korun,“ říká Gabriela Hrbáčková, sama generální ředitelka personální agentury Hofmann Personal.

Podle Hrbáčkové firmy, jejichž výroba je ohrožena kvůli nedostatku pracovníků, budou ještě v patovější situaci.

Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka personální společnosti ManpowerGroup a šéfka Asociace poskytovatelů personálních služeb doplňuje, že zvednutí mzdové hladiny pro zaměstnavatele je dost překvapivá informace. „Vychází se tady z mylného předpokladu, že nábory zahraničních zaměstnanců v programu Kvalifikovaný zaměstnanec se realizují, protože zaměstnavatelé chtějí šetřit na mzdách, ve skutečnosti je to jedna z mála variant, jak vyplnit dramatický nedostatek volných kandidátů na českém trhu,“ argumentuje.

Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jiří Horecký se pozastavuje nad tím, proč se pracuje s variantou 1,4násobku průměrné mzdy. Popisuje konkrétní situaci v textilním průmyslu.

Zvyšování cen výrobků?

„V automobilovém průmyslu to může být úplně jedno, ale máme odvětví, kde to problém je. V oděvním průmyslu byla v červenci průměrná mzda 26 501 korun, pokud by to opatření vešlo v platnost, tak by nastupující zaměstnanec v roce 2025 musel mít nastupující mzdu 29 120 korun,“ popisuje Horecký a dodává, že cenu v oděvním průmyslu určuje trh, pokud by se zvedly mzdy, musela by se zvednout i cena výrobků a hrozí, že firma už je neprodá.

„Typicky jde o dřevozpracující průmysl, textilní průmysl, ale i zemědělství,“ říká prezident konfederace.

Mluvčí Hospodářské komory Eva Rajlichová pak mluví o tom, že se jedná o faktické státem nařízené zvyšování mezd. „Pro některé zaměstnavatele zejména z oboru podnikání potravinářství, zemědělství, nebo například obchodu s rychloobrátkovým zbožím je to zcela zásadní navýšení. Pokud se toto navýšení mezd promítne do ceny výrobků, nebude řada firem konkurenceschopná,“ uvádí Rajlichová.

Josefa Středulu, předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů, naopak obavy zaměstnavatelů ze ztráty konkurenceschopnosti nechávají chladným. „Jestli se někdo někomu bojí doplatit na 1,4násobek minimální mzdy, tak je to spíš na to, aby zvážil, v jakém stavu je jeho podnikatelský záměr,“ reaguje Středula.

Program kvalifikovaný zaměstnanec byl spuštěn v září 2019, do letošního roku jím prošlo 89 tisíc zahraničních pracovníků.

Doplnili jsme vyjádření prezidentky Asociace poskytovatelů personálních  služeb Jaroslavy Rezlerové a mluvčí Hospodářské komory Evy Rajlichové.

Doporučované