Článek
Více než třetina žen v Česku zanedbává onkologickou prevenci. Vyplývá to z výzkumu Národního institut SYRI, který se zaměřoval primárně na screening karciomu děložního hrdla.
Studie se zúčastnilo 902 žen, přičemž důvodů k vynechání pravidelného vyšetření bylo hned několik.
Ty, které se déle než dva roky neúčastnily screeningu nebo uvedly, že se neúčastní pravidelně vyšetření, sdělily hned několik důvodů k neúčasti.
„Nejčastějšími důvody neúčasti bylo nepociťování příznaků (36 %), strach z diagnózy (23 %) a strach z vyšetření (20 %),“ uvedla autorka výzkumu Anna Altová, jinak doktorandka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Ženy mohly pro neúčast uvést i více důvodů,“ dodala.
Češky zanedbávají veškerou onkologickou prevenci. Podle ředitele Masarykova onkologického ústavu Marka Svobody by mohla být účast na screeningových programech o 20 i 30 % vyšší. „V České republice máme velmi kvalitní a regionálně dostupné screeningové programy. Ženy mají určitě v onkologické prevenci rezervy. Oproti skandinávským zemím je účast menší.“
Situace v České republice
Česká republika je významně zatížena nádorovými onemocněními prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku. Každý rok je diagnostikováno téměř 16 tisíc nových onemocnění a více než pět tisíc českých mužů a žen na ně každý rok umírá.
Zdroj: Národní zdravotnický informační portál
Prevence není jen screening
Rakovina prsu, děložního hrdla a další nádorová onemocnění představují pro ženy závažný zdravotní problém. V řadě případů se jim přitom dá vyhnout prevencí.
„Dokáže předejít skoro polovině všech nádorů a zabránit více než polovině úmrtí na nádory. Pozor, prevence však není jenom o screeningu, ale zejména o zdravém životním stylu. Nekouřit, přiměřený pohyb, nebýt obézní, nepít nadměrně alkohol a další rady. K tomu pak preventivní screeningové programy,“ vysvětlil Svoboda.
V onkologii podle něj platí, že čím dříve lékaři nádorové onemocnění odhalí, tím lepší jsou léčebné výsledky a tím je i menší celková náročnost léčby.
Screeningové programy VZP
Preventivní onkologické prohlídky plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění:
- gynekologická preventivní prohlídka – jednou ročně od 15 let
- screening nádorů prsu prostřednictvím mamografie na akreditovaných pracovištích – od 45 let 1x za dva roky
- screening nádorů tlustého střeva a konečníku prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice od 50 do 55 let 1x ročně, od 55 let 1x za dva roky; tento test je možno nahradit screeningovou kolonoskopií provedenou na akreditovaných pracovištích 1x za 10 let
- screening plic je určen pro lidi mezi 55 až 74 lety, kteří dlouhodobě kouří dvacet a více cigaret denně (nebo pro bývalé silné kuřáky) – pozn.: Screening byl zaveden v lednu 2022, dosud se do něj zapojilo 5000 klientů VZP, zachyceno bylo 85 nádorů. Mezi sledovanými převažovali muži (3000).
Se zanedbáváním prevence u žen souhlasí i Dagmar Brančíková, vedoucí onkologického oddělení Fakultní nemocnice Brno.
„U nádorových onemocnění je potřeba, aby se jakákoliv rizika a nebezpečí zachytila včas - ještě před tím, než se z nich stane zhoubný nádor. S větší časovou prodlevou se náročnost léčby zvětšuje,“ podotkla lékařka, která se ve své praxi nejvíc zaměřuje na rakovinu prsu.
Cílem podle ní je, aby délka a kvalita života nemocných zůstala nezměněna. Což se dá hlavně zajistit prevencí. Sama se několikrát setkala s tím, že ženy nechodily na prohlídky a nádor v prsu si našly, až když byl veliký. „Většinou mají pocit, že jim nic není a ani jim nic nehrozí, protože v rodině žádné nádory nemají. A to je špatně.“
Z dat VZP vyplývá, že účast na preventivní prohlídce u gynekologa je 56procentní, na mamografické screeningové vyšetření chodí zhruba 60 procent žen a 27 procent klientů VZP absolvuje screening kolorekta.
Podle Onkologického profilu České republiky 2023, který vypracovala OECD, jsou tuzemští pacienti nad průměrem EU u rakoviny děložního čípku, prsu i tlustého střeva a konečníku.
Hlavní důvody k neúčasti na screeningu:
- nepociťování (absence) příznaků (120 žen, 36,3 %)
- strach z diagnózy (76 žen, 23 %)
- strach z vyšetření (67 žen, 20,2 %)
- dostupnost z hlediska lokality („ordinace gynekologa je příliš daleko“, 20 žen, 6 %),
- časové možnosti tázaných žen („nemám čas“, 39 žen, 11,8 %)
Převládá strach
Jak již bylo zmíněno v úvodu, druhým nejčastějším důvodem pro zanedbání prevence byl strach.
„Lidé mají často před preventivním vyšetřením strach z toho, že jim něco najdou. Tady je problém v informovanosti. Musíme více propagovat, že právě o tom to je. Přijít včas, kdy se dá rakovina najít ještě v nepokročilém stavu a vyléčit. To platí pro screening nádorů prsu, čípku, tlustého střeva a plic,“ upozornil Svoboda z Masarykova onkologického ústavu.
Ženy během výzkumu SYRI také zmiňovaly předchozí negativní zkušenosti s lékařskou péčí. Právě kvůli tomu se často nechtějí účastnit ani prevence.
Podle Altové mají víc času věnovat onkologické prevenci i praktici. „Domníváme se, že kolikrát lékaři nemají dostatek času v ordinaci vysvětlit všechny aspekty prevence a pacienty dostatečně informovat a motivovat,“ řekla.
Brančíková podotkla, že si lékaři často neuvědomují věk pacientky, v této oblasti by se ale měly edukovat už děti na druhém stupni. „Myslím, že už třeba od 2. stupně školy vysvětlovat jak klukům, co jsou to nádory varlat, tak děvčatům, co jsou to nádory prsu a jiné. A vysvětlit jim důležitost prevence tak, aby i ten pacient sám později chtěl vyšetření a aby se ho nebál.“
Screeningu a obecně prevence se podle Altové účastní spíše mladší ženy, které ale rakovinou většinou ještě netrpí. Naopak ty starší, u nichž je riziko vyšší, prevenci podceňují. .
„Z dat Národního screeningového centra vyplývá, že starší ženy se účastní méně. Ale opět se to liší podle typu screeningu. Zatímco v případě nádorů děložního hrdla významně klesá frekvence preventivních kontrol již po 50. roce věku, u screeningu karcinomu prsu a tlustého střeva významný pokles pozorujeme až po 70. roce věku,“ přiblížil Svoboda.
„Myslím, že hlavní problém je nedostatečná informovanost a celkový zdravotní stav občanů a jejich zájem o zdraví. Řada žen si myslí, že pokud jsou v menopauze nebo již nemají aktivní pohlavní život, nemusí na gynekologickou prohlídku. Stejně tak ve stáří přibývají nemoci, které lidem způsobují potíže, a těmi se hlavně zabývají, zatímco prevence rakoviny, zejména když nemá příznaky, nemusí být pro ně prioritou,“ dodal.
„Tím, jak bude tato generace stárnout, by se mohla situace zlepšovat. Předpokládáme, že dnes mladé ženy budou mít tendenci ve screeningu pokračovat i ve starším věku a tím pádem se to bude zlepšovat,“ uzavřela Altová.
