Česku chybí vojáci. Armáda proto platí středoškolákům 30 tisíc za výcvik

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před osmou ráno se do Zrcadlového sálu hranické „sedmičky“, tedy 7. mechanizované brigády, schází čtyřicítka studentů. Většině je čerstvých osmnáct. A všichni mají v plánu strávit následující čtyři týdny prázdnin mezi vojáky.

Skupina nejmladších rekrutů je různorodá –⁠⁠⁠ někteří vstup do armády plánovali dlouhodobě, jiné přesvědčila až náborová kampaň. Lákadlem pro mnohé byla také peněžní odměna –⁠⁠⁠ armáda jim totiž za měsíční výcvik zaplatí téměř 30 tisíc korun.

Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka cvičení přirovnal k „lepší letní brigádě“. Někteří studenti přiznávají, že právě peníze pro ně byly největší motivací.

„Jsem tu hlavně kvůli nim,“ krčí rameny Jakub Kolář, který dokončil třetí ročník vojenské střední školy v Moravské Třebové. Na přísný režim je proto zvyklý, základní vojenské dovednosti už také ovládá.

„Na to, jak je cvičení krátké, to je dost peněz. Věřím ale, že to bude i zajímavá zkušenost a něco se naučíme. Je to dobré do života,“ dodává.

Do Hranic na Moravě přijel i se svým bratrem Danielem. I když Daniel zkušenosti s výcvikem na rozdíl od Jakuba nemá, prý se ho neobává. „Čekám, že bude hodně namáhavé na fyzičku, nejspíš i na psychiku. Ale myslím, že to bude dobré, má to určitě smysl. Kdyby přišel nějaký konflikt, nastoupili bychom všichni. Aspoň budeme připravenější,“ shrnuje své pocity.

V poslední řadě sedí trojice žáků, které v nadcházejícím roce čeká maturita. „Nápad vznikl v hospodě. S kamarádem jsme se bavili, že bychom si udělali nějaký výcvik. Tohle nám spadlo do klína. Navíc za to jsou nějaké peníze, tak mě to nalákalo,“ vysvětluje osmnáctiletý Jan Vařeka.

Podobnou motivaci měl i Kryštof Václav Čep z Valašského Meziříčí. „Peníze hrály nějakou roli, ale hlavně člověk získá nové zkušenosti. Věřím, že spoustě mladým lidem by to (výcvik, pozn. red.) prospělo,“ myslí si.

„Vždycky jsem chtěl zkusit střelbu nebo kurz přežití. Takové zkušenosti jsou k nezaplacení,“ doplňuje poslední z trojice Martin Pikna.

Získat chtějí všichni tři především praktické dovednosti. Zmiňují také zájem naučit se disciplíně. „Kdyby to bylo jen na měsíc, myslím si, že by to mohlo být i povinné,“ přemítá Čep. „Říkal jsem si, že taky třeba trošku zhubnu. To by bylo fajn,“ dodává se smíchem.

V armádě ale zůstávat nechtějí. Shodují se, že výcvik je pro ně spíš „zadními vrátky“ pro případ, že by nemohli najít práci.

Projekt, ve kterém armáda cílí na středoškoláky posledních ročníků, je první svého druhu. Cílem je nejmladší generaci představit vojenskou službu a zmírnit tak problémy s nedostatkem vojáků.

„Nábor se armádě nedaří v takovém rozsahu, jaký by potřebovala. Zejména jde o doplnění lidí v bojových jednotkách,“ přiznává zástupce velitele 7. mechanizované brigády Miroslav Vybíhal.

Armáda měla v plánu do roku 2030 navýšit počty ze současných 25 tisíc na 30 tisíc profesionálních vojáků. V aktivních zálohách je pak přibližně pět tisíc lidí, potřeba by byl dvojnásobek. Podle dosavadního tempa náboru se ale tyto cíle nejspíš naplnit nepodaří.

Nábor středoškoláků by pak měl být jedním ze způsobů, jak armádní řady nejen rozšiřovat, ale i omlazovat. „Armáda České republiky stárne, průměrný věk je nyní kolem 42 let, což je pro ozbrojené síly značný věkový průměr. Potřebujeme armádu omladit. Kdo jiný by měl zastupovat základní funkce, zejména u bojových jednotek, než lidé ve věku 18 až 20 let?“ ptá se Vybíhal.

A proč se mladé lidi nedaří do armády lákat? „Ztrácíme konkurenceschopnost na trhu práce. Benefity pro vojáky byly dřív unikátní, dnes jimi disponuje každá společnost. Je to kombinace náročnosti a ekonomických faktorů. Kladou se na vojáky vysoké nároky, ale za práci dostávají málo,“ myslí si Vybíhal.

Podobné problémy se podle něj netýkají jen armády, ale i policie, vězeňské služby nebo hasičského záchranného sboru.

Dobrovolné vojenské cvičení pro středoškoláky začalo na dvou místech v Česku –⁠⁠⁠ 41 účastníků nastoupilo v Hranicích na Moravě, dalších 86 pak v Žatci. Výcvik bude potom probíhat ve vojenských výcvikových prostorech Libavá a Hradiště.

Za necelé čtyři týdny by se žáci měli naučit armádní základy. „Studentům ukážeme, co to znamená být vojákem bez jakýchkoliv obalů,“ tvrdí Vybíhal.

Právě to představuje pro většinu příchozích lákadlo i zdroj obav. „Nikdy jsem nic podobného nezkusil, toto bude první zkouška. Třeba už zítra pojedu domů,“ směje se Jan Vítek z Moravského Berouna.

Obává se psychické i fyzické náročnosti výcviku. Přesto je odhodlaný se překonat. „Je to nová výzva do života. Málokdo z naší generace něco takového zkusí,“ domnívá se.

„Bavil jsem se s lidmi, kteří byli na vojně. Toto ale nejsou dva roky a nemáme komunismus. Bude to těžké, ale snad ne příliš,“ vstupuje do rozhovoru Štěpán Šperka.

Pokud by studenti chtěli ve výcviku pokračovat, mohou se například přihlásit do aktivních záloh nebo si vybrat kariéru profesionálního vojáka. V případě zájmu o vojenskou službu – ať už profesionální nebo aktivní zálohu, už nemusí absolvovat kurz základní přípravy.

V hloučku zájemců nejsou jen muži. Přibližně pětinu přihlášených tvoří dívky. Jednou z nich je i Natálie Macháňová, která má čerstvě po maturitě na střední zdravotnické škole.

„Šla jsem do toho kvůli zkušenosti, chci vědět, co zvládnu. Dřív jsem uvažovala o výcviku ve Vyškově, pak z toho nějak sešlo. Říkala jsem si, že toto je příležitost,“ říká. Rozhodování prý proto v jejím případě dlouhé nebylo.

„Je to skvělá příležitost, zážitek,“ přikyvuje její o rok mladší spolužačka Daniela Třísková. „Jsem ráda, že si můžu vyzkoušet, jaké to je. Trošku se bojím, ale to zvládneme.“

I pro ni byla volba jednoduchá. „V rodině mám hodně vojáků. Taťka je na mě pyšný,“ usmívá se. „Mamka se trochu bojí, dneska se se mnou loučila tak půl hodiny. Ale bude to dobré,“ dodává.

Obě dívky si prý v armádě umí představit budoucnost –⁠⁠⁠ vzhledem k jejich střední škole uvažují o pozici zdravotnic.

Armáda pro pilotní ročník projektu oslovila školy, se kterými spolupracuje na projektu Příprava občanů k obraně státu, při kterém představuje fungování armády ve školách. Přihlásit se mohli plnoletí a bezúhonní studenti. Pokud by se program osvědčil, armáda ho plánuje rozšířit na území celé republiky.