Česku chybí 70 tisíc dárců krve, změnit to mají i SMS

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Akutní nedostatek zásob krevních skupin A i 0 negativní aktuálně trápí například Všeobecnou fakultní nemocnici (VFN). Ta má sice ve svém registru více než 7 tisíc aktivních dárců, pro zajištění dostatečných zásob by ale jejich počet musel být minimálně dvojnásobný.

Společenská tendence je nicméně ve vztahu k dárcovství krve spíše opačná – oproti roku 2010 jich je v registru o 70 tisíc méně. Na alarmující úbytek prvodárců upozorňoval Český červený kříž už v roce 2018 a vzhledem ke klesající demografické křivce teď zaznívají obavy i ze samotných nemocnic.

„Jelikož se průměrný věk populace zvyšuje, tak je zde v následujících letech riziko úbytku aktivních dárců,“ říká mluvčí Nemocnice České Budějovice Iva Nováková.

Podle dat Českého červeného kříže (ČČK) totiž ročně kvůli vyššímu věku či zhoršení zdravotního stavu musí s dárcovstvím skončit kolem 30 tisíc lidí.

O něco méně se jich pak ročně odhodlá k prvodárcovství. „Ubývá mladých dárců a do dárcovského věku současně přicházejí slabší populační ročníky, jelikož roky na přelomu milénia byly – stran přírůstků – nejslabší,“ vysvětluje předseda Odborné společnosti pro transfuzní lékařství Petr Turek, který působí jako primář na transfuzním oddělení v Thomayerově nemocnici.

V transfuzních zásobách nemocnic ale hrají roli i sezónní vlivy.

„Počet přicházejících dárců je pochopitelně ovlivňován řadou faktorů, například v době dovolených a školních prázdnin přichází méně dárců,“ říká primářka transfuzního oddělení ve Všeobecné fakultní nemocnici Daniela Dušková s tím, že negativně ovlivňují zásoby darované krve i období, kdy dochází ke zvýšenému výskytu respiračních infekcí.

Nemocnice mohou v případě akutního nedostatku dárce vyzvat, aby přišli k odběru. Zdali se ale rozhodnou prosbu vyslyšet, už je pouze na nich. V situacích jako jsou právě dovolené nebo vyšší nemocnost pak podle prezidenta Českého červeného kříže Marka Jukla není snadné vyčerpané zásoby transfuzních přípravků doplňovat a nemocnice si je pak často musí komplikovaně převážet mezi sebou navzájem.

Primářka Dušková z Všeobecné fakultní nemocnice připouští, že pojmenovat veškeré důvody, které přispívají k nedostatku dárců krve, je komplikované. Pro větší rozšíření dárcovství podle ní v České republice schází podpora i propagace.

„Dárci krve se bohužel netěší významnější společenské prestiži i přesto, že bez jejich pomoci by lékaři byli v mnohých situacích bezradní a pacientům by nemohli pomoci. Mladí lidé, ale nejen ti mladí, často ani nevědí, že krev je třeba darovat, aby se z ní mohla připravit transfúze,“ upozorňuje lékařka Dušková.

Dodává, že za tím, proč lidé krev darovat nechodí, může stát i neochota nebo obava z výstupu z komfortní zóny.

„Když se někdo rozhodne darovat krev, musí se rozhodnout, dojít na transfuzní oddělení, kde projde procesem přijetí dárce k odběru. To celé vyžaduje silné odhodlání a dostatek času. Ne každý je ochoten svůj čas obětovat, ale na druhou stranu ani někteří zaměstnavatelé nejsou příliš ochotní své zaměstnance uvolnit, aby mohli krev darovat,“ dodává.

Aktivních dárců v České republice momentálně chybí kolem 70 tisíc. „Jde o rozdíl mezi současným stavem a počtem, který odborníci považují za dolní hodnotu potřebnou pro bezproblémové zajišťování transfúzních přípravků pro nemocnice,“ vysvětluje předseda Českého červeného kříže Jukl.

Ze studie vypracované odbornou Společností pro transfuzní lékařství vyplývá, že nemocnice současný stav, byť s obtížemi, zvládají. Podle primáře Petra Turka je ale otázkou, jak se situace bude vyvíjet dál.

„Zatím je to tak, že pacienti v nemocnicích dostanou, co potřebují, ale zařízení transfuzní služby vidí, že registry dárců zaprvé stárnou, a zadruhé se zmenšují, a přichází nižší počet mladých prvodárců,“ uvedl pro Seznam Zprávy Turek.

Velkou mírou k nedostatku dárců ale podle oslovených lékařů přispívá také rostoucí obliba plazmaferetických center. Protože zatímco za standardní odběr na transfuzním pracovišti má dárce nárok na pracovní volno s náhradou mzdy a na snížení základu daně, komerční centra za odběr plazmy vyplácejí přímo finanční náhradu – ve výši 800 korun, což je limit stanovený zákonem.

Za měsíc si tak člověk odběrem plazmy může přivydělat až 1600 korun, jelikož její odběr je – kvůli menší míře zátěže organismu než při odběru plné krve – možné provádět každých 14 dní.

„V Českých Budějovicích máme (centra) tři, další jsou v menších jihočeských městech. Rostou jako houby po dešti, protože jejich počet není nijak regulován státními autoritami,“ říká mluvčí Nemocnice České Budějovice Nováková.

Lékaři ale zároveň upozorňují, že je to právě peněžní odměna, která může do řad dárců přivést lidi motivované rychlým ziskem a současně zamlčující důležité informace o svém zdravotním stavu.

„Světová zdravotnická organizace silně doporučuje dobrovolné bezpříspěvkové dárcovství, protože přímá finanční odměna spojená s darem krve významně zvyšuje rozvoj nežádoucí reakce po podání transfuze,“ vysvětluje Dušková.

Podle lékaře Petra Turka jsou velkoodběry plazmy komerčními centry v Evropě běžnou praxí pouze ve čtyřech dalších zemích – České republice, Maďarsku, Německu a Rakousku.

„Všude v metru vidíte reklamy: Zachraň život a vydělej si osm stovek, a to je velmi efektivní. Takže lidé nejdou na běžné transfuzní oddělení, ale jdou raději dávat plazmu. Což má samozřejmě také svůj smysl, ale v České republice se vyrábí více plazmy, než kolik je jí pro tuzemskou spotřebu léků potřeba,“ shrnuje problematiku primář Turek.

Krevní plazmu ročně daruje kolem 120 tisíc lidí. Od roku 2008, kdy v Česku začala vznikat plazmaferetická centra, ale počet registrovaných dárců každoročně přibývá – ještě v roce 2010 jich bylo pouze 75 tisíc.

„V jejich reklamních kampaních postrádám informaci, že léky z takto odebrané plazmy se použijí ve Španělsku nebo v Řecku, na tom samozřejmě není nic špatného. Ale dárce by měl podle mě vědět, že pomáhá především pacientům z jiných zemí, ne z České republiky, zatímco na transfuzních stanicích, které pomáhají pacientům v českých nemocnicích je dárců nedostatek,“ uzavírá Turek s tím, že řešením by mohla být určitá forma státní regulace. Její přesná podoba by ale musela být předmětem odborné diskuze.

I z důvodu větší konkurence se proto některá odběrová místa aktuálně snaží své dárce motivovat k tomu, aby přišli darovat právě k nim. Jedním ze způsobů, které se rozhodla využít Fakultní nemocnice Brno, je rozesílání děkovných SMS zpráv ve chvílích, kdy darovaná krev někomu pomáhá.

Funguje to tak, že když je krev expedována ze skladu, dárce dostane zprávu s poděkováním, že například jeho bílé krvinky zrovna pomáhají.

„Cílem je motivovat naše dárce, aby věděli, že jejich krev je použita jako pomoc. Jsme největší transfuzní centrum v republice a zároveň i největší krizové centrum, které má zásoby krve pro případy náhlých nehod, nebo velké pomoci. Ve chvíli, kdy by bylo potřeba, tak by se všichni obraceli na nás. Proto musíme mít velké zásoby, a nemůžeme si dovolit krev nemít,“ zdůvodňuje mluvčí FN Brno Veronika Plachá, proč se rozhodli inspirovat zahraničním trendem a současně tím i vyslyšet prosby ze strany dárců.

Dárce se ale snaží motivovat i zdravotní pojišťovny, a to například prostřednictvím poskytnutí příspěvků na rehabilitační aktivity nebo preventivní programy.

Krev může darovat každý zdravý člověk ve věku mezi 18 až 65 lety, který splňuje váhový limit 50 kilogramů a další stanovené podmínky. Nesmí trpět žádnými alergiemi, onemocněním cév, vážným kožním onemocněním nebo zvýšenou krvácivostí.

Ženy mohou darovat pouze 3× ročně, muži mohou podstoupit o jeden odběr více, přičemž ale musí dodržet rozestup 10 týdnů.

Faktorem, který může potenciální dárce vyřadit z výběru, je například prodělaní transplantace orgánů, zhoubného onemocnění, pohlavní nemoci, ale i tyfu nebo malárie. Veškerá kritéria, která musí dárce splňovat, podrobně uvádí web Českého červeného kříže.

Po příchodu na transfúzní oddělení dárce obdrží dotazník, jehož cílem je zjistit jeho zdravotní stav i prodělaná onemocnění. Následuje základní vyšetření zahrnující odběr krve a měření teploty a s výsledky testů se pak dárce odebírá na vyšetření s lékařem, který rozhodne o dárcově způsobilosti a případně ho informuje o tom, za jakých podmínek bude moci krev darovat.

Samotný odběr plné krve pak trvá zhruba 8 až 12 minut.

Poznámka: Do článku jsme doplnili stanovisko Sdružení pro plazmaferézu.