Marný konec byrokracie: Úředníci si nechtějí podříznout větev

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Antibyrokratický balíček připravuje pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun a na konci prázdnin jej protlačil vládou. Má odstranit dvacítku zbytečných povinností, převážně pro podnikatele. Lékařské prohlídky by měly skončit typicky pro zaměstnance v kancelářích.

„U těchto kategorií zaměstnanců to smysl nedává. To samé jsou zdravotní prohlídky u řidičů referentů. Normálně máte řidičák, stačí to k řízení, ale když je to služební auto, tak najednou musíte k doktorovi,“ vysvětluje ministr.

Odpadnout by podnikatelům měly i povinné revize spotřebičů. „Koupíte si rychlovarnou konvici a každé dva roky na ní musíte dělat revize. Papíry. Doklady o tom pak někde skladovat,“ dodává Šalomoun.

Nově by se také mělo umožnit účetnictví v cizí měně, zaměstnavatelé by už také nemuseli posílat hlášení o ukončení pracovní neschopnosti u lidí, kteří mezitím z firmy odešli. Jednodušší evidenci v některých případech ministr slibuje i neziskovým organizacím nebo třeba školám.

První dvacítku opatření, kterou mají v příštích letech následovat další, dal ministr dohromady převážně s podnikateli. Hospodářská komora výsledek ocenila, zároveň ale říká, že dvacet víceméně náhodně vybraných opatření problém nevyřeší.

„Je jistě pozitivní vlaštovkou, ale nepřistupuje k problému systémově, což je pro opravdové zlepšení dnešní situace zásadní,“ myslí si viceprezident komory a také místopředseda ODS Zdeněk Zajíček.

To ministr uznává - ostatně sám svůj postup popisuje jako „guerillový“ - ale lepší je podle něj udělat alespoň něco.

„Dělat to systémově je práce na 20 let, a na to nemáme čas. Prostě máme nějaké terče, které vidíme, tak je pojďme sestřelit. A potom zkusme sestřelit ty, co jsou v zákrytu,“ popisuje Šalomoun.

Snížit byrokratickou zátěž při nástupu slibuje každá vláda, dlouhodobě se to ale nedaří bez ohledu na politické složení kabinetu.

Podle údajů Hospodářské komory mají jen podnikatelé momentálně vůči státu minimálně 1 700 povinností. Ze šetření, které komora mezi podnikateli udělala letos v létě, pak vyplynulo, že podle 79 procent z nich se administrativní zátěž dokonce zvýšila.

Liberální institut, který každý rok sestavuje Index byrokracie, zjistil, že mezi lety 2017 a 2021 se hodinová zátěž, kterou musí podnikatelé administrativě věnovat, pohybovala mezi 247 a 223 hodinami ročně.

V roce 2021 dokonce skokově narostla o téměř 50 hodin práce na celkových 272 hodin v důsledku proticovidových opatření. Výsledky za rok 2022 zatím institut nepředstavil, podle předběžných údajů, které poskytl Seznam Zprávám, se ale zátěž snížila zhruba na předcovidovou úroveň.

„Primárním důvodem je pokles administrativní zátěže spojený s dopady pandemie koronaviru. Není to z důvodu zjednodušení procesů,“ mírní nadšení analytik Liberálního institutu Pavel Peterka.

Podle institutu je stále nejproblematičtější oblastí úředničina spojená se zaměstnanci. „Jen evidence a plánování pracovní doby a dovolených zaměstnanců zabere malým podnikům 46 hodin ročně,“ dodává Peterka.

Právě plánování dovolených je jedním z dalších adeptů na změnu v novém antibyrokratickém balíčku. „Zaměstnavatel má povinnost na začátku roku vyhlásit plán dovolených, což je legrační, protože stejně si pak zaměstnanci berou dovolenou, když potřebují, nebo jim má zaměstnavatel právo dovolenou nařídit. Takže není jasné, koho to má chránit,“ vysvětluje ministr Šalomoun.

Výtky, že administrativu je potřeba snižovat razantněji, prý ministr vnímá. Jenže i  zorganizovat antibyrokratický balíček o dvaceti položkách byl podle jeho vyprávění značně obtížný úkol.

„Začal jsem u podnikatelů, abych se vůbec měl od čeho odpíchnout,“ popisuje Šalomoun. Z jakéhosi předkola debat vyplynula první tabulka, která putovala na ministerstva a zainteresované úřady.

„To se zase nějak různě rozkošatilo o další návrhy. Pak jsem teprve udělal oficiální materiál a znovu se to rozeslalo všude. Bylo připomínkové řízení, něco spadlo pod čáru, něco se podařilo vypořádat,“ popisuje Šalomoun.

Balíček pak schválila vláda, což ale neznamená, že by bylo vyhráno - jde jen o úkol pro ministerstva, aby návrhy zkusily napsat do zákonů. A teprve poté musí následovat kolečko v Parlamentu.

I to vadí Hospodářské komoře. „Formu, jakou byl antibyrokratický balíček představen, nepovažuji za příliš šťastnou,“ shrnuje Zdeněk Zajíček.

„Existuje silná nechuť byrokratů cokoliv měnit. Ne že by byli proti zjednodušení, ale prostě se bojí změn,“ komentuje to Filip Pertold zástupce ředitele think-tanku IDEA CERGE-EI.

Upozorňuje, že politik musí mít mimořádnou politickou sílu, aby ustál spor s vlastními úředníky. „Když přijde politik na ministerstvo, je na ně odkázaný. Nemá svoji odbornou základnu, potřebuje, aby mu pomáhali připravit návrhy a opatření,“ dodává.

Členové Sněmovny napříč stranami i vládami se vzácně shodují v tom, že přetlačit úředníky ze svých vlastních resortů není vždycky snadná práce. Poslední kabinety navíc poprvé naplno ochutnávají výsledky zavedení služebního zákona, který lidi zabetonoval v jejich pozicích a politikům umožnil do úřadu přivést jen několik málo vlastních lidí.

„Neustále jen posloucháte, jak něco nejde,“ uvedl jeden z ministrů Fialovy vlády (samozřejmě s přáním zachování anonymity, protože „úředníky si nechcete rozhněvat“).

Historky někdy připomínají slavný britský seriál Jistě, pane ministře. Když například ministr Šalomoun nastupoval do úřadu, jako příklad zbytečnosti ke zrušení uváděl povinnost každý rok státu posílat formulář s vysvětlením, proč chce uložit značky od motorových vozidel do depozita.

Jal se tedy pátrat, koho takové zdůvodnění vůbec zajímá a co s ním pak dělá.

„Je to vlastně kouzelné. Dozvěděl jsem se, že ministerstvo dopravy to nezajímá, tak super. Údajně to tam bylo kvůli ministerstvu životního prostředí, ale ti to prý takhle nemysleli, chtěli to jen na autovraky. Takže se zdálo, že to zrušíme,“ popisuje cestu ministr.

Jenže pak se najednou vyrojila řada námitek od různých úřadů a věc se nakonec do antibyrokratického balíčku nedostala. „Ještě jsem se ale explicitně nedozvěděl, k čemu je to důležité. Uvidíme, jestli se to povede prosadit v balíčku číslo dvě,“ krčí rameny ministr.

Na tom, že stát chce často po lidech údaje, se kterými si pak stejně neví rady, upozorňují i experti. Podle Hospodářské komory například stát dodnes nedokázal doložit, jak zpracovával a využíval průběžná data o milionech hotovostních transakcí z elektronické evidence tržeb.

„Troufnu si říct, že stát ani přesně nezná obsah jím nastavených regulací. Komora prosazuje vytvoření datového fondu veřejnoprávních povinností,“ říká Zajíček.

Podle Pertolda zatím v Česku v podstatě neexistuje vyhodnocení povinností firem či lidí vůči státu. „Nevíme, jestli se ty povinnosti dodržují. A nevíme, jestli má nedodržování nějaké dopady, jestli nám ty informace opravdu chybí,“ říká.

Jeden příklad za všechny - firmy v Česku mají povinnost zveřejňovat účetní závěrky ve sbírce listin. Skoro polovina tuto povinnost neplní a v drtivé většině to vůbec nikdo neřeší.

Ministr Šalomoun není jediný, kdo se momentálně snaží o zjednodušení. Ministr vnitra Vít Rakušan oznámil, že se chystá zrušit 6700 zastaralých a již nepoužívaných zákonů.

Ministr průmyslu Jozef Síkela zase dokončuje některá opatření z plánu svého předchůdce Karla Havlíčka. Ministerstvo také v lednu spustilo portál Stop byrokracii, na kterém momentálně stejně jako Šalomoun sbírá podněty podnikatelů, co by chtěli zlepšit.

Experti se shodnou, že věci se jen obtížnou pohnou dopředu bez digitalizace. „V Evropě jsme výjimeční v tom, jak nejsme schopni propojovat jednotlivé registry mezi sebou i v rámci ministerstev,“ popisuje Pertold.

Řada byrokratické zátěže by přitom odpadla jen tím, že by stát nechtěl tytéž údaje od firem a lidí znovu a znovu.

„Až bude udělaná digitalizace, tak se to úplně rozsvítí. Ale taky to nevyřeší všechno. Dobře, budeme mít elektronický řidičák. Jenže když je vám přes 65 let, tak podle zákona musíte každé dva roky na prohlídku a mít u sebe papír o té prohlídce,“ upozorňuje na úskalí ministr Šalomoun.

A máslo na hlavě mají i samotné vlády. Záměrem zjednodušit lidem život se sice rády ohánějí v každé předvolební kampani, nakonec ale téma málokdy dostane skutečnou prioritu.

Aktuální vláda sice vyhlásila záměr „za každou novou povinnost zrušit dvě stávající“, je ale jasné, že pod tíží aktuálních problémů půjde úkol stranou.