Česko zažívá rekordní nárůst nelegální migrace

„V uplynulých dvou týdnech, tj. od 22. 8. do 4. 9. 2022, bylo při tranzitní nelegální migraci pozemní cestou zjištěno 2349 osob,“ uvedla mluvčí policie Irena Pilařová. To znamená zhruba 170 migrantů denně.

Z naprosté většiny - 95 procent - se jednalo o občany Sýrie, s velkým odstupem následovali občané Afghánistánu (2 %) a Turecka (1 %). „U dalších státních příslušností to byly jednotkové počty,“ dodala mluvčí.

Poslední dny tak jen zviditelnily novou migrační vlnu lidí z Blízkého východu, kterou ale policie pozoruje už delší období. Od začátku roku bylo zadrženo již 10 240 lidí, z toho 65 procent v Jihomoravském a 23 procent ve Zlínském kraji. Všichni mají jedno společné - přes Česko míří dál do západní Evropy.

Policie se snaží nelegálně příchozí cizince obratem posílat do země, odkud do Česka přišli. To je z většiny Slovensko. Jenže to je na svém území také nechce.

„Na Slovensko bylo v tomto roce (tj. k 4. 9. 2022) předáno 55 osob. U zhruba 1400 osob slovenská strana žádost o readmisní řízení neakceptovala,“ doplnila Pilařová.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se tento týden v Brně sešel se slovenským ministrem vnitra Romanem Mikulcem. Dohodli se, že česká i slovenská strana ještě více posílí kontrolní činnost policie na hranicích.

„Je to dominový efekt. Pokud jedna země ty readmise nepřijímá, tak se to valí na ty země další,“ uvedl Vít Rakušan pro Seznam Zprávy.

Slováci přislíbili, že budou situaci u hranic lépe monitorovat. „Budeme posilovat společné česko-slovenské hlídky policistů v okolí hranice. Zároveň nám slovenská strana přislíbila to, co jsme trochu postrádali, aby policejní dohled před česko-slovenskou hranicí byl vyšší, aby kontrolovali třeba alespoň v rámci namátkových kontrol přijíždějící kamiony k naší hranici už na slovenské straně a tu situaci řešili na slovenské straně,“ popsal nová opatření Rakušan.

Česko je podle něj připraveno i k razantnějším opatřením, zatím k nim ale nechce přistoupit ani je specifikovat.

Uvedl také, že policie stáhne část svého kontingentu z Makedonie, který se nově bude věnovat kontrolám u slovenských hranic.

Co má současná migrační vlna společného s tou předchozí před zhruba sedmi lety, je to, že Česko pro cizince není cílová země.

„Není to nic, z čeho by Česká republika měla mít paniku, jsme tranzitní země, sem nechce vůbec nikdo,“ popsal pro Seznam Zprávy migrační expert OECD Jan Schroth.

Zároveň vysvětluje, proč se nelegální migrace opět rozproudila. „Ta čísla jsou vyšší než byla před několika lety,“ říká. Podle něj přichází mnoho uprchlíků z Balkánu. V tamějších táborech v Srbsku a Bosně je podle něj totiž situace problematická.„Ve chvíli, kdy my se tady věnujeme Ukrajině a dalším věcem, tak oni tam řeší primárně tyto problémy,“ řekl Seznam Zprávám.

Syrští uprchlíci ale přicházejí také z Turecka. „Mají vysokou inflaci a začínají mít poměrně vysoké ekonomické problémy. Společnost se tam proti uprchlíkům hodně obrací a Turecko je začalo vracet do Sýrie,“ popsala Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

Syřani se proto raději vydávají na cestu na západ. Současná evropská migrační politika má ale za následek to, že uprchlíci jsou sice v každém státu zadrženi, ale většinou se je nedaří vrátit do předchozí země. Následně jsou proto propuštěni, a tak postupně procházejí až do západní Evropy.

To je ostatně podle Faltové vidět i na Hlavním nádraží v Praze. „Tudy aktuálně procházejí poměrně vysoké počty lidí, kteří jsou ze zajištění propuštěni, mají výjezdní příkaz a směřují tranzitově přes Českou republiku,“ doplnila. Dodala, že se jedná o 70 až 80 osob denně.

Ostatně kvůli náporu migrantů už jsou česká detenční zařízení, kam policie zadržené odváží, na hraně zaplnění kapacity.

„Ti lidé jsou vlastně přes celý Balkán dost často opakovaně zajištěni, stejně tak v Řecku už nějakou dobu velmi často pobyli,“ dodává Faltová.

Vít Rakušan (STAN) bude situaci řešit na evropské úrovni s dalšími ministry zahraničí.

Policie tento týden oznámila, že zřídila v areálu policejní školy v Holešově na Kroměřížsku registrační místo pro uprchlíky. Reaguje tím právě na vysoké počty zajištěných nelegálních běženců přecházejících zejména přes území Zlínského a Jihomoravského kraje.

Další registrační zařízení zřídila policie v Břeclavi, uvedla dnes v tiskové zprávě policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Policisté zjišťují totožnost zajištěných běženců, fotografují je a berou jim otisky prstů. „Na základě provedení výše uvedených úkonů jsou cizinci za naší asistence převezeni na vlakové nádraží Břeclav nebo Hulín, odkud naše území opustí nebo dále pokračují k vyřízení svého pobytu na území České republiky,“ uvedla tento týden policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

V místech registračních pracovišť podle ní v žádném případě nehrozí jakékoliv riziko ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti.

Po základních úkonech v centru získají Syřané výjezdní příkazy s platností 30 dnů. „Tito cizinci jsou dále poučeni, že s ohledem na skutečnost, že pochází z oblastí válečného konfliktu, se mohou dostavit na příslušné pracoviště k podání žádosti o legalizaci svého pobytu prostřednictvím víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky, nebo aby v uvedené době opustili území České republiky. Po dobu platnosti výše uvedeného víza má jeho držitel postavení legálně pobývajícího cizince na území České republiky,“ uvedla mluvčí.

Běžence z jiných států policie umisťuje do zařízení pro zajištění cizinců, odkud organizuje jejich návrat do vlasti. Cizincům z Afghánistánu a Palestiny po identifikaci vydává rozhodnutí o správním vyhoštění.