Česko zažilo extrémní povodně. Přesto se dál staví v místech záplav

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

V místech, kde akutně hrozí povodně, není dovoleno až na výjimky stavět. Jedná se o takzvanou aktivní zónu záplavového území.

Jenže se ukazuje, že příliš striktně se tento zákaz nedodržuje.

A to i přesto, že Česko zažilo v nedávné minulosti hned dvě ničivé povodně, nejprve v roce 1997 a poté o pět let později v roce 2002. Nejvyšší kontrolní úřad na nedodržování zákazu staveb v aktivní zóně upozornil už v roce 2020.

Kontroloři si vybrali ke kontrole 40 stavebních projektů v místech ohrožených povodněmi, které byly dokončeny v letech 2015 až 2018.

„U čtvrtiny těchto případů nikdo nepodal u správce povodí žádost o stanovisko k dané stavbě, další pak vznikly i přes negativní postoj správců povodí,“ uvádí Nejvyšší kontrolní úřad.

Prakticky na celém území Česka je během víkendu vyhlášena výstraha před povodněmi. Nové stavby v některých místech mohou přival vody ještě zhoršit.

Že se v aktivních zónách staví, potvrdili Seznam Zprávám i další odborníci na vodní hospodářství. Nechtěli ale ukazovat na konkrétní majitele kvůli potenciálním konfliktům. Problémové mohou podle nich být ale například i různá tábořiště, která v průběhu let vyrostla v rizikových místech kolem řek.

Několik rodinných domů takto v průběhu let vyrostlo například v zahrádkářské kolonii na levém břehu Ohře v Lounech. Svůj dům tady musel před lety nechat zbourat také lounský zastupitel Jan Čáka (Lounští patrioti).

Jiná trojice takových staveb měla podle organizace Kverulant vyrůst v pražských Holešovicích. Spolek upozornil na to, že bytové domy jsou právě v aktivní záplavové zóně.

„V roce 2004 si Zastupitelstvo hlavního města Prahy odhlasovalo změnou územního plánu, že tam zástavba být může. Praha 7 s tím nemůže dělat vůbec nic,“ říká k projektu na dotaz Seznam Zpráv místostarostka Prahy 7 Lenka Burgerová (Praha 7 Sobě).

„Kdyby se hypoteticky opakovala povodeň z roku 2002, tak v některých těch objektech, které mají individuální povodňovou ochranu, lidé zůstat nemohou,“ dodává Burgerová s tím, že se vše řídí povodňovými plány.

I pro stavby v aktivní zóně ale platí výjimky. Podle zákona tam může vznikat potřebná technická infrastruktura, třeba čistírny odpadních vod.

„Záleží na pohledu příslušného povodí, protože čistírna nesmí být zase překážkou vodního toku,“ vysvětluje projektant Jiří Pacovský.

Před dokončením je například čistička v Malém Březně na Ústecku. Ta sice leží v záplavovém území, ale nikoliv v aktivní zóně, takže povolování stavby bylo o něco jednodušší. I když se musí počítat s jejím zatopením.

„V případě povodní by se nechala čistírna zaplavit. Odmontovala by se akorát technologie,“ vysvětluje Pacovský, že jde o standardní postup.

Pokud někdo postaví bez povolení stavbu v aktivní zóně, o jejím odstranění rozhodne místní stavební úřad. Příslušné povodí k tomu nemá zákonné zmocnění, může ale předat úřadu podnět.

„Jediný, který může rozhodovat, je stavební úřad,“ vysvětluje obecný postup vedoucí lounského stavebního úřadu Kateřina Todtová.

V záplavových územích ale žádný předpis obecně stavět nezakazuje, potenciálně to u některých staveb, především obytných, může být při povodních problém.

„Takových staveb je celá řada, asi bych teď těžko vypíchl jen některé. Ale třeba Brno má poměrně rozsáhlá záplavová území, kde se stále umisťují nové stavby,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Aleš Dráb, vedoucí Ústavu vodních staveb Vysokého učení technického v Brně.

„Samozřejmě ideální by bylo v záplavových územích vůbec nestavět a nezvyšovat tam potenciál škod. Ale v praxi je to často obtížně realizovatelné a pak je potřeba najít řešení, které potenciál škod sníží na minimum,“ doplňuje Dráb.

Kvůli odporu vodohospodářů se musel upravovat i projekt českolipského koupaliště. Otevřelo se letos. Původně ale mělo být blíže Ploučnici, proti čemuž ale původně protestovalo Povodí Ohře. Podle něj hrozilo velké riziko v případě povodní.

„Museli jsme projekt částečně posunout směrem k parkovišti. Část pozemku jsme také zvedli, což nám Povodí Ohře odsouhlasilo,“ vysvětluje první místostarosta České Lípy Martin Brož (ANO 2011).

„Ve stanoviscích jsme vždy uvedli, že dle studie záplavového území se koupaliště nachází ve stanoveném záplavovém území Ploučnice i stanoveném záplavovém území Robečského potoka a bude zaplaveno při průtoku Q20 (dvacetiletá voda, pozn. red.) v Ploučnici a Q100 (stoletá voda, pozn. red.) v Robečském potoce,“ popisuje mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová. „Koupaliště má vypracováno pro svůj provoz povodňový plán, který obsahuje postup pro případ povodně tak, aby došlo k minimálnímu ohrožení a škodám,“ dodává.