Článek
Celkově se v Česku zaregistrovalo a získalo status dočasné ochrany přes 421 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny a stále ještě přibývají další.
Pokud se ale jedná o údaj, kolik Ukrajinců tu reálně stále žije, úřady jasnou odpověď nemají. Jistý odhad lze však vyčíst z následující skládanky:
Uprchlíci stále mohou žádat o humanitární dávku ve výši 5 tisíc korun. Podle posledních průběžných dat za červenec o ni žádalo 176 805 osob, jak uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí.
O tuto dávku ale obecně nemohou žádat ti, kteří už v tuzemsku pracují. Takových ministerstvo celkově registruje 107 tisíc.
Avšak Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) hlásí daleko nižší aktuální data. K pondělí 29. srpna totiž eviduje 52 tisíc zaměstnaných osob a živnostníků z Ukrajiny, přičemž u VZP získalo pojištění zhruba 80 procent válečných uprchlíků.
Na základě těchto dat by tedy v Česku mohlo dosud bydlet 230 až 280 tisíc Ukrajinců.
Kolik je tu ukrajinských dětí?
Dílčí údaj o počtu ukrajinských dětí v Česku nabízí nadcházející školní rok. Zapsaných je zatím na 70 tisíc dětí. Ředitelé jsou ale odkázáni pouze na data o dětech, které k zápisu s rodiči přišly. U dalších dětí mají problém zjistit, jestli v zemi zůstaly. Připočíst je třeba děti, které ještě nejsou školou povinné.
Další údaje o reálném počtu uprchlíků z Ukrajiny nabízí již zmíněná VZP, u níž je pojištěno 349 tisíc válečných uprchlíků.
Po 150 dnech od získání dočasné ochrany totiž musejí uprchlíci ve věku 18 až 65 let, na které se nevztahuje některá z výjimek, nahlásit, jak budou dál pojištění platit. Stát už jim ho bude hradit jen v omezených případech.
A konkrétně u VZP se to bude týkat celkově 214 tisíc běženců, kteří si musejí s pojišťovnou dohodnout platbu. Průběžně zatím svoji povinnost splnilo 38 procent dotčených ze 120 tisíc uprchlíků, kterým už lhůta vypršela.
„I to nám dává signál, že ne všichni registrovaní občané Ukrajiny se nachází na území České republiky,“ komentuje data Zdeněk Kabátek, ředitel VZP.
Zemi se rozhodla v druhé polovině srpna opustit například mladá matka Kristýna se svými dvěma dětmi. Reportér ji zastihl na nádraží při čekání na vlak. „Jedu do Polska. Tam už nejspíš zůstanu. Podařilo se mi tam najít práci,“ líčila reportérovi nad několika taškami a kufry, do kterých zabalila celý svůj život.
Podle Ministerstva vnitra nemá Česko jak zaznamenat vycestování uprchlíků přes hranice, pokud ho sami nenahlásí. Běženci sice mají povinnost – pokud v Česku získali dočasnou ochranu – požádat o ukončení pobytu, ale ne vždy ji splní. Oficiálně takto vnitro eviduje zhruba 11 tisíc ukončených dočasných ochran.
Vlak na Ukrajinu je beznadějně obsazený
Každý večer vyjíždí z Prahy vlak na Ukrajinu. Za léto ho využilo zhruba deset tisíc lidí, kteří se do válkou trpící země vrací natrvalo, nebo jen na několik dní.
Přečtěte si, proč cestující odjíždějí:
Evropská data? Neveřejná
Přesnější data o počtu Ukrajinců v Česku sliboval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vyplacení humanitární dávky chtěl stát navázat na nahlášení místa aktuálního pobytu, a tím zjistit, kde po Česku se uprchlíci usídlili. Ani tato data stát dosud nezveřejnil.
O humanitární dávku se ale nehlásí všichni v Česku setrvávající uprchlíci: část už pracuje, a tak je schopná se uživit, dalším cizincům může být poskytováno bezplatné ubytování včetně stravy, a také proto na dávku nedosáhnou.
Stejně tak měl nově vznikající jednotný evropský registrační systém zajistit, že lidé, kteří o dávku žádají v Česku, zároveň nežádají i v jiné unijní zemi. Ani o tomto systému ale stát informace dosud neposkytl. „Data jsou prozatím neveřejná,“ reaguje na aktuální dotaz ohledně informací z databáze Hana Malá z Ministerstva vnitra.
Sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research se svým týmem během června odhadoval, že v Česku zůstává zhruba 250 tisíc uprchlíků. „Ale je to hrubý odhad, nám ten údaj také samozřejmě chybí, abychom mohli dělat projekce,“ říká Daniel Prokop.
„Samozřejmě by bylo lepší to vědět, zase ale nechci říct, že to je jednoduché,“ dodává s odkazem na otevřené české hranice.
