Článek
Orgány veřejné moci mají zajistit ukončení všech forem faktické segregace, která postihuje romské děti ve školách. Toto doporučení dostalo Česko na konci roku 2020 od ECRI. Jde o orgán ustavený Radou Evropy, který v pětiletých cyklech monitoruje dodržování lidských práv v jednotlivých zemích.
Na nápravu největších problémů má každá země dva roky, Česku se ale nepovedlo segregaci romských žáků ani částečně omezit.
„Celkově ECRI poznamenává, že na politické úrovni byly učiněny pokusy o implementaci doporučení a že byly alokovány určité finanční prostředky na vyřešení problému faktické segregace romských žáků. To však zatím nevedlo k žádným zásadním změnám,“ varuje komise.
Peníze i strategie
Přitom dílčí kroky Česko provedlo, což uznává i ECRI. Konkrétně skrze Národní plán obnovy podpoří Ministerstvo školství znevýhodněné školy do roku 2025 dvěma miliardami korun. Dotací úřad míří na zhruba 400 škol s vyšším poměrem sociálně znevýhodněných žáků, kam často chodí právě i romské děti. V první vlně bylo podpořeno 262 škol.
„Předpokladem pro jakoukoliv změnu je vůle zřizovatelů škol. A to je naším hlavním úkolem – aby se opatření Ministerstva školství i dalších institucí přenesly ke zřizovatelům, a ti je přijali za svá,“ říká pro Seznam Zprávy vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.
Odkazuje se na sérii 45 opatření, která v desegregaci mohou pomoct. Sestavili je výzkumníci z PAQ Research. Jedná se například o aktivní vyhledávání a oslovování rodin dětí k účasti v předškolním vzdělávání, doučování žáků ohrožených školním neúspěchem přímo ve škole nebo hrazení stravného a dalších nákladů spojených se vzděláváním.
V Česku je totiž podle dat Veřejného ochránce práv 262 škol, které mají minimálně třetinový podíl romských žáků. Jedná se o 6 procent ze všech českých ZŠ – na 32 z nich dochází přes 75 procent romských žáků a v případě dalších 17 tvoří romští žáci více než 90 procent všech tamních dětí. Situace navíc zůstává mezi lety prakticky neměnná.
„Ačkoliv jen u malého počtu těchto případů lze takovou koncentraci vysvětlit procentem romských žáků žijících v příslušné spádové oblasti,“ upozorňuje ECRI v aktuální zprávě týkající se Česka.
Jinak řečeno podle komise dochází v Česku k cílenému umísťování romských žáků do určitých škol. Zatímco v sousedících základkách je koncentrace dětí z menšinové populace daleko nižší.
Podle Ministerstva školství ale většina škol s vyšším podílem romských dětí je pouze odpovědí na složení obyvatel v tamním spádovém obvodu.
„Určitá část těchto škol (necelá polovina) ale vznikla spíše nezávisle na principu spádovosti. Zde je třeba hledat příčinu v uplatnění práva zákonných zástupců na výběr školy, a to jak u romských, tak u neromských rodičů, dále v přístupu vedení škol a místních zastupitelstev jako zřizovatelů těchto škol,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.
„Cestou je spolupráce s Ministerstvem školství, zřizovateli škol a všemi aktéry působícími na lokální úrovni, a to včetně dalších institucí a neziskových organizací. Je nutné se zaměřit i na sociální oblast, protože také podpora rodin žáků je důležitá,“ dodává Fuková.
Jedno pozitivum ale komise přeci jenom našla. Česko totiž splnilo druhé doporučení týkající se LGBT+ lidí, i když pouze částečně. Veřejné orgány ve spolupráci s neziskovými organizacemi sice splnily úkol a vypracovaly požadovanou strategii proti diskriminaci LGBT+ osob, vláda ji ale dosud nepřijala.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření mluvčí Ministerstva školství.
