Článek
Po více než čtyřech a půl letech padlo rozhodnutí v důležité části miliardového sporu mezi Českem a firmou Diag Human.
V polovině května tato společnost uspěla v Londýně v mezinárodní investiční arbitráži. Žalobu firma Diag Human podala kvůli známému sporu, jenž se týká zmařeného obchodu s krevní plazmou z 90. let.
„Diag Human vyhrála mezinárodní investiční arbitráž,“ potvrdil pro Seznam Zprávy advokát Diag Human Jan Kalvoda s tím, že společnost připravuje tiskovou zprávu, kterou chce vydat během čtvrtka.
Mezinárodní arbitráž byla zahájena již v prosinci roku 2017. A firma Diag Human v této souvislosti podala žalobu o 52 miliard korun. Uspěla jen částečně.
Ministerstvo financí potvrdilo, že tribunál nařídil České republice zaplatit této společnosti 15,5 miliardy korun. Ta se skládá z částky 8,3 miliardy korun přiznané v roce 2008 v předchozí obchodní arbitráži a úroků ve výši 7,2 miliardy korun. Další nároky firmy Diag Human tribunál zamítl.
Proti rozhodnutí se chce Česko ještě dál bránit.
„Ministerstvo financí nález v rozsahu přes 330 stran pečlivě analyzovalo a s jednomyslným souhlasem vlády podává dnes návrh na zrušení nálezu k Vrchnímu soudu v Londýně,“ uvedl resort v tiskové zprávě.
Soudy v kauze Diag Human
I když skončil spor mezi státem a Diag Human v Česku, tak některé dílčí spory dál pokračují. Probíhají soudy v zahraničí: třeba v Rakousku a Lucembursku.
V Rakousku se v současné době čeká na rozhodnutí zdejšího Nejvyššího soudu. V Lucembursku pak došlo v listopadu 2020 a lednu 2021 k obstavení českých bankovních účtů. Na podzim 2021 soud návrh zástupců českého státu odmítl. Česká republika se proti tomuto rozhodnutí odvolala, i když peníze na účtech obstaveny nebyly. Nyní probíhá řízení před odvolacím soudem.
Stát už uspěl v Rakousku, Švýcarsku, Velké Británii, Lichtenštejnsku, USA, Nizozemsku, Belgii a Francii.
Podle experta na mezinárodní arbitráže Radka Šnábla, který v éře Miroslava Kalouska působil na ministerstvu financí, jsou šance Česka na zrušení rozhodčího nálezu tribunálu malé.
„Nálezů se ruší málo. Obecně platí, že ta šance je pod deset procent. Je to tak, že by to stát neměl nechat dojít do konce a měl by se pokusit rozumně dohodnout na nějakém smíru,“ řekl Šnábl.
Podle něho musel být tribunál jednoznačně přesvědčen o porušení dohody o ochraně investic, jinak by Česko neodsoudil k zaplacení tak vysoké částky.
Diag nemá na nic nárok, tvrdil stát
Stát přitom argumentoval tím, že firma nemá na nic nárok. Přezkumná arbitráž totiž v roce 2014 dospěla k závěru, že arbitři v roce 2008 vůbec neměli rozhodovat, neboť vše bylo rozsouzeno už dříve. Výslovně však jejich verdikt nezrušili, na čemž staví Diag Human svou argumentaci v zahraničí.
A nyní to potvrdil i tribunál. „Tribunál konstatoval, že rozhodčí nález z roku 2008 nebyl z pohledu mezinárodního práva zrušen a Česká republika je povinna nárok v něm přiznaný (včetně příslušenství) uhradit,“ uvedl resort, který vede ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministerstvo financí, jež muselo zahraniční investiční arbitráž řešit, se drželo výkladu ministerstva zdravotnictví, které má spory se Šťávou od počátku na starosti. Tedy že vše je rozhodnuto a platit se nemá.
Šťávova firma Diag Human chtěla v 90. letech se státem obchodovat s krevní plazmou. Z obchodu však sešlo. Svou roli hrál i dopis tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara, v němž varoval dánského obchodního partnera Diagu, že Šťávova firma je nedůvěryhodná. Od té doby se vleče tahanice o odškodné za zmařenou investici. Tribunál nyní uvedl, že Česko tímto dopisem porušilo dohodu o ochraně investic.
V počátku sporu, tedy v roce 1996, šlo o 200 milionů korun. Tehdejší ministr zdravotnictví Jan Stráský se rozhodl přistoupit na arbitráž. Ta se vlekla a penále a úroky naskakovaly.
Na sklonku vlády premiéra Miloše Zemana v roce 2002 arbitři přiznali Šťávově firmě 327 milionů jako částečné plnění a o zbytku odškodného se rozhodovalo dál. Následující vláda částku uvolnila.
Pře pokračovala a v roce 2008 vyčíslili arbitři celkovou škodu Diagu na více než osm miliard. Stát se odvolal a nový arbitrážní tribunál se přiklonil k tomu, že konečný verdikt je již ten z roku 2002 a stát nic dalšího platit nemá.
