Článek
O pomoc Česka už v červnu požádal slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Do projektu se vedle Čechů zapojí také Poláci.
„Nevidím vůbec žádný problém, určitě to vláda schválí,“ řekl Fiala, podle kterého může Slovensko s pomocí počítat od 1. září. „Jsme připraveni technicky i kapacitně,“ dodal.
Za pomoc během debaty poděkoval slovenský premier Eduard Heger (OĽaNO). „Jsem velmi vděčný, že jsou si naše země nejen historicky velmi blízké, ale že ten vztah sílí. Jsem rád, že my, dva premiéři z bratrských zemí můžeme uzavírat tahle silná spojenectví,“ řekl Heger.
Bratislava podle něj bude pomoc potřebovat minimálně rok.„Je to i v našem zájmu. Nemůžeme dopustit, aby země, která je na hranici válečného konfliktu, byla jakkoli ohrožena. Je to náš společný úkol," dodal Fiala.
Po ruské invazi na Ukrajinu začala Bratislava připravovat předčasné ukončení provozu bitevníků ruské výroby MiG-29. Slovensko si před čtyřmi lety objednalo od USA 14 stíhaček F-16. Původně se počítalo s tím, že první stroje Bratislava dostane už letos a zbytek o rok později, nakonec tomu tak bude podle dostupných informací až za dva roky.
Zpoždění dodávek slovenské ministerstvo obrany zdůvodnilo problémy se subdodávkami způsobené epidemií covidu-19 i nedostatkem čipů na světovém trhu.
Česká armáda má dlouholeté zkušenosti s ochranou nebe v zahraničí, do střežení vzdušného prostoru členských států NATO se zapojuje od roku 2009. Na začátku letošního dubna české gripeny převzaly dohled nad vzdušným prostorem pobaltských zemí.
Rozšíření NATO
Oba premiéři zároveň schvalují přístup Švédska a Finska do NATO. Podle Fialy je nyní třeba vyřešit ratifikaci přístupových listin v jednotlivých zemích. V Česku musí krok schválit obě komory Parlamentu.
Přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý. Právě formální přizvání Finska a Švédska k jednáním o vstupu do aliance bylo jedním z hlavních výsledků summitu NATO v Madridu, který se uskutečnil tento týden.
Umožnila to dohoda obou severských zemí s Tureckem, které dosud mělo ke vstupu Švédska a Finska do aliance výhrady.
Poté, co budou podepsány přístupové protokoly, musí dokumenty ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO. Dvojice skandinávských států požádala o vstup v květnu pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu.
„Jsme připraveni v podstatě také co nejrychleji přistoupit k ratifikaci. U nás to musí schválit obě komory Parlamentu. Předpokládám, že v průběhu začátku podzimu bychom to měli mít hotovo,“ řekl Fiala. Také Heger očekává brzké schválení na Slovensku.
Rozšíření aliance je podle něj významným krokem pro budoucnost Evropy i světa. Lídři členských zemí NATO se také zavázali zajistit dodatečné síly pro východní křídlo bloku. Konkrétní plány se nyní budou připravovat. „Určitě budou hrát roli nejen politické aspekty, ale také vojenské,“ řekl Fiala. Je potřeba podle něj vyhodnotit, kde je potřeba jednotky mít a jaké.
Česko aktuálně velí mnohonárodnímu bojovému uskupení NATO na Slovensku. Formující se uskupení vzniklo letos na jaře v reakci na rozhodnutí NATO posílit své východní křídlo po ruské invazi na Ukrajinu.
