Článek
V Česku se poslední dny projevuje řetězová reakce výpadků antibiotik, kdy se postupně hůře shánějí i ty přípravky, které ještě nedávno k dostání byly. Vše začalo přerušením dodávek penicilinu před pár měsíci. Nyní na mnoha místech docházejí i léky předepisované jako jeho alternativy.
Jak v pátek uvedlo Ministerstvo zdravotnictví, situace by se však měla postupně lepšit. Začátkem příštího týdne má do Česka přijít mimořádná dodávka penicilinu a léky na leden i únor by měly být zajištěné. Jedná se také o dovozu antibiotik z USA či Kanady.
„Lékaři v této chvíli mají možnost mít alespoň jedno antibiotikum z každé skupiny,“ řekl Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví Vlastimila Válka z TOP 09.
Kromě toho se podle něj má dostupnost léčiv každý týden vyhodnocovat. Lékaři tak budou pravidelně dostávat informace o aktuálním stavu a budou moci lépe odhadnout, který lék předepsat, aniž by měl pacient s jeho vyzvednutím problémy.
Doposud se museli lékaři, lékárníci i pacienti spoléhat pouze na kusé informace zveřejňované na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Tam výrobci podávají hlášení o omezení dodávek s datem předpokládaného obnovení.
Podle Dvořáčka se však nyní situace okolo léků hodnotí podrobněji. „Začali jsme aktivně sledovat informace z elektronického receptu z hlediska spotřeby,“ dodal. Od distributorů pak stát chce získávat aktuální data o skladových zásobách. „Je to potřeba mít dostupné z celé Evropy,“ dodal.
„Horší než za covidu“
Podle mluvčí společnosti Lékárna.cz Romany Žatecké se však objevují problémy i u dalších léků, které se při aktuální epidemii respiračních chorob používají.
Výpadek léčivých přípravků na chřipku, nachlazení a kašel, který právě prožívají čeští pacienti, považuje internetová lékárna „za tak extrémní, že předčil i výpadky léků z období druhé covidové vlny“.
„Lékárna.cz doslova bojuje o dodávky léčivých přípravků na horečku, chřipku, nachlazení a kašel pro děti i dospělé a aktuálně nastavila u některých produktů nákupní limity, aby uspokojila vysokou poptávku zákazníků. K tomuto řešení přistoupila poté, co jedna z dostupných položek na horečku, chřipku a bolest zmizela ze skladu během hodiny,“ uvedla Romana Žatecká.
Systémové řešení
Podle ministra Vlastimila Válka z TOP 09 je nutné situaci řešit systémově, ve vnitřním připomínkovém řízení je proto novela zákona o léčivech. Ta má mimo jiné přinést lepší přehled o stavu v lékárnách či povinnost distributorů držet zásobu léků na předpis.
SÚKL by měl mít podle Válka povinnost mít informace o množství léků v lékárnách on-line tak, aby mohl okamžitě reagovat v případě, že je pokles u nějakého léku výrazný a výrobce navíc ohlásí informaci o výpadku. Ústav nyní dostává informace v poměrně dlouhých intervalech a není schopen operativně reagovat, míní vicepremiér.
U léků, které jsou na předpis, by distributoři měli držet zásobu. Podle Válka se ještě povede debata o tom, na jak dlouhou dobu, on by se přimlouval zhruba za šest týdnů.
Podle viceprezidenta České lékárnické komory Martina Kopeckého je však situace v každé lékárně různorodá a nepřehledná napříč republikou. Jednotlivá zařízení mohou nedostupná léčiva u svých hlavních dodavatelů rezervovat a ti je následně distribuují, pokud přijdou. Kdy a v jakém množství, se ale nedá předvídat.
„Nevíme, kdy nám co přijde. Nějaké zásoby máme, ale nedokážeme odhadnout, kdy přijdou další balení a kterého konkrétního antibiotika. Prakticky u každého je tak situace nepřehledná. Každá lékárna ale zpravidla má alespoň nějaké přípravky. Proto je to i o komunikaci s lékařem v okolí. Například na menších městech se lze obvykle dobře domluvit. Jiné je to asi v Praze, kde návaznost na lékaře není tak přímá jako v menších obcích,“ míní Kopecký.
Pacienti by se podle něj předně neměli uchylovat k obvolávání lékáren, ale vše řešit už s lékařem v ordinaci a zeptat se se ho, zda má informace, která antibiotika v nejbližší lékárně mají. „Aby to zkrátka bylo více o spolupráci mezi lékárnou a lékařem. Doktor zná situaci a ví, že může daný lék nahradit jiným, který v lékárně dostupný je,“ řekl odborník pro Seznam Zprávy.
Nebezpečná spirála
Podle ministerstva jsou nyní výpadky způsobené především nadměrnou a výrobci neočekávanou spotřebou, se kterou se potýká celá Evropa. Vlivů, které stojí za marným obcházením lékáren a sháněním léků, se ale v poslední době sešla hned celá řada.
Zatímco některé souvisí s válkou na Ukrajině, pandemií či nedostatkem hliníku pro výrobu platíček, jiné mají hlubší kořeny.
„V praxi už se u některých léků výrobci s výrobní cenou dostávají nad úroveň státem zastropované ceny a nebude pak možné léky dále uvádět na trh. Jde paradoxně hlavně o léky, které pravidelně užívají statisíce pacientů v Česku. Jsou mezi nimi i život zachraňující léčiva často v ceně třeba několika desítek korun jako léky na hypertenzi, antibiotika, léky na bolest, cholesterol a další,“ popsal dříve pro Seznam Zprávy Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF).
Co je antibiotická rezistence?
Pokud jde o antibiotika, upozorňují však odborníci i na riziko prohloubení problému s antibiotickou rezistencí. A to zejména, bude-li problém trvat delší dobu.
Lékaři nyní musí stále častěji místo takzvaně úzkospektrých antibiotik, která zasahují konkrétní typy bakterií, předepisovat širokospektrá. U nich hrozí likvidace i užitečných bakterií ve střevech nebo v dlouhodobém horizontu vznik bakterií proti antibiotikům odolných.
Podle světových dat se bakterie odolné vůči antibiotikům řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí a každoročně si vyžádají i přes milion životů. Čím dál častěji se s odolnými bakteriemi setkávají i lékaři v Česku.
