Článek
Jako v době covidové pandemie. Jestli Česku nehrozí další nebezpečná nemoc, monitoruje Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP). Ten se schází každé dva týdny a na posledních jednáních řešil také případy atypického zápalu plic, které momentálně nejvíce sužují Čínu.
„Dominantně stále vyhodnocujeme covid, ale i jakékoliv další hrozby,“ potvrzuje epidemiolog a předseda NIZP Roman Chlíbek.
Čínská média nedávno hlásila, že pediatrická oddělení některých nemocnic jsou naprosto přeplněná a část pacientů má problém se k péči dostat. Na druhou stranu ale ani v nejlidnatější zemi světa patrně nejde o nic dramatického, protože silný nástup respiračních onemocnění lze dávat do souvislosti s tím, že jde o vůbec první tamní podzimní sezonu od plošného zrušení protipandemických opatření, jak už Seznam Zprávy popsaly v dřívějším článku.
„Podle všech dostupných informací se jedná o směs různých, již známých původců, tedy respiračních virů, včetně covidu-19, chřipky a RSV, a bakterie Mycoplasma pneumoniae. Žádný nový, dosud neznámý původce se naštěstí neobjevil,“ vysvětluje Marek Štefan, hlavní konziliární lékař Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Informace potvrzuje i poslední stanovisko NIZP a Státního zdravotního ústavu. Odborníci rovněž zmiňují bakterii Mycoplasma pneumoniae, která je dobře známým původcem zápalu plic. Ostatně je to celosvětově nejčastější příčina této nemoci u dětí a mladých lidí do 30 let. Infekce je značně nakažlivá a příznaky v podobě kašle mohou přetrvávat i několik týdnů. Zejména u dětí ale onemocnění probíhá většinou mírně a obvykle také samo odezní.
„V České republice jsou hlášena onemocnění vyvolaná Mycoplasma pneumoniae do Informačního systému infekčních nemocí. Za letošek jsou do tohoto systému hlášeny pouze tři případy,“ popsala mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.
Ve dvou případech šlo o děti ve věku 5 a 8 let, dalšímu nemocnému bylo 40 let. Je ovšem jasné, že nejsou ani zdaleka hlášeny všechny případy. Jak totiž upozorňují odborníci ze Státního zdravotního ústavu, v Česku chybí systém dohledu nad šířením nemocí. Nemůžeme tak na základě dat sledovat, jestli se neobjevila nějaká potenciální zdravotní hrozba.
Nemoc se jen vrátila
Na druhou stranu v případě zmíněné bakterie Mycoplasma pneumoniae způsobující zápal plic se lidé nemusí obávat zásadnějšího rizika.
„Rozhodně nejde o nějakou novou nemoc. Byla tady, je a bude. Podstatné je, že jde o bakteriální onemocnění. Není to virus, který může různě zmutovat, změnit se a pak nás překvapit,“ uklidňuje Chlíbek.
Stejně jako u dalších nákaz i se šíření mycoplasmových zápalů plic pozastavilo v době pandemie covidu, a to díky zavedení nejrůznějších restrikcí. Po jejich odvolání se pak dalo očekávat, že se nejen tyto případy budou opět objevovat. Částečně i proto, že si lidská imunita odvykla, a je tak zranitelnější než dříve.
„Tak jako se poměrně intenzivněji vrátila chřipka a RS viry, tak se vrátily i mycoplasmové pneumonie. Jsou nebezpečné pro malé děti nebo lidi s těžkým oslabením imunitního systému, jako jsou onkologičtí pacienti nebo HIV pozitivní. Ale jde o nemoc léčitelnou antibiotiky, takže by žádné velké obavy neměly vzniknout. Umíme to diagnostikovat, zachytit a léčit,“ dodává Chlíbek.
Abychom měli léky
Dá se tedy i očekávat, že by na konci roku mohl být hlášen celkový nárůst těchto bakteriálních zápalů plic. Ministerstvo zdravotnictví i proto raději prověřuje dostupnost antibiotik, která na onemocnění zabírají.
„Na mykoplazmu nepůsobí běžná antibiotika typu penicilinů nebo cefalosporinů. Je to dáno stavbou bakteriální buňky, která se liší od typických bakterií - mykoplazmě totiž chybí buněčná stěna, která je cílem účinku penicilinů a příbuzných antibiotik. Mezi účinná antibiotika na mykoplazmové infekce patří makrolidy, tetracykliny a fluorochinolony,“ vysvětluje Štefan.
Zároveň ale upozorňuje, že v Číně nebo také v Japonsku se vyskytují kmeny těchto bakterií, které si už vybudovaly odolnost proti makrolidům.
„V Evropě je ale výskyt rezistence dle dostupných informací nižší. Mycoplasma je nakažlivá zejména při úzkém kontaktu, k přenosu dochází kapénkami. Přenos rezistentních kmenů z Číny do jiných zemí vyloučit nelze, ale nejedná se o vzduchem přenášenou infekci, takže riziko masivního šíření je nízké,“ dodává Štefan.
Stejně jako Světová zdravotnická organizace i Česko sleduje vývoj šíření nákazy v Číně bedlivě. Umožňuje to nový systém dohledu, který vznikl během pandemie covidu. Aktuální informace ale naznačují, že výraznější riziko českým pacientům nehrozí.
