Článek
První prázdninový měsíc odstartoval vysokými teplotami, které s sebou přinášejí nejen větší zdravotní rizika, ale pojí se například i s extrémním suchem sužujícím téměř celou republiku.
Změny klimatu způsobují častější, intenzivnější a delší vlny veder. Zatímco dříve se tropy opakovaly zhruba jednou za půl století, v současnosti můžou nastat v průměru každých pět let. Z 10 největších vln veder na evropském kontinentu od roku 1950 jich sedm připadá na posledních 20 let.
Meteorolog František Šopko z Českého hydrometeorologického ústavu v rozhovoru pro Seznam Zprávy potvrzuje, že letošní léto bude v Česku patřit k těm nejteplejším. „Poslední dvě až tři desetiletí jsou skutečně globálně teplejší a zároveň za poslední roky dochází i k nárůstu podobných teplotních výkyvů,“ komentuje rekordní teploty.
I když by se podle předpovědí mělo v následujícím týdnu v Česku mírně ochladit, teploměry se stále budou pohybovat na hranici 30 stupňů.
Víkendová předpověď hlásí poměrně vysoké teploty, které se mají šplhat až k 37 stupňům. V jakých částech Česka bude situace nejhorší?
Nejvyšší teploty budou v západní polovině Čech a částečně také v Jihomoravském kraji, kde teploty vzduchu očekáváme od 33 do 37 stupňů Celsia, což je zatím nejvyšší teplota v letošním roce. O něco chladněji by pak nicméně mělo být ve východní polovině republiky, zejména na severovýchodě, kde bude kolem 32 stupňů.
Jsou i vyhlídky na další dny takto extrémní?
V neděli už bude o něco chladněji, příjemněji. Nedělní odpolední teploty čekáme od 27 do 32 stupňů. Jenom na jihovýchodě republiky se teploty budou držet vysoko a bude až 35 stupňů. Od příštího pondělí do čtvrtka pak teplota setrvá na 30 stupních, ale ke konci týdne pak přijde určité ochlazení, kdy se nám během pátku dále částečně ochladí – zhruba na 25 stupňů.
Předpokládáme, že koncem července a na začátku srpna už budou teploty kolem dlouhodobého průměru a podobně i srážek už by mělo být víc, než je teď. Zatím máme vydanou měsíční předpověď jen do šestého srpna, z té vychází jako nejteplejší tento týden. V těch dalších třech se bude postupně spíše ochlazovat, očekáváme, že průměrné teploty v prvním týdnu srpna se budou pohybovat kolem 24 stupňů.
Když se na aktuální teploty podíváme z dlouhodobého hlediska. Jsou pro vás v něčem překvapivé – ať už například svou intenzitou, nebo frekvencí?
Řekl bych, že se to zatím příliš nevymyká minulým létům, kdy jsme – zejména v roce 2015 – měli také podobně vysoké teploty, nicméně netrvaly jeden den, ale v podstatě souvisle dva týdny, kdy se tehdy teplota ustálila v rozmezí od 32 do 37 stupňů Celsia.
Takže by se dalo říct, že pro mě jako meteorologa překvapivé nejsou, jelikož souvisejí s oteplováním, které na naší planetě probíhá, a poslední dvě až tři desetiletí jsou skutečně globálně teplejší a zároveň za poslední roky dochází i k nárůstu podobných teplotních výkyvů.
Podle Světové meteorologické organizace byl první červencový týden globálně tím nejteplejším v historii, stejně tak byl červen celosvětově nejteplejším měsícem. Reflektuje to i současnou situaci v Česku?
Určitě ano, letošní léto sice pravděpodobně nebude tím celkově nejteplejším, ale určitě bude patřit na vrchol toho žebříčku, protože aktuální teploty jsou nadprůměrně vysoké, obzvlášť když se podíváme na období posledních 50 let a uděláme si určité srovnání.
Jaké faktory se do toho promítají?
Teploty na zemi se celkově zvyšují. Mluví se o globálním oteplování, které částečně může být způsobeno lidskou činností, ale částečně i přirozenými klimatickými cykly nebo změnami.
.Foto: Seznam Zprávy
Ze zahraničí aktuálně přicházejí poměrně alarmující zprávy o teplotních rekordech, které sužují Spojené státy i sever Mexika. Jaké počasí ale mohou očekávat lidé chystající se do oblíbených dovolenkových destinacích v Evropě – jako je Chorvatsko, Řecko nebo Itálie?
Velmi horké počasí bylo v minulých dnech například v Turecku, ale i teploty ve Středomoří jsou celkově nadprůměrné. Například v příštím týdnu by měly být nejvyšší teploty v Evropě zaznamenány v oblasti západního a centrálního Středomoří a směrem do střední Evropy, tedy včetně střední Evropy. S ohledem na zeměpisnou polohu byly ale v posledních dnech zaznamenávány vysoké teploty i na severu a severozápadě Skandinávie.
Přečtěte si, jaké bude počasí ve zbytku Evropy
Český hydrometeorologický ústav zároveň vydal na víkend v souvislosti s výjimečným půdním suchem i výstrahu před požáry. Dá se říct, jaké faktory v tomto ohledu hrají důležitou roli?
Zvažuje se zejména vlhkost v půdě, stav vegetace, samozřejmě teplota vzduchu, ale i rychlost větru, protože při větší rychlosti větru dochází jednak k vysoušení půdy, ale zejména to hraje klíčovou roli i při hašení již vzniklých požárů, které se logicky hůře hasí.
Tím se dostáváme i ke srážkám, kterých bylo v červnu v Česku abnormálně málo a zatím ani červenec v tomhle ohledu nepřinesl nijak výraznou změnu. Dočkáme se konečně nějakých intenzivnějších dešťů?
Zatím je neočekáváme, srážky budou spíše ve formě přeháněk a bouřek, to znamená hodně regionálně odlišné, takže lokálně se může vyskytnout přívalový déšť, kdy spadne i více než 30 milimetrů, ale naopak budou i nadále zůstávat místa, která budou velmi suchá, takže v nejbližších dvou týdnech to určitě nevypadá tak, že by se nějak celoplošně zalilo.
Takže předpokládáte, že současné intenzivní sucho bude přetrvávat i v následujících dnech?
Ano, je to tak.
A jak dlouho?
To se nedá s jistotou říct, protože bude záviset na vývoji počasí. Nicméně pomohlo by, kdyby se ochladilo, což očekáváme ve druhé polovině příštího týdne, a pozitivní vliv by měly zejména vydatnější srážky, to znamená alespoň nějakých 20, 30, nebo spíše více milimetrů. Protože pokud takové srážky nebudou celoplošně, tak ta situace se nemá šanci nějak významněji zlepšovat.
