Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Polsko sestřelilo na svém území v noci z úterý na středu několik ruských dronů. Podle premiéra Donalda Tuska je země nejblíže válečnému konfliktu od druhé světové války a aktivovala dokonce článek 4 Severoatlantické aliance o konzultacích se spojenci v případě narušení „územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečnosti“ některého z členů.
Byť Česko na rozdíl od Polska nesousedí s válčící zemí ani agresorem, nabízí se otázka, jak by případně podobná situace vypadala u nás.
„Záleželo by, v jakém množství by to bylo. Česká republika je také relativně daleko od místa bojů a asi by bylo dost časově realizovatelné provést řadu opatření. Je zcela zřejmé, že bychom se měli vrátit k tomu, že budeme budovat protiraketovou a protileteckou obranu České republiky. To je něco, co před námi stojí,“ zamýšlí se v rozhovoru pro Seznam Zprávy bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý.
Jak moc zásadní tento incident je?
Je otázka, do jaké míry byla akce plánovaná jako provokace nebo jestli se jednalo o technické pochybení. Pokud by to bylo úmyslně, pak by to byl veliký problém, jelikož by se výrazně zhoršily vztahy mezi Ruskem a Polskem a samozřejmě i Severoatlantickou aliancí.
Pokud by to bylo technické selhání, tak to musí Rusové řádně vysvětlit.
K narušení polského prostoru došlo již v minulosti. V čem je tato situace jiná?
Bezpilotních prostředků bylo tentokrát opravdu hodně. Tohle je něco úplně jiného, protože ukazuje, že pokud to byl úmysl, tak má Rusko zájmy rozšiřovat konflikt a pravděpodobně by musela být přijata mnohem závažnější opatření než v minulosti.
Reakce evropských lídrů je skutečně ostrá. Je to podle vás na místě?
Je potřeba na to nějakým způsobem reagovat, na druhou stranu některá vyjádření jsou opravdu moc ostrá. Je potřeba vyčkat na výsledky vyšetřování, co se skutečně stalo. Do budoucnosti je nutné počítat s tím, že i kdyby to bylo selhání, tak se to může stát znovu a je potřeba nadále posilovat protivzdušnou obranu východního křídla Severoatlantické aliance.
Polský premiér řekl, že bude aktivován článek 4 NATO. Co to znamená?
To jsou konzultace, které provádí jednotliví členové Severoatlantické aliance, od kterých by se dále odvozovaly další kroky, které mohou například vyústit i ve vyhlášení článku 5. Je to takový mezikrok, který umožňuje členům Aliance zahájit dialog na bezpečnostní témata.
Pokud by se teoreticky drony objevily nad Českou republikou, jsme schopni na ně reagovat tak jako polská armáda?
Záleželo by, v jakém množství by to bylo, Česká republika je také relativně daleko od místa bojů a asi by bylo dost časově realizovatelné provést řadu opatření. Je potřeba uvést, že zaprvé Česká republika spoléhá na systém protivzdušné obrany Severoatlantické aliance neboli NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System), za druhé se spoléhá jen na nadzvuková letadla gripen, která máme k dispozici. Je zcela zřejmé, že bychom se měli vrátit k tomu, že budeme budovat protiraketovou a protileteckou obranu České republiky. To je něco, co před námi stojí.
Takže Česká republika sama o sobě schopna reagovat není?
Jsme součástí komplexního systému. Je ale potřeba uvést, že za vlastní území zodpovídáme my. Ne všechny systémy je NATINAMDS schopen zachytit a musí proto fungovat i národní úroveň, kde se tomu musíme věnovat mnohem víc.
Ale je Česká republika schopna drony sestřelit tak, jak to udělalo Polsko?
V zásadě ano, záleží ale v jakém množství. Kdyby to byl rozsáhlý útok, tak tam by to byl problém.
Jak by situace modelově vypadala? Kdo komu volá, jak se postupuje?
U těch systémů, které mají za úkol detekovat prostředek, který se blíží k našemu území, se zvyšuje schopnost pohotovosti, provádí se vyhodnocování, co je to za prostředek, jaká je jeho trajektorie a v určité fázi se rozhodne například, že odstartují dvojice letadel, která provedou zásah. Pokud je to v systému NATINAMDS, tak tam rozhodují regionální velitelství, která ovšem mohou aktivovat naše stíhačky.
Takže to finální rozhodnutí nejde od nás, ale od NATO?
Pokud jde o vojenské narušení, tak se spouští tento systém NATINAMDS. Může se ale stát, že dojde k situacím, kdy to musí řešit národní systém, kde rozhodují naši velitelé.
Jak probíhá komunikace mezi armádou a ministerstvem? Má v procesu ministerstvo nějaké slovo?
Hlavní roli hraje armáda, ministerstvo je ale samozřejmě informováno o tom, co se děje. Ministerstvo není rozhodujícím orgánem.
Je vůbec možné, aby se ruské drony na území Česka dostaly?
Žádný systém není stoprocentní a samozřejmě se může stát, že by proletěla nějaká balistická raketa či jiný prostředek, ale uvědomme si, že Česká republika je v centru Evropy. Tady by fungovaly zmiňované systémy, které jsou v Polsku a myslím, že bychom měli dostatek času se připravit na něco, jako se to stalo nyní v Polsku.
