Česká televize zřejmě omezí výrobu některých pořadů

Podle více zdrojů z České televize se nyní v budově zpravodajství řeší, zda nedojde k pozastavení některých týdenních pořadů. Tuto variantu připouští i vedení veřejnoprávní televize.

Na otázku, zda se uvažuje o pozastavení části zpravodajských či publicistických pořadů, mluvčí ČT Vendula Krejčová odpověděla, že „k omezení některých pořadů pravděpodobně bude muset dojít“.

Česká televize ale už neupřesnila, kterých pořadů by se šetření mělo dotknout. „Vedení ČT identifikovalo rezervy, které se v tuto chvíli mohou zmrazit, a současně s vedením divize Zpravodajství a publicistiky hledá způsob, jak zpomalit čerpání peněz na výrobu některých pořadů s co nejmenším dopadem na rozsah a kvalitu zpravodajského a publicistického vysílání,“ dodala Krejčová.

Důvodem mají být chybějící peníze v rozpočtu na tento rok. Původní plán zvýšit poplatky od ledna 2025 se kvůli průtahům ve Sněmovně rozpadl. O velké mediální novele, která je má pro ČT navýšit o 15 korun na 150 korun měsíčně a pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc, by měli poslanci a poslankyně hlasovat ve středu 5. března.

„Pokud bude novela schválena, měla by vejít v platnost od 1. května 2025. Přestože by šlo o velice dobrou zprávu, už teď je jisté, že se stávajícím rozpočtem je ČT schopna fungovat bez citelných omezení pouze do konce prvního čtvrtletí 2025. Vedení České televize tak musí přijít s návrhem dalších úspor,“ stojí ve sdělení směrem k zaměstnancům ČT.

Pro rok 2025 snížila televize svůj rozpočet téměř o půl miliardy. Mimo jiné se zrušilo i 110 míst, hodně se škrtá napříč výrobou seriálů či filmů. Dopady jsou vidět i v kategorii dokument nebo zábava. Důvodem snížení v kategorii sport je pak pravidelný dvouletý cyklus. Letos se nekonají drahé mezinárodní události jako mistrovství věta ve fotbale či olympijské hry.

Možné pozastavení pořadů v publicistice a zpravodajství je zarážející i s ohledem na to, že rozpočet v této kategorii naopak narostl. Zároveň České televizi zůstalo loni v prosinci díky novele zákona o DPH asi o 400 milionů ročně více, 150 milionů šlo na mzdy, 115 milionů na výrobu pořadů a 14 milionů na investice.

„Nemyslím si, že je třeba z ekonomických důvodů šetřit. Chce-li někdo něco rušit, pak to budou asi jiné důvody než ekonomické. Rada České televize ale má v tomto ohledu omezenou kompetenci,“ říká Seznam Zprávám člen Rady ČT Vlastimil Ježek.

Některé změny v budově zpravodajství nicméně již probíhají. Je jím například už loňské ukončení pořadu o ekonomice Byznys ČT24. Novinkou pak je sloučení domácí a ekonomické redakce.

„Nechápu to. Redakce byly dlouhá léta samostatné. Pokud vím, tak spolu se sloučením opustilo televizi několik velmi zkušených redaktorů, kteří nebyli na seznamu těch, kteří televizi k ničemu nejsou,“ říká radní Ježek.

Jedním z pořadů, který má být v ohrožení, je například Fokus Václava Moravce. Naznačuje to i fakt, že nejméně od léta je Václav Moravec ostřelován ředitelem Janem Součkem. Souček to ale opakovaně odmítal.

V České televizi se také spekuluje o možných dopadech na kulturní redakci, případně na Události v kultuře.

Otázkou pak je, zda se škrty projeví například i na týdeníku pokrývajícím zahraniční dění (Zóna ČT24) nebo na týdeníku z oblasti médií (Newsroom).

Z útrob České televize ale zaznívá překvapení nad tím, že by se měly některé pořady zastavovat. A to poté, co vedení zrušilo stabilně sledovaný pořad 168 hodin a nahradilo jej novými pořady. Ty jsou svou délkou srovnatelné, ale mají zhruba měsíční interval.

Patří tam například Galerie Selfie, kterou generální ředitel ČT Jan Souček popsal jako „pozitivní společenskou publicistiku“.

„Lidé známí i neznámí, umělecké počiny, úspěchy ve vědě. Portréty osobností, které svým příkladem přinášejí do společnosti pozitivní změny,“ stojí v popisu pořadu. První díl vysílaný 10. února se zaměřil na Matěje Lipského a Barbaru Nesvadbovou.

Dalším pořadem, který přibyl, je Fenomén doby. Taktéž zhruba půlhodinový formát přinesl dva díly - o dezinformacích a „MeToo po česku“.

Od léta pak Česká televize vysílá dvakrát týdně hodinový diskuzní pořad Zkraje, který „v regionálních problémech nachází odpovědi na celostátní otázky“. Posledními tématy byla například umělá inteligence, role armády ve společnosti nebo smysl adventních svátků.

Samotný pořad 168 hodin nejprve nahradil seriál Strážmistr Topinka, posléze talkshow Lucie Výborné. Na tu aktuálně navazuje seriál z roku 1998 Hříšní lidé města brněnského.

Velká mediální novela nepředpokládá pouze zvýšení, ale poplatek by se měl nově vztahovat na zařízení schopná přijímat vysílání prostřednictvím internetu, nejen na televizní a rozhlasové přijímače. Tedy i na chytré mobily, notebooky či tablety.

Zachován ale bude princip jedné platby za domácnost. Pro rodiny, které nyní vlastní televizi a odvádí poplatky, se tak nic nemění.

Novela obsahuje také pravidla pravidelné valorizace poplatku a změnu jeho úhrady pro podnikatele a právnické osoby.

Vláda zdůvodňuje navrhované změny nutností finančně stabilizovat veřejnoprávní média. Poplatky se v případě České televize nezvyšovaly od roku 2008.

„Pokud by se poplatky nezvýšily, tak je pak na obzoru scénář, který ředitel Jan Souček popisuje jako armagedon. Museli by buď redukovat stanice, nebo redukovat jejich skladbu. Například u ČT24 by se pravděpodobně rušily pořady a jel by se jenom proud, tedy kontinuální vysílání bez výroby jednotlivých pořadů. Tím by se přešlo na levnější, studiovou výrobu a témata, která jednotlivé pořady řeší, by se rozpustila v kontinuálním vysílání,“ popisuje mediální odborník Filip Rožánek.

Sněmovní opozice navýšení kritizuje, nelíbí se jí ani rozšíření platby i za chytrá zařízení nebo rozšíření okruhu plátců o firmy nad 25 zaměstnanců. „Rozšiřování poplatku mi vadí více než navyšování,“ řekl v lednu předseda poslaneckého mediálního výboru Patrik Nacher (ANO).

Právě televizní poplatek tvoří hlavní část příjmů České televize. Jeho zvýšení na 150 korun a rozšíření okruhu poplatníků měly letos přinést do jejího rozpočtu navíc 865 milionů, vzhledem k posunutí účinnosti to ale bude méně.