Češi vyráží na hranice pro uprchlíky. Pro známé i naslepo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nechtěli jen tak čekat doma a koukat na televizi. V pátek ráno proto Jan Hnilo s kamarádem původem z Ukrajiny vyrazili na polsko-ukrajinskou hranici. Konkrétně na hraniční přechod Medyka, který je jedním z hlavních cílů uprchlíků. Oba jeli svým autem, aby mohli pobrat co nejvíce lidí, kdyby bylo potřeba.

„Já můžu vzít šest lidí, kamarád čtyři. Máme informace, že tam spoustu lidí dorazilo pěšky, takže můžeme pomoct. Je to ale spíš průzkumná mise,“ říkal Hnilo po telefonu ve chvíli, kdy míjeli polský Krakov.

Sám je ve spojení s dalšími dobrovolníky, kteří čekají na jeho zprávu, jestli má smysl na hranice vyjet a pomoct s dopravou do Česka. Nouzové bydlení má dvojice Čechů pro pasažéry zajištěné. Dlouhodobější ubytování pak shání prostřednictvím výzvy na sociálních sítích.

„Přímo k celnici se nedá dostat. Auta jsme museli odstavit asi kilometr od hranice,“ dodává už z místa Hnilo.

Ukrajince, na které nečekají na hranicích známí, odvážejí polské autobusy do zhruba 10 kilometrů vzdáleného města Přemyšl. Právě sem vypravily České dráhy v pátek večer dva humanitární vlaky s kapacitou 700 míst k sezení. A do Přemyšlu posléze i dvojice Čechů zamířila s nabídkou pomoci.

„V tuhle chvíli tam nemá úplně smysl naslepo jezdit. Možná později až začnou přijíždět lidé bez jakéhokoliv kontaktu v zahraničí. Většina uprchlíků chce rozvést hlavně po Polsku a na to v Přemyšlu kapacity jsou,“ dodává už z Česka Hnilo. Skupinu lidí odvezli do Katovic, další do Krakova a jednu ženu načas ubytoval do sebe. Ta se ale chystá dále do Německa za známými.

Dle zkušeností dalšího z dobrovolníků - novináře Jana Tuny ze slovensko-ukrajinské hranice se situace, kdy jsou již třeba i ti, co nemají předem domluvené pasažéry, nachýlila. „Jeli jsme tam cíleně, měli jsme cestující domluvené, ale během cesty jsme dostali další kontakt na invalidní paní, kterou jsme už vzít nemohli,“ líčí svůj sobotní zážitek z přechodu ve Vyšné Německé na jehož ukrajinské straně leží město Užhorod.

Pro zmíněnou pasažérku se mu prý podařilo zajistit místo u jiných dobrovolníků, nicméně dle jeho zkušenosti jsou v současné situaci platní i ti, kteří na hranice přijedou takzvaně „na blind“. „Jen třeba budou čekat,“ dodal. Podle něj situace, se kterou se sám setkal, nahrává podvodníkům, kteří za odvoz na vlak nebo běžný autobus do slovenského vnitrozemí chtějí po uprchlících vysoké taxy a to se prý i v reálu děje.

Mimo nich se na hranice vypravili i další Češi, třeba pro své rodinné příslušníky nebo kamarády. Chystá se tam vyrazit i Radomír Eliáš, a to pro svou známou a její dceru. Obě jsou zatím na cestě z Kyjeva směrem na západ Ukrajiny, a tak čeká na pokyn, kdy a kam by měl dorazit.

„Řeším, jestli vyrazím ještě dnes večer (pátek – pozn. aut.), nebo až ráno. Ale celá Ukrajina je prostě válečná zóna,“ uvažuje Eliáš.

V opačné situaci je Jiří Jelínek, který naopak očekává příjezd rodiny z Ukrajiny na svůj statek ve středních Čechách.

„Poslední informace máme, že se jim podařilo opustit Kyjev a směřují na hranice,“ popisuje Jelínek.

Součástí statku je původní historický hostinec s velkým sálem, který je sice před rekonstrukcí, ale může sloužit jako provizorní bydlení.

„Zatím to ale vyřešíme tak, že budou bydlet v našem zázemí, protože přes zimu tam nejsme. Uvidíme třeba po 14 dnech co dál,“ dodává Jelínek.

S nabídkou ubytování pro uprchlíky je možné se hlásit Správě uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Ta eviduje už nyní více než tisícovku různých nabídek od jednotlivých lůžek či pokojů až po ubytování hromadného typu. Momentálně tak hledá pouze nabídky hromadného ubytování, tedy 20 a více pokojů. Je možné se hlásit na e-mailu: ubytovaniukrajina@suz.cz.

Vláda v pátek spustila druhý ze čtyř stupňů připraveného plánu pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. Počítá tak v tuto chvíli se zajištěním pěti tisíc lidí. Na tuto podporu a zabezpečení by podle odhadů mohlo být potřeba 1,5 miliardy korun.