Češi vyberou národního ptáka. Podle části historiků je to neuctivé k orlici

Češi by si v příštím roce měli vybrat svého národního ptáka. V současné době odborníci spolu s politiky jednají o konkrétní podobě ankety. Volba národního ptáka je i součástí programového prohlášení vlády.

Lidé budou nejspíše formou internetové ankety volit mezi ptačími druhy, které předvyberou ornitologové. Kampaň by se měla spustit už na jaře. Záviset však bude na politické vůli.

„Ve společností s Českou společností ornitologickou připravíme celostátní kampaň. O parametrech soutěže aktuálně jednáme s odborníky,“ uvedla bez dalších podrobností Lucie Ješátková, mluvčí Ministerstva životního prostředí, které anketu zaštítí.

Pracovní skupina se poprvé sešla v listopadu, aby si nastínila další spolupráci, která je zatím v počátcích.

Podle šéfa České ornitologické společnosti Zdeňka Vermouzka v současné době ornitologové připravují přehled prací, které budou při realizaci potřeba. „Abychom se s ministerstvem domluvili, kdo co udělá a zaplatí,“ uvedl.

Co už je jasné, je, že by do ankety měla být zahrnuta veřejnost, jež si národního ptáka České republiky sama vybere. „Lidé budou patrně vybírat z několika druhů, které budou odborníky předvybrány ze všech zhruba 400 druhů, které se u nás vyskytují,“ uvedl Vermouzek a dodal, že každý druh zapojený do ankety bude odborně popsaný a bude zdůvodněno, proč se ve výběru ocitl. V předvýběru by jich mělo být kolem deseti.

„Mám i nějaké odhady, jak by to mohlo dopadnout. Z pochopitelných důvodů ale své možné favority nebudu říkat,“ směje se šéf ornitologického spolku. Dodává, že vše projde důkladnou přípravou tak, aby se předešlo tomu, že by se z volby stala fraška. Té se chtějí vyvarovat úplně všichni.

Včetně europoslance Alexandra Vondry (ODS), mimo jiné vášnivého ornitologa. Do volebního programu koalice Spolu a následně i do programového prohlášení vlády tento slib propašoval právě on.

„Když jsem pozoroval ptáky v rámci svých ornitologických výletů, napadlo mě, že nevím, který je náš národní pták. Tak jsem si sednul k počítači, několik večerů to studoval a zjistil jsem, že žádného nemáme,“ říká Vondra, který se prý v anketě už dále angažovat nechce, protože otevřením tématu udělal vše, co mohl.

Do budoucna by se prý rád podílel třeba alespoň na nějakém seriálu, který by jednotlivé ptáky popsal, představil a vysvětlil jejich symboliku a potřebu ochrany.

Kdy přesně hlasování v příštím roce bude, musí ještě ornitologové spolu s ministerstvem dojednat. Konkrétní termín není. Podle Vermouzka se nabízejí dvě období. „Dávalo by smysl, aby to bylo na jaře, kdy jsou ptáci nejaktivnější a veřejnost se o ně přirozeně nejvíc zajímá. Vyhlášení na podzim by zase dávalo smysl vzhledem k tomu, že tam jsou státní svátky v září a říjnu. Takže zase to není úplně pevně rozhodnuté,“ říká Vermouzek.

Jací ptáci v předvýběru budou, ještě nechce konkretizovat. Budou se však snažit vybírat nejspíše mezi druhy, které ještě nejsou národní v jiných zemích. „Jsou i situace, kdy je jeden ptačí druh používán v Evropě v několika zemích, třeba čáp bílý. Otázka ale je, jestli to, co vlastně chceme a co tím symbolem chceme sdělovat. Takže asi spíš se bude směřovat k tomu, aby ten překryv tam nebyl, ale vyloučeno to není,“ vysvětluje Vermouzek.

Mezi kandidáty by se mohli objevit třeba ledňáček, hrdlička, ale třeba i sokol stěhovavý. Pro něj by byli i čeští sokolové. „Sokolové stojí po boku českého národa už z dob před vznikem republiky a v době obou diktatur přinesli nezměrné oběti,“ vypíchla zásluhy nejvyšší starostka České obce sokolské, tělocvičného spolku založeného v únoru 1862, Hana Moučková.

Proti hledání národního ptáka se už dříve vyslovili někteří historici i biologové, podle nichž je nesmyslem a projevem neúcty takového ptáka vůbec hledat, když ve znaku České republiky je moravská a slezská orlice.

Podle Vondry mají některé státy ptáka daného sice historicky, jako třeba Francie svého galského kohouta či Němci svoji orlici, v mnoha zemích si však lidé volili národního ptáka až v uplynulých desetiletích.

„Třeba Rakousko mělo jako erbovní orlici, ale dneska má vlaštovku. A není to tak historicky dávno, co to udělali. Velká Británie si pak v 90. letech vybrala červenku,“ říká.

S přispěním Jiřího Pšeničky.