Co Čech, to domácí právník a nový problém pro zaměstnavatele

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejnovější data ukazují, že lidé víc než v covidových letech nahlašují inspekci práce problémy u zaměstnavatelů. Zároveň jsou jejich podněty i uvědomělejší.

Jinak řečeno: Češi už si v práci mnohdy nenechají líbit tolik, co v minulosti, a trvají na tom, aby mohli fungovat v bezpečných a uspokojivých podmínkách.

Zatímco dříve inspektoři řešili především nevyplacenou mzdu nebo špatně rozvrženou pracovní dobu či dovolenou, nově si šéf Státního úřadu inspekce práce všímá, že podněty míří i na kvalitnější podmínky na pracovišti.

„Zaměstnanci si jsou dnes daleko více vědomi svých práv a povinností a chtějí se lidově řečeno na pracovišti cítit dobře. Těšit se do práce. A v tom se mění i povaha podnětů,“ říká generální inspektor Martin Melecký. Narůstá tak počet stížností, které míří na nespokojenost s podmínkami na pracovišti.

Konkrétně počet podnětů, které lidé inspekci poslali mezi lety 2022 a 2023, vzrostl o více než 800. Z 5442 oznámení na 6268 v loňském roce.

„Považuji to za poměrně výrazný nárůst,“ podotkl Melecký. Další oslovení experti, kteří zastupují pracovníky, popisují, že covidové období znamenalo zlom a lidé aktuálně více vyhledávají svá práva na internetu.

Předseda odborového svazu Nové odbory Jaroslav Juryšek, který zastřešuje 22 odborových organizací od papírenského a dřevozpracujícího průmyslu až po příspěvkové organizace, popisuje, jak zaměstnanci využívají web.

„Jako je dnes každý domácím lékařem, tak je i právníkem. Pozorujeme to velmi často, že se nás lidé doptávají stylem: Našli si na internetu, že zaměstnavatel nemůže to či ono, a jestli to tak skutečně je,“ říká Juryšek.

Zdůrazňuje, že je podle něj dobře, že pracovníci mají snahu si informace nejen najít, ale i si je poté ověřit.

Petr Otáhal, prezident Svazu personalistů České republiky, zase mluví o tom, že zejména mladší lidé fungují na různých platformách, kde se radí s právníky. „A oni si vyhodnotí, že se děje něco, co se dít nemá, a tak dávají podnět,“ myslí si Otáhal.

Dodává, že sám je přesvědčený o tom, že se pracovní prostředí v České republice zlepšuje.

Podle Jaroslava Juryška ale nelze paušalizovat, že by za podněty stáli mladí lidé, naopak z jeho zkušenosti raději rovnou ze zaměstnání odchází.

„Kde je hodně manuální, fyzické práce, jsou lidé takoví, že toho víc snesou, a spíše se ozvou až starší. Když jde o sofistikovanější práci, tam se ozve mladší generace. Je to provázané s regionem, s náročností práce, s kvalifikací,“ říká předseda Nových odborů.

Právníci Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb Marie Ryčlová a Ivo Grossmann líčí, že před covidem bylo obvyklejší, že některé spory mezi pracovníkem a zaměstnavatelem skončily u soudu, to se podle nich ovšem v současnosti neděje.

„Zaměstnavatel chce situaci řešit a nechce jít do soudního sporu a ani nechce, aby byl podán podnět oblastnímu inspektorátu práce,“ říká Marie Ryčlová.

Generální inspektor Martin Melecký dodává, že se inspekce zabývá každým podnětem. Ve většině případů následně zahájí kontrolu, v některých případech naopak nabídnou poradenství.

„Inspekce práce, když provádí kontrolu, tak vždycky dodržuje povinnost mlčenlivosti o totožnosti podatele podnětu, vyjma případů, kdy podatel vysloveně zbaví inspektora povinnosti mlčenlivosti,“ ujišťuje Melecký.