Češi se musí naučit pořádně vyhazovat odpadky. Jinak je to přijde draho

Ne jednou za týden, ale za 14 dní. Obyvatelé východočeského Kostelce nad Orlicí si musí zvykat na novinku. Popelnice na směsný odpad jim město vyveze méně často, než byli zvyklí.

„S novým zákonem o odpadech vznikají každé obci a městu vyšší náklady. Změna frekvence svozu odpadu je tím jediným, kde se z mého pohledu dá ušetřit,“ říká mi k tomu starosta Kostelce nad Orlicí Tomáš Kytlík (za TOP 09) ve své kanceláři.

A samozřejmě doplňuje, že se inspiruje od dalších obcí, kde už s úpravami mají zkušenosti. Před obtížnými otázkami ohledně odpadů totiž stojí všechny starostky a starostové.

Každý rok se pro obce a města zpřísňuje limit vytříděného odpadu na občana. Pokud ho přesáhnou, je pro ně uložení dražší. Na druhé straně se ale také zvyšují poplatky za uložení odpadu a všechny náklady s tím spojené.

K tomu ještě legislativa stupňuje požadavky na separaci. Do roku 2025 musí být protříděno nejméně 60 procent celkové hmotnosti komunálních odpadů. Samosprávy jsou tak pod tlakem a musí zvažovat i zvyšování poplatku za svoz odpadů. Například v Kostelci je momentálně na úrovni 720 korun za poplatníka.

„Navyšování se v dalších letech určitě nevyhneme,“ říká k tomu starosta Kytlík, který ale zároveň doufá, že snížení frekvence svozu přinese úspory a poplatek se tak nebude muset zvyšovat hned od ledna.

Rok od roku totiž doplácí Kostelec nad Orlicí za odpady více. Za posledních pět let narostl doplatek o 1,8 milionu korun. Prozatím ale jdou v Kostelci cestou protažení doby vývozu směsného odpadu. Zároveň však nabízejí občanům nově popelnice na bioodpad. Ty se vyvážejí také jednou za 14 dní, vždy proti černým popelnicím.

Kostelci totiž v nedávném rozboru komunálního odpadu vyšlo, že polovina směsi by se ještě dala vytřídit. Kromě zbytkového odpadu zabíral v popelnicích největší část právě bioodpad, konkrétně pětinu celkové hmotnosti.

„Za jednu tunu směsného komunálního odpadu se všemi poplatky zaplatíme asi dva tisíce korun, zatímco za jednu tunu bioodpadu necelých 600 korun,“ vysvětluje nejen ekologickou, ale také ekonomickou motivaci starosta.

Změna ale samozřejmě dopadne na obyvatele Kostelce nad Orlicí, kteří si budou muset zvykat na novinky. Když procházím kolem činžovních domů nedaleko místního fotbalového hřiště, zastihnu důchodkyni Miloslavu Nekvasilovou na cestě k popelnici s plasty a plechovkami.

„Snažím se třídit všechno. Popelnici na kovy je sice trochu z ruky, ale nějak mi nevadí s tím vyběhnout,“ říká mi.

Chápe také, že do budoucna se i poplatky budou muset zvyšovat.

„Co už. Zdražuje všechno, musíme se s tím nějak vyrovnat. Akorát ty důchody by nám mohli zvednout,“ dodá na závěr prosbu k vládě. S tím obec nic nenadělá.

Z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy vyšlo, že všechny možné druhy odpadu třídí polovina lidí. Dalších 40 procent respondentů pak separuje alespoň něco, například plasty, sklo nebo papír. Tématům, která trápí naše čtenáře, se Seznam Zprávy věnují v dlouhodobém projektu Jak se žije v Česku. Pro celý červenec jsme se zaměřili na ekologii.

Když se ale vrátíme zpátky do ulic Kostelce, o poznání kritičtější je Ludvík Chrvala. Bydlí v rodinném domě, a tak se obává, že objem jeho popelnice na dva týdny nebude stačit.

„Vlastně nám svoz jednou tolik zdražili, když nám ji už nevyvezou každý týden,“ počítá zpoza plotu Chrvala.

O tom, že by si mohl zažádat o hnědou popelnici, neví. Ale právě to teď řeší, protože musí nově přemýšlet nad tím, jak si poradí s posekanou trávou.

Když ale přijde na debatu o třídění odpadu, bez striktnějších pravidel pro vyvážení to nejde, je přesvědčená předsedkyně Komise životního prostředí Svazu měst a obcí Olga Dočkalová. Sama starostka Sudic na Blanensku.

„Je to psychologie, a tak trochu šachová partie. Když nějakou změnu u odpadů zavedete, musíte dopředu zvážit, jak se lidé zachovají. Třeba i ti, kteří to budou chtít nějak obejít,“ dodává.

Popisuje, že bez kombinace několika věcí to stejně nejde. První jsou popelnice u domu, tedy systém door-to-door, který je ale samozřejmě nutné přizpůsobit v případě sídlišť a bytovek. A druhou prodloužení frekvence svozu černých popelnic. Jinak se motivace k třídění neposílí.

„Ukázkové obce, které mají door-to-door systém, se pohybují na úrovni 110 kilogramů směsného odpadu na osobu. Průměr se ale dostane někam na 140 až 150 kilo,“ vypočítává, že změna s sebou nese výsledky. Všechny takové obce se tak vejdou do limitu, který je pro letošní rok stanoven na 170 kilo.

Jestli ale nad něčím kroutí starostové hlavou stejně jako občané, je to zálohování. Myšlenka, že na jednom místě budou doma skladovat plasty a na ještě jiném nesešlapané PET lahve a plechovky, tomu naklonění nejsou.

„No, kde bych je doma skladovala, to teda nevím. A teď bych nesla jeden pytel do plastů a dalších bych si teda vzala asi do krámu,“ zamýšlí se před jedním z kosteleckých obchodů s potravinami šedesátnice Eva.

„Přesně to říkají občané i u nás. Přece nebudu hlídat nafouklé lahve, když je teď zmačkám a hodím do žluté popelnice, a mám pokoj,“ dodává starostka Dočkalová.

Zatímco pravidla a všechny limity pro třídění odpadu jsou pro obce a města jasně daná, nad zálohování zatím visí otazník. Na stůl by se tahle novela měla vládě dostat teprve v průběhu léta.