Tropická horečka se rozmáhá v Evropě. Alarmující, říká český epidemiolog

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nakazit se v Evropě horečkou dengue nejspíše nebude v budoucnu tak raritní, jako tomu bylo doposud. Vlivem klimatické změny, která se vyznačuje častými výkyvy teploty i vlnami záplav a veder, se totiž podmínky na evropském kontinentu stávají pro přenašeče této nemoci schůdnějšími.

Ukazují to i data Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), ze kterých vyplynulo, že loni se horečkou dengue v Evropě lokálně nakazilo celkem 130 pacientů. V roce 2022 evidovali lékaři takových případů „pouze“ 71. 

Pokud navíc tato čísla srovnáme s celkovým počtem nákaz za období od roku 2010 až 2021 – kdy bylo dohromady nahlášeno 73 lokálních nákaz – vidíme, že se jedná o poměrně značný nárůst.

„Je to onemocnění, u kterého dosud hrozila nákaza pouze formou importu. Teď ale přibývá případů, kdy se lidé nakazí přímo v Evropě. I kdyby to byly jednotky nebo desítky případů – v tuhle chvíli jsou to spíš desítky a budou to asi nižší stovky – ale už jenom to, že to principiálně lze, představuje určitý průlom,“ komentuje data epidemiolog Roman Chlíbek.

V Česku Státní zdravotnický ústav loni zaznamenal 79 případů horečky dengue, za prvních pět měsíců letošního roku pak toto onemocnění prodělalo už 48 lidí, jednalo se ale o importované nákazy. Mezi typické projevy patří vysoká teplota a bolest svalů i kloubů. Závažnější může být průběh při opakované nákaze.

„Je to něco, na co jsme doteď vůbec nebyli zvyklí, protože už nejde jen o to, že si to lidé mohou přivézt z dovolené, ale už se objevila i možnost přenosu na člověka, který nikam necestuje. I kdyby to bylo pět, deset nebo padesát případů, je to samo o sobě alarmující,“ uvedl Chlíbek pro Seznam Zprávy.

Největší úskalí nemoci spatřuje Chlíbek v tom, že na ni neexistuje lék. „Hlavním rizikem je to, že jde o virové onemocnění a my na ně nemáme žádnou léčbu, není na to žádný lék. Umíme pouze ovlivňovat příznaky. A druhá věc je, že každé virové onemocnění může zkomplikovat celou řadu chronických přidružených chorob,“ vysvětluje epidemiolog.

Od loňského dubna nicméně mají Češi cestující do oblastí se zvýšeným výskytem viru možnost vakcinace. „Doposud bylo aplikováno zhruba pět tisíc dávek, dvoudávkové očkovací schéma tak mají již ukončené nižší jednotky tisíc zájemců,“ uvádí Martin Nesrsta, mluvčí společnosti Avenier, která vakcínu Qdenga nabízí ve dvou desítkách očkovacích center.

Aktuálně ji podle Nesrsty využívají zejména turisté plánující dovolenou v některé z exotických zemí. Například v Brazílii, kde letos lékaři evidují rekordní čtyři miliony případů, už zavedli plošné očkování.

Že by se podobný scénář mohl v budoucnu naplnit i v Česku, je nicméně podle Chlíbka velice nepravděpodobné.

„Povinně určitě ne. Ale kdyby se dengue začala v Evropě vyskytovat plošněji, tak prvním krokem by určitě bylo doporučení, aby se lidé žijící v oblastech s vyšším výskytem, nechali očkovat. A druhým krokem, pokud by ta nemoc měla mít velké zdravotní dopady v populaci, by bylo zvážit, zda by šlo o doporučené očkování, které je zároveň hrazené ze zdravotního pojištění,“ domnívá se lékař.

Běžně se horečka dengue vyskytuje přibližně ve stovce států, zejména v Jižní a Střední Americe, jihovýchodní Asii a Africe.

ECDC nicméně v červnové zprávě uvedlo, že komár tygrovaný, který může být přenašečem virů zika, dengue nebo chikungunya, se v posledních letech usadil hned v několika evropských zemích.

Společně s Rakouskem, Francií a Německem, se to týká i Chorvatska, Řecka nebo Itálie. Současně byl jeho výskyt zaznamenán i v Česku a na Slovensku, což potvrzuje i parazitolog Jan Votýpka.

„Je to už několik let, co se dostal na území České republiky, ale současně je důležité říci, že v tuhle chvíli tu nedokáže udělat stabilní populace. On se vždycky namnoží během léta, ale většinou nezvládne přežít zimu. Takže ta populace v zimě vyhyne a další sezónu se sem musí znovu zavléct, což nicméně není zase tak obtížné,“ vysvětluje odborník.

„Globální změny klimatu mu nicméně určitě napomáhají v tom, aby se dál šířil a postupoval Evropou. V jižní Evropě se jejich populace nepochybně stabilně zvětšují. A pak je to v podstatě už jenom záležitost statistiky, a je možné očekávat, že postupně se počet těch případů bude zvyšovat, ale zase ne nějak dramaticky,“ predikuje expert s tím, že nevidí důvod propadat panice.

Entomolog Petr Šípek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zároveň doplňuje, že k migraci hmyzu v důsledku proměn klimatu v historii docházelo zcela běžně.

„To, že živočichové následují hranici možného rozšíření a posouvají se na sever, není nic nového. Děje se to všude a současně dochází i k tomu, že se nám různé druhy posouvají například i co se týče nadmořské výšky. Známe to třeba od klíšťat, která dneska chytnete i v místech, kde by to dříve bylo nemyslitelné, třeba v 1000 metrech nad mořem,“ říká Šípek.