Češi se bojí o peníze nejvíc v Evropě. Důvodem není jen inflace

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česko, čtyři sousední země a Maďarsko opět tvoří jednotný celek, který minulá historie rozdělila hlubokými příkopy. Střední Evropu znovu spojil čas krizí, prozatím v obavách a temných vyhlídkách do budoucnosti.

Takový je nejnápadnější výsledek lednového a únorového šetření Eurobarometru, které proběhlo ve všech zemích Evropské unie.

Obavy jsou nejvážnější, pokud zasahují přímo do osobního života. Jak ukazuje výzkum, maximálně pětina Čechů, Němců, Rakušanů, Poláků, Slováků a Maďarů očekává, že se jejich život v nadcházejícím roce změní k lepšímu, větší podíl obvykle mají odpovědi, že bude hůř. V takovém pesimismu se střed kontinentu liší od zbytku Evropy (s výjimkou Portugalska), kde naopak i v dobách krize čeká víc lidí v osobním životě zlepšení.

Ještě víc se skepse projevila v otázce, jak se změní v příštích dvanácti měsících finanční situace domácnosti. Zasáhla i širší okolí Česka, přesto jsou obavy ve střední Evropě hlubší a nejvíc trpí Češi. Jen každý osmý totiž předpokládá, že bude lépe zajištěn, naopak třetina očekává proti dnešku vážnější potíže. To je horší bilance než při finanční krizi v roce 2012 anebo v nedávných časech covidu.

Dopad posledního období krizí na střední Evropu je podle dotazníku trvalý, protože například ve srovnání s rokem 2019 se hodnocení situace ve společnosti zhoršilo vedle Portugalska nejvíc právě v tomto regionu. Před čtyřmi lety označily poměry v Česku za dobré dvě třetiny dotázaných, před měsícem jen 44 procent.

Experti pochybují o tom, že sdílené obavy prokázaly stejný naturel všech šesti národů. „Společný život, který jsme vedli v Rakousku-Uhersku nebo později ve východním bloku, už nehraje roli. Každá země se rozvíjí podle jiných pravidel,“ míní ředitel výzkumné společnosti Median Přemysl Čech.

Podle ekonoma Petra Zahradníka z České spořitelny mohla sehrát důležitou roli až geneticky založená skepse lidí ze středoevropského regionu, která průzkumy tradičně sráží ve srovnání s jinými zeměmi o několik procent. Důležitější je ale vnější vliv, tedy dopady současné ekonomické a politické situace. „Před rokem po vpádu ruské armády na Ukrajinu jsme trnuli, co přijde, a projevy paniky nebo nejistoty byly proti dnešku ještě silnější. Za rok jsme si už zvykli, zároveň ale zažíváme větší potíže než jinde,“ vysvětluje Zahradník.

Tím připomíná, že podle minulého Eurobarometru z loňského července, tedy přesně z toho období, kdy byly zveřejněny nové ceny energií, byl strach z budoucnosti mezi Čechy, Němci a Rakušany ještě větší než dnes. Zhoršení finanční situace se tehdy obávala polovina zdejších obyvatel. Panika nedosahovala takových rozměrů na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, ovšem v těchto zemích se mezitím nálada zhoršila pod vlivem rostoucích cen.

Politolog Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček vypočítává hlavní krizové faktory, které ve větší míře postihly právě Čechy a podobně například Maďary a Slováky. „Česko zažívá jednu z nejvyšších inflací v rámci EU. A prošlo také v prostoru EU jedním z vyšších růstů cen energií během roku 2022,“ připomíná profesor Kopeček. „Mělo to i domácí specifické projevy spojené s krachem některých energetických distributorů či obchodníků, což jinde v Evropě nebylo, nebo ne v takové míře. Ocitnout se u distributora poslední instance a dostat extrémní účet za elektřinu nepůsobí na náladu dobře a těch lidí bylo v Česku opravdu hodně,“ připomíná expert. Třetím faktorem je „blízkost k válce na Ukrajině spojená s velkým strachem a hmatatelně posílená velkými počty uprchlíků v Česku“.

Zdejší společnost i ekonomika tak čelí obecným potížím celého regionu, který byl nejvíc závislý na dodávkách ruského plynu. „V Irsku nebo Španělsku mohou být klidnější, protože využívali jiný energetický mix,“ potvrzuje ekonom Zahradník.

Nelze vyloučit ani to, že se prohloubila tradiční nejistota národů žijících na území, které v historii často sloužilo jako bojiště v konfliktu jiných mocností. „Obáváme se, že jsme se opět stali součástí hry, kterou hrát nechceme,“ potvrzuje ředitel Čech. Lidé žijící dál na západě Evropy mohou válku na Ukrajině vnímat spíš jako novou sérii Netflixu.

Petr Zahradník lituje toho, že Eurobarometr nepopsal přínos Čechů při zvládnutí krizí, které zasáhly celou Evropu, například v tom, že vzhledem k počtu obyvatel přijali nejvíc uprchlíků.

Ovšem právě ve vztahu k válce odhalil Eurobarometr nejistý postoj střední Evropy. Konkrétně přijímání uprchlíků z Ukrajiny podporuje 72 procent Čechů, nejméně vedle Bulharů a Rumunů. Vyšší míru skepse přiznaly i další středoevropské národy s výjimkou Poláků. Obavy z Ruska jsou ještě nápadnější u otázky o dodávkách zbraní Ukrajině, které odmítá polovina Čechů, Maďarů, Rakušanů i Slováků. Stejné námitky má jen čtvrtina Evropanů.

„Jsme národ kverulantů,“ krčí nad takový postojem rameny Petr Zahradník.