Češi mají volné byty, mohou ubytovat 130 tisíc uprchlíků, tvrdí analýza

Kde rychle najít ubytování pro desítky tisíc lidí prchajících před válkou na Ukrajině? Největší rezervy zůstávají u jednotlivých Čechů a nemovitostí, které trvale nevyužívají. Jde nejen o byty, ale i třeba části domů.

V první velké analýze, jak zvládnout a začlenit v Česku ukrajinské uprchlíky, na to upozorňuje analytická společnost sociologa Daniela Prokopa PAQ Research, která na strategii spolupracovala s organizací České priority a dalšími autory, mezi nimi jsou i odborníci z jednotlivých ministerstev.

Analýza pracuje s odhadem na základě i vlastního dotazníkového průzkumu, že Češi mají k dispozici 45 až 90 tisíc „volných bytů“, které by při dobře nastavených vládních pobídkách mohli nabídnout k dlouhodobějšímu – například ročnímu – užívání lidem z Ukrajiny.

„Počítáme se spodní hranicí 45 tisíc uvolněných ubytování. To při průměrném obsazení třemi osobami znamená až okolo 130 tisíc ubytovaných uprchlíků,“ dopočítává se ve zveřejněné analýze.

Z analýzy vyplývá, že zaměřit se právě na takzvané „sekundární byty“, které Češi vlastní, ale trvale nevyužívají, může být nejschůdnější řešení aktuálního problému s nedostatečnými ubytovacími kapacitami pro uprchlíky.

Například kapacita hotelů a penzionů je v analýze odhadnuta zhruba na 60 tisíc lůžek, jež jsou navíc časově omezená, protože v červnu začíná hlavní sezóna a kapacity zaplňují plně platící turisté.

Státní ubytovací kapacity analýza odhaduje až zhruba na 20 tisíc osob a 30 tisíc osob by mohlo najít dočasný domov v obecních bytech.

Analýza nepracuje s ubytováním v českých víkendových chatách ani se sdílením jednoho bytu s Čechy. Chaty nejsou vhodné kvůli své poloze a návaznosti na školy či případné pracovní příležitosti. Sdílení bytů s českou rodinou zase vnímá jako rizikové omezení komfortu v delším horizontu.

Chaty ale zcela nevylučují jako zdroj ubytování další Seznam Zprávami oslovení odborníci.

Počet nevyužívaných bytů, které by mohli Češi nabídnout pro uprchlíky, se odvíjí podle analýzy od toho, jak se bude vláda snažit jejich vlastníky motivovat a podporovat jejich pocit sounáležitosti s Ukrajinci.

„Dotace 1 až 1,5 tisíce korun na osobu a měsíc prakticky nehrají roli. Při dotaci 2 až 5 tisíc korun na osobu podpora výrazně roste,“ stojí v analýze.

Autoři analýzy si ochotu Čechů propůjčit neobývaný byt otestovali na vzorku 1 750 respondentů. Bezplatně, bez jakékoliv podpory od státu, by poskytlo své druhé byty 4,6 procenta oslovených. Za tisícikorunový příspěvek by ochota vzrostla jen mírně na 4,9 procenta. Za tři tisíce korun už by nabídla své nevyužívané nemovitosti pětina oslovených a za čtyři tisíce korun 24,9 procenta respondentů.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu na sociální síti Twitter zveřejnil, že plánuje podporu ve výši tří tisíc korun na osobu. „Příští týden předložím na jednání vlády návrh nařízení, 3 000 Kč/měsíc za osobu, maximálně 9 000 Kč/měsíc a bude to platit i za měsíc březen,“ napsal ministr Jurečka.

Následně ministerstvo práce a sociálních věcí potvrdilo, že na této částce se vláda shodla a legislativní předlohu by měla vláda schválit na svém jednání příští týden.

Právě zastropování příspěvku je jednou z rad, kterou autoři analýzy vládě adresují. Dodávají ještě zvážení jiné výše příspěvku v Praze a mimo Prahu, zaměření se na dlouhodobý pronájem (například minimálně tři měsíce) a stanovení minimálních bytových podmínek (například kuchyně nebo vlastní sociální zařízení).

Motivovat české vlastníky nemovitostí, aby ubytovávali ve svých nevyužívaných bytech uprchlíky z Ukrajiny, považují za nejrozumnější řešení i odborníci oslovení Seznam Zprávami, kteří ale částečně s analýzou vypomáhali – jsou jmenovaní mezi konzultanty a přispěvateli.

„Není možné v krátkodobém čase vybudovat jiné bydlení. Stavební průmysl je ve stavu, že není možné mávnutím kouzelným proutkem spustit výstavbu. Není materiál, nejsou pracovníci. I mobilní kontejnerové bydlení narazí na problém toho, že nejsou výrobní kapacity v celé Evropě,“ vysvětluje Vojtěch Sigmund, jeden ze zakládajících členů spolku Architekti bez hranic, který se věnuje sociálnímu přesahu architektury.

„Určitě je důležité, aby to bylo dobrovolné a podpořené nějakou motivací. Kdyby to bylo nařízeno, tak by to bylo negativně vnímané,“ varuje zároveň Vojtěch Sigmund.

Martin Šimáček, zkušený odborník zaměřený na sociální bydlení, aktuálně ředitel Centra sociálních služeb Praha a Institutu pro sociální inkluzi, stojí za tím, že odhadovaná kapacita 45 tisíc bytů je reálná.

„Spíš bych si dokázal představit, že těch sekundárních bytů je víc,“ myslí si Martin Šimáček a mluví o tom, že majitelé bytů jsou ochotní se zapojit do řešení problému a jsou solidární. „A vůbec bych to nepodceňoval, protože tento motiv je silný a vídám ho i u řady podnikatelů, kteří s byty spíše spekulují,“ zmiňuje Martin Šimáček.

Souhlasí s ním i Jan Klusáček, analytický expert Platformy pro sociální bydlení. „Dá se říct, že čtyři miliony domácností v České republice vlastní bydlení. Proto 45 tisíc bytů je určitě reálný odhad, blíží se to k jednomu procentu,“ říká Jan Klusáček.

Kolik vlastníků nemovitostí se ale skutečně zapojí, bude podle Martina Šimáčka záležet i na dalších faktorech krom ochoty a finanční motivace. „Souvisí to s podporou ubytovaných lidí. Významná část bude potřebovat sociální podporu, zejména pokud to budou matky s dětmi. Když majitelé uvidí, že má stát jasnou koncepci podpory lidí, tak je to jasná zpráva, že se snižuje riziko nešikovného zabydlení,“ doplňuje další důležitý aspekt ředitel Institutu pro sociální inkluzi.