Válka mění pohled Čechů na cizince. Jsou vstřícnější k Ukrajincům

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jak vyplývá z dat lednového průzkumu agentury STEM, Češi v posledních letech změnili svůj postoj k některým skupinám cizinců. Vlivem konfliktu na Ukrajině se změnilo především vnímání ukrajinské a ruské menšiny. Ukrajince vnímá společnost pozitivněji, zatímco nahlížení na Rusy se zhoršilo.

Na otázku „Jak byste nesl(a), kdybyste měl(a) za souseda Ukrajince?“ odpovědělo kladně 46 procent respondentů, což je o 11 procent více než v roce 2017. Naproti tomu ruskou menšinu by jako sousedy bez problémů přijalo pouze 35 procent dotázaných, zatímco v roce 2016 to byla ještě polovina.

Vnímání Rusů se tak podle STEM začíná propadat na úroveň, která byla zaznamenaná v průběhu 90. let minulého století. V tu dobu by Rus jako soused nevadil pouze pětině české společnosti.

Ještě pozitivnější nárůst než u Ukrajinců byl zaznamenán u vietnamské menšiny. Zatímco u ukrajinské menšiny je nárůst způsobený geopolitickými událostmi, u Vietnamců se podle agentury jedná o dlouhodobý trend a příklad dobře adaptované menšiny.

Zatímco na konci 20. století by Vietnamce přijala za souseda jen necelá desetina Čechů, v roce 2005 číslo vzrostlo na 30 % a v lednu 2025, tedy po několika dekádách společného soužití, vzrostlo pozitivní vnímání této menšiny na téměř tři čtvrtiny.

Nejpozitivněji z cizinců vnímá česká veřejnost dlouhodobě Slováky, občany západních zemí nebo například i Chorvaty. Naopak nejhůře nahlíží Češi na obyvatele muslimských národů. Život vedle Syřana, Afghánce, Araba či Súdánce si dovede představit méně než čtvrtina populace. Podobně negativně vnímají Češi i romskou menšinu.

„Z dlouhodobého hlediska nedochází na horním ani dolním konci k velkým pohybům podle pořadí preferencí české veřejnosti,“ uvádí autoři výzkumu.

Ačkoliv k některým menšinám jsou Češi vstřícnější než dříve, obecně zůstává společnost k cizincům opatrná a skeptická.

To se odráží na podílu kladných odpovědí na otázku, zda by respondenti poskytli právo na občanství každému člověku žijícímu v ČR bez ohledu na národnost. Pozitivně na tuto otázku odpovědělo pouze 38 procent občanů.

Toto číslo ale dříve bývalo ještě nižší – zejména v době evropské migrační krize v letech 2015 až 2018. V tu dobu byla ochotna přijímat nové občany bez ohledu na národnost pouze čtvrtina Čechů. Nárůst v posledních letech vysvětlují autoři průzkumů také konfliktem na Ukrajině, jelikož na Ukrajince společnost nahlíží pozitivněji než na předchozí žadatele o azyl.

Negativní pohled Čechů na cizince je vidět i na dalších číslech průzkumu. Například s tvrzením „cizí státní příslušníci s pobytem v ČR představují příliš velké bezpečnostní riziko“ souhlasí 63 procent Čechů, tedy téměř dvě třetiny populace.

Dále si pouze 40 procent společnosti myslí, že by v Česku každá etnická skupina nebo menšina měla mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků.