Hlavní obsah

Češi jako první viděli strukturu organického materiálu staršího než Země

Foto: JAXA

Povrch asteroidu Ryugu.

Českým vědcům se jako prvním na světě povedla zobrazit 3D struktura organických částí starších než Země. Podrobili zkoumání vzorek z asteroidu Ryugu, který odebrala japonská sonda Hajabusa 2.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čeští vědci jako první pozorovali trojrozměrnou strukturu zakonzervované organické hmoty z planetky Ryugu. Vzorky materiálu starého 4,5 miliardy let odebrala v roce 2019 japonská sonda Hajabusa 2. Získané výsledky přinášejí cenné informace k objasnění povahy organické hmoty, která mohla být v raných fázích Sluneční soustavy dopravena na Zemi. Mohla být i důležitou surovinou pro vznik života na naší planetě, uvedla v tiskové zprávě Akademie věd ČR (AV ČR).

Vzorky z asteroidu Ryugu jsou podobné typům meteoritů zvaným CI chondrity, které vznikly nahromaděním prachu mateřské mlhoviny pouhých několik milionů let po zrodu Sluneční soustavy. Sonda Hajabusa 2 dovezla na Zemi pět gramů vzorku. Českým vědcům poskytla japonská agentura JAXA pro výzkumné účely zrno asteroidu o velikosti přibližně 1,5 milimetru. Vědci mu dali jméno Radegast.

„Vzorky jsou tak vzácné, že byly odeslány jen několika laboratořím, včetně té naší, a mohly být prozkoumány výhradně pomocí mikroskopických technik,“ uvedl Martin Ferus, vedoucí Oddělení spektroskopie v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Vědci podrobili vzorek zkoumání pomocí řady pokročilých mikroskopických technik. Mimo jiné sestavili sérii tisíců snímků, které jim poskytly informace o rozložení hmoty ve studovaném vzorku. Českým vědcům se tak jako prvním na světě povedla zobrazit 3D struktura organických částí starších než Země.

Získané detailní snímky podle vědců ukazují všudypřítomný jílový minerál, ve kterém jsou zanořena zrna magnetitu, sulfidů železa, fosforečnanů a přítomné uhlíkaté hmoty. Takováto mineralogie je důkazem procesů zvětrávání primárních minerálů vodou, jež protékala tělesem v počátcích Sluneční soustavy.

Vzorky prozkoumali vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR na pracovištích brněnského výzkumného centra CEITEC a společnosti Tescan. První výsledky zkoumání shrnuje článek, který vyšel v časopise Nature Communications.

Doporučované