Článek
Propojená data České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce mluví jasně: V Česku se finančně vyplácí změnit práci. A to ve všech relevantních věkových skupinách.
Například: Čtyřicetiletý muž, který dostal výpověď, si typicky v následující práci finančně polepší o 11 procent. Pokud odejde dohodou, tak si polepší o pět procent.
Celkově si muži finančně polepší při výpovědi o osm procent a o šest procent, pokud odejdou z vlastního popudu. Ženy si při změně zaměstnání finančně polepší ještě víc, celkově až o deset procent při výpovědi.
Analýza se přitom opírá o robustní základnu dat od téměř 62 tisíc lidí, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti.
Fakt, že se změnou práce roste výdělek, je i jedním z hlavních argumentů, proč se Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodlo přepracovat systém podpory v nezaměstnanosti.
První měsíce téměř o deset tisíc korun více
Ve zkratce: Aktuálně platí, že první dva měsíce nezaměstnaný dostává 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, další dva měsíce 50 procent a zbylé podpůrné období, které se odvíjí podle věku, 45 procent. Zároveň platí finanční strop 24 608 korun, který vychází z průměrné mzdy. A ke všemu lidé, kteří odejdou ze zaměstnání z vlastní vůle nebo dohodou, dostávají po celou dobu jen 45 procent.
Nově má podpora v nezaměstnanosti vzrůst v prvním období na 80 procent, ve druhém zůstat na 50 procentech a ve třetím klesnout na 40 procent.
Zároveň roste i maximální výše podpory – nově to má být až 80 procent průměrné mzdy, tedy v letošním roce až 33 942 korun.
Novinkou je i vyšší motivace k rekvalifikaci. Pokud se příjemce podpory v nezaměstnanosti začne rekvalifikovat, stoupne mu opět podpora na 80 procent.
Neskrývaným účelem připravované změny je rozhýbat trh práce a vyslat zprávu, aby Češi byli sebevědomější pracovníci, kteří se nebojí měnit zaměstnání.
„Vytváříme daleko lepší podmínky pro to, aby lidé měli odvahu se sebevzdělávat, rekvalifikovat a hledat si novou lepší pozici a zvyšovat svoje příjmy a v neposlední řadě zvyšovat příjmy pro stát jako celek,“ shrnul to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) s dovětkem, že český trh je zatím poměrně strnulý.
Podle ministra se tato revize podpory v nezaměstnanosti přidá během podzimu k novele zákoníku práce v rámci druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Předpokládaná účinnost je pak od ledna 2026.
Větší klid na hledání rovná se větší výplata
Generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof zároveň vypíchl některé trendy, které z analýzy výplat lidí, kteří prošli podporou v nezaměstnanosti, lze vyčíst.
„Hlavní trend je jasný – když jdou lidé na trh práce, tak si najdou lepší uplatnění, než měli předtím,“ říká Daniel Krištof.
Z dat je podle něj také vidět, že ženy se spíš bojí říct o navýšení výplat. „A nový zaměstnavatel je ocení víc. V obou kategoriích (jak u výpovědí, tak dohod, pozn. red.) mají nárůst vyšší než muži,“ zmiňuje šéf Úřadu práce.
Vysvětluje i jistou nelogičnost v datech – tedy že lidé, kteří jsou propuštěni, si finančně polepší více než ti, kteří odchází sami nebo dohodou. „Je to kvůli tomu, že mají vyšší rezervu, dostanou odstupné a mají vyšší podporu. Mají tak i větší komfort najít si lepší práci,“ tvrdí Daniel Krištof.
Podle šéfa Úřadu práce může změna podpory v nezaměstnanosti přispět i k vyššímu tlaku pracovníků na růst výplat u stávajícího zaměstnavatele.
Příživnictví nezaměstnaných jako dědictví komunismu
Na úpravě podpory v nezaměstnanosti se podílel i Filip Pertold, zástupce výkonného ředitele v Institutu pro demokratickou a ekonomickou analýzu, a Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti Alma Career, pod kterou spadá i portál s nabídkami práce Jobs.cz.
Filip Pertold vyzdvihuje, že změna ve výsledku pomáhá i zaměstnavatelům. „Firmy mají problém najít správné lidi. Pokud to nezměníme, budeme mít špatné lidi na špatných pozicích,“ říká k aktuální strnulosti trhu práce.
Zároveň zástupce ředitele namodeloval, že pokud by se podařilo změnou přimět 100 tisíc lidí ročně ke změně práce, bude to pro stát znamenat o šest miliard korun více. Aktuálně se přitom výdaje na podporu v nezaměstnanosti pohybují kolem 10,5 miliardy korun a změna bude znamenat růst o 2,4 miliardy korun.
Analytik Dombrovský zase přirovnává podporu v nezaměstnanosti k povinnému ručení u auta. Pracovníci si ho platí, ovšem z dat je vidět, že se zdráhají pojistku vybrat. V roce 2023 se na státní politiku zaměstnanosti vybralo 25,8 miliardy korun a výdaje byly 23,6 miliardy korun.
„Pořád čelíme stigmatizaci lidí, kteří prochází krátkodobou nezaměstnaností. Je to dlouhodobé dědictví z doby komunismu. Zatímco v konkurenceschopných zemích člověk, který prochází změnou práce a díky tomu dosáhne na lepší uplatnění, je přínosem pro společnost,“ poznamenává Tomáš Ervín Dombrovský s tím, že i chvilkové nezaměstnání je vnímáno jako příživnictví.
