Češi chtějí hromadně přejít na „zelenou“ elektřinu. Brzdí je nepřipravený stát

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Petr H. z brněnského Žebětína říká, že má štěstí. Loni před Vánoci definitivně připojil domácí elektrárnu do distribuční sítě. S rodinou ji využívají na ohřev užitkové vody a ve slunných měsících i na dobíjení elektroauta. „Je to výrazná úspora. V posledních týdnech i něco málo posíláme zpět do sítě. Ale slyšel jsem, že se teď u nás připojit nedá. My to asi stihli na poslední chvíli,“ říká.

Řada jeho sousedů musí čekat, a nejen v Brně. Ve stovkách obcí a jejich částí teď nelze žádané fotovoltaiky připojit vůbec, anebo jen s omezením. Problém se týká hlavně okrajů měst s mnoha žadateli, ale také mnoha příhraničních oblastí.

Zájemci z distribuční firmy slyší zamítavé stanovisko s omluvami kvůli „nedostatečné kapacitě sítě“. Laicky řečeno, kabely, elektrické rozvody či starší trafostanice nestačí na rekordní rozvoj obnovitelných zdrojů. A distribuční firmy v části Česka nezvládají kapacitu sítě tak rychle rozšiřovat.

Brněnský Žebětín patří k lukrativním adresám, tvoří jej hlavně rodinné domy. A desítky domácností chtějí nový zdroj energie. „Celá spodní část městské části se teď nedá připojit. Přeložku sítě z nadzemních drátů do země chystáme už dva a půl roku. Není tak jednoduché donutit všechny majitele podepsat věcná břemena. Až lidem distributor napsal, že je nebude připojovat do sítě, protože kapacita nestačí, tak to najednou všichni chtějí,“ popsal starosta Žebětína Vít Beran (KDU-ČSL). Přeložka má být hotová na konci roku.

V městské části loni na podzim slavnostně otevřeli hasicí stanici za 35 milionů. „Všechno je tam zatrubkované, dopředu nachystané. S připojením fotovoltaiky ale musíme počkat, až dají celý spodek obce do země a posílí síť. Nastal velký boom a Česko na to nebylo připravené,“ doplnil starosta.

Podle dat Energetického regulačního úřadu se loni do sítě přidalo 33 805 elektráren o výkonu 315 MW. Co do počtu připojení je to více než trojnásobek oproti předešlému roku.

Drtivá většina připadá na fotovoltaiky. Solární asociace za rok 2022 eviduje 33 760 připojených fotovoltaik a celkovém výkonu 288,8 MWp. Oproti předešlému roku je to nárůst o 262 procent co do počtu elektráren.

Ředitel Solární asociace Jan Krčmář však zdůrazňuje, že mohl být přechod daleko rychlejší. Obrazně řečeno se v rekordním roce s fotovoltaikami připojilo jedno malé okresní město. „Nárůst je v přepočtu na obyvatele několikrát pomalejší než v Polsku nebo v Rakousku. Připojování je velký problém. V Česku jsme prostě zaspali i přes varování našich asociací. Způsob, jak se u nás alokuje, počítá či rezervuje kapacita sítě, není kompatibilní s tímto nárůstem. Následky teď nesou zákazníci a zájemci o levnou elektřinu,“ sdělil pro Seznam Zprávy.

Distribuční síť mají rozdělenou tři velcí hráči. Společnost ČEZ distribuce obstarává dvě třetiny území, firma Eg.D spadající pod E.on zajišťuje soustavu v jižní části republiky a Pražská energetika hlavní město.

ČEZ distribuce má na webových stránkách orientační mapu. Oblasti s omezenou připojitelností na mapě svítí červeně. Problémy evidují ve většině severních či západních Čech, nebo třeba Jesenicku a Šumpersku. Zájemci se tam dočkají odmítnutí, nebo mohou zapojit jen „bezpřetokový“ zdroj. Jinými slovy nemohou přebytečnou elektřinu prodávat zpět do sítě. Právě to je však jedna z klíčových výhod fotovoltaik, hlavně u zařízení s vyšším výkonem.

„S ohledem na velké množství podaných žádostí dochází v některých lokalitách k trvalému nebo dočasnému vyčerpání volné kapacity pro připojování OZE. Kapacita vedení, transformoven ani distribučních trafostanic není neomezená, a pokud se v jeden okamžik sejde velké množství požadavků na připojení výroben nebo odběrů, je nutné část žádostí omezit nebo zamítnout,“ uvedla mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.

V takovém případě distributoři se samosprávou připravují podklady na posílení sítě. Jak už naznačil žebětínský starosta, rychlejšímu tempu brání i složité povolovací procesy.

Distributorům tak trvá i roky, než síť v obci obnoví. Na každou výměnu kabeláže nebo výstavbu nových tras potřebují projektovou dokumentaci. „Musí být souhlasy vlastníků pozemků, dotčených orgánů státní zprávy i správců inženýrských sítí a vyjádření vlastníků pozemních komunikací. Komplikovaná je především majetkoprávní rovina. Vzhledem k tomu, že v zastavěných částech obcí a měst umísťujeme zařízení do země, není jednoduché zajistit koordinaci prací s ostatními správci sítí,“ doplnila Holingerová.

Firma loni investovala do modernizace sítě 15 miliard korun, asi 6 miliard z toho připadlo na připojení obnovitelných zdrojů. Letos na tuto oblast vyčlenila 6,5 miliardy korun.

Také Eg.D s působností v jižní části republiky hlásí podobné obtíže. Firma jen loni evidovala 37 tisíc žádostí o připojení OZE do sítě. Je to čtrnáctinásobek oproti roku 2020. Loni připojili do sítě 11 500 žadatelů. „Vzhledem k solárnímu boomu se bohužel objevují lokality, kde je současná kapacita vyčerpaná,“ sdělil mluvčí Roman Šperňák. Investice do sítě firma do roku 2030 navýšila o 8,5 miliardy korun.

Letos v březnu spustila také webovou Mapu připojitelnosti. Zájemci se mohou podívat on-line, problematické oblasti jsou označené modrou barvou. „V oblastech, kde už není volná kapacita pro připojení zdroje, pak lidé mohou instalovat bezpřetokové elektrárny s tím, že se pro ně může jednat o dočasné řešení a ve chvíli, kdy síť v dané lokalitě posílíme, si mohou zažádat o povolení přetoků,“ doplnil.

Přesnost však není stoprocentní, což potvrzuje Jan Kozel ze Žebětína. Podle mapy má být v „modré“ oblasti, přesto nedávno podepsal smlouvu o zapojení samovýrobny. „Podle ní můžu přebytky prodávat do sítě. Dostal jsem smlouvu o rezervovaném výkonu 7 kilowatů,“ uvedl.

Zájemci čekají v průměru tři až pět měsíců, než mají celou technologii připravenou. Mnohdy jim však další měsíce zabere otálení distributora. Ten ve finální fázi mění elektroměry a dává připojení do sítě zelenou, je však omezen lidskými zdroji. „Smlouvu jsme měli podepsanou loni v březnu. V září nám instalovali solární panely, v říjnu zbytek vnitřní technologie a pak jsme čekali do půlky prosince na připojení Eg.D,“ sdělil Petr H.

Stopka pro přetokové zdroje na mnoha místech Česka je problém hlavně z hlediska komunitní energetiky. Její rozvoj kromě toho brzdí nedořešené zákony.

V Brně mají v plánu propojit stovky veřejných budov, včetně některých žebětínských. „Čekáme na zákon o komunitní energetice. Školy a školky jsou v létě, kdy slunce svítí nejvíc, zavřené. Přebytky bychom nevyužili. Chceme je posílat zpátky do sítě s tím, že ve slunečně slabších měsících nakoupíme elektřinu za nižší cenu,“ vysvětlil Beran.

„Pro budoucí sdílení elektřiny je to velký problém“, přitakal Krčmář.

Taky ve Vestci u Prahy došlo při výstavbě nových ulic, včetně nabíječek pro elektroauta, k vyčerpání kapacity. „Nezbývá tak kapacita sítě pro nově stavěné domy. A vnímáme, že na tento problém narazíme i v naší průmyslové zóně, kde připravujeme projekt lokální distribuční soustavy, která má být energeticky soběstačná,“ sdělil starosta Tibor Švec (STAN).

Do projektu se mají zapojit desítky budov. Kromě slunce budou čerpat energii i z větrných mikroturbín, které se umístí na střechy. Přebytky ze solárů má spotřebovat třeba velká mrazírna.

Prvotní inspiraci čerpal starosta v Rakousku už v roce 2014, kdy se byl podívat do energeticky soběstačného regionu. „Kdo se tehdy do rozvoje myšlenky pustil v Česku, byl hned odpálkovaný s tím, že se to kvůli ceně jiných energií nevyplatí. Nikdo nechtěl platit třikrát až čtyřikrát víc jen proto, aby byl zelený,“ doplnil Švec, který je předsedou dobrovolného svazku obcí Dolnobřežansko.

Podle něj je nutné efektivně využívat energetické zdroje ve chvíli, kdy elektřinu vyrábějí.

Rozumné plánování spotřeby a variabilita sítě také souvisí s tím, že v Česku chybí přesnější legislativní vymezení pojmu Akumulace energie. Vyrobenou elektřinu tak nejde ukládat do velkých bateriových úložišť. „Někteří hráči zablokovali přijetí zákona, který by akumulaci umožnil,“ dodal Krčmář.

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se na změnách pracuje. „Očekáváme, že legislativní ukotvení různých forem ukládání energie přijde s tzv. transpoziční novelou energetického zákona, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu přislíbilo v brzké době předložit k připomínkám,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Důležití hráči v oboru žádají také průhlednější systém ohledně volné kapacity sítě. Podle Krčmáře se často limit v oblastí vyčerpá jen „papírově“, když o povolenku do sítě předem žádá velká firma. Chce elektrárnu s vysokým výkonem, ale do faktického spuštění jí chybí třeba ještě několik let. Může to však znamenat stopku pro desítky domácností.

„Potřebujeme transparentní systém, kdy si zájemci v reálném čase na webu ověří, zda je v jejich místě kapacita v distribuční soustavě,“ sdělil Krčmář.

Ministerstvo životního prostředí k novele energetického zákona „lex OZE 2“ uplatnilo připomínku. Distributoři mají volné kapacity uveřejňovat. „Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto naši připomínku přijalo a v návrhu zákona postoupeného Legislativní radě vlády je stanovena s periodou jednoho měsíce,“ doplnil Hladík.

Zákon má však řadu nevyjasněných otázek a jeho přijetí je v nedohlednu.

Solární boom v domácnostech zatím zahrnuje téměř výhradně rodinné domy. Novela zákona od letoška umožňuje snazší sdílení elektřiny v bytových domech. Růst je však velmi pozvolný. „Aktuálně od začátku letošního roku evidujeme celkem 25 žádostí na sdílení elektřiny v bytových domech s celkovým počtem 42 přidružených odběrných míst,“ sdělila Holingerová. Z toho osm bytových domů už energií sdílí.

Eg.D eviduje jedinou žádost bytového domu v Brně.

Pokud chce Česko razantně nakročit do éry zelené energetiky, musí podle Krčmáře zjednodušit povolování velkých pozemních fotovoltaiek.

Rozvoji přitom brání i vzpomínky na éru „solárních baronů“ okolo roku 2010. Velké sluneční elektrárny tehdy vznikly za podpory štědrých státních dotací a často ruku v ruce s korupcí. Mnohé obce jim tak do svých územních plánů daly červenou.

„Bez velkých pozemních a větrných elektráren se neobejdeme. Pokud je nezačneme stavět, tak česká ekonomika nebude konkurenceschopná se zeměmi jako Polsko, Rakousko či Slovensko, které budou sázet na čisté elektrárny,“ dodal Krčmář.