Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
I dospělí, kteří by se chtěli nechat očkovat proti černému kašli, si musí vakcínu doplatit. Záleží jaký typ a kde, ale pacienta to v průměru vyjde na sumu kolem tisícovky. O příspěvek může posléze žádat svou zdravotní pojišťovnu.
Tohle by se ale mohlo v blízké době změnit. Ještě v prvním pololetí letošního roku zasedne Národní imunizační komise (NIKO), kde se bude jednat o tom, že by dospělí měli jedno přeočkování proti černému kašli kompletně hrazené ze zdravotního pojištění.
Nebezpečí pro kojence
„Domníváme se, že v letošním pertusovém (pertuse = černý kašel – pozn. red.) roku je čas na to, aby to NIKO velice urychleně projednalo ve spolupráci s pojišťovnami a hradilo se minimálně první přeočkování v dospělosti plus kategorie těhotných,“ popisuje Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti.
Dnes mají očkování hrazené jen děti – kromě hexavakcíny ještě dvě přeočkování, a to v pěti nebo šesti letech, a pak znovu po pěti letech.
Černý kašel je na vzestupu. Letos už Státní zdravotní ústav registruje 2750 případů. Čeká nás tak patrně rekordní rok. Podobný počet infekcí se objevoval naposledy v šedesátých letech po zahájení pravidelného očkování dětí. Jaké to představuje riziko, vysvětluje primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.
Jak to vypadá v nemocnicích?
Epidemiologická situace je klidná. Končí respirační sezóna, takže ubývá i infekčních pacientů v nemocnicích, což se týká tedy hlavně chřipky a covidu. Kapacity máme dostatečné, léčiv je také dost. Více práce mají praktičtí lékaři. Hodně pacientů chodí s nějakými virovými onemocněními, které ale stačí vyležet doma. Nevidíme to tedy nějak dramaticky. Pravidelně se objevují vlny různých infekčních chorob, teď je to třeba černý kašel a určitě zase přijdou nějaké další hrozby. Musíme to sledovat a být připravení.
Nesetkali jste se tedy s výraznějším nárůstem pacientů s černým kašlem, kteří vyžadovali hospitalizaci?
Statistiky ukazují, že případů černého kašle jsou skutečně tisíce, ale je to onemocnění, které naprosto většinově končí v ambulantní péči a řeší ho praktičtí lékaři. Jenom zcela výjimečně a u malých dětí nutí k hospitalizaci. Nebezpečná je infekce zejména pro kojence do jednoho roku, proto také radíme, aby se očkovaly těhotné ženy v poslední třetině těhotenství, protože tím, že jsou očkované, předají protilátky miminku ještě v těhotenství, anebo potom formou kojení a ochrání ho v těch prvních měsících po narození.
Na druhou stranu z laického pohledu se šíří nemoci, které jsme brali vlastně za věc minulosti. Kromě černého kašle se v Česku také objevilo první úmrtí na záškrt za 55 let. Je tohle budoucnost, se kterou se budeme potýkat?
Před covidem se zdálo, že infekce zmizely. Kvalita našeho života, hygiena, očkování, všechno výrazně zlepšilo naše vyhlídky na dlouhý život, ale infekce nezmizely, vracejí se. Svět je otevřený, hodně cestujeme, napříč Evropou se pohybuje spousta lidí. Jsou tady tak určitě nové hrozby a nejde jenom o covid.
Očkování je úžasný objev medicíny
Je to tedy za vás i apel pro veřejnost, aby myslela na své zdraví, protože covidem to neskončilo?
My se snažíme šířit dvě poselství. Jako první tváří v tvář antivaxerskému hnutí a leckdy opatrným maminkám – očkování je nejúžasnější objev medicíny v oblasti infekčních chorob. Desítky let jsme díky tomu záškrt vůbec neznali, vymizela dětská obrna, lidé narození po roce 1989 neonemocní žloutenkou typu B. Vše díky očkování. A my moc prosíme všechny, aby dodržovali očkovací kalendář a i v dospělosti se radili se svým ošetřujícím lékařem o možnostech očkování.
A to druhé poselství – v případě, že se ve veřejném prostoru vyskytuje nějaká infekce, měli bychom být ohleduplní. Měli bychom si vzít respirátor nebo roušku, pokud jedeme například hromadnou dopravou k lékaři. Není na tom nic špatného. A opačně bychom měli být tolerantní k těm hodně nemocným lidem kolem nás, kteří třeba chtějí chránit sami sebe, a tak nosí roušku nebo respirátor.
Hraje v šíření černého kašle nebo záškrtu roli migrace?
Uprchlíci k nám začali chodit někdy před dvěma lety, pokud se bavíme o Ukrajině. Inkubační doba těchto infekcí je do tří týdnů. Jednoznačnou a přímou souvislost to tedy nemá. Je potřeba ale říct, že prostě hodně cestujeme a všechny tyto nemoci včetně třeba dětské obrny se vyskytují v Asii nebo Africe a je potřeba na to myslet.
Před dovolenou bychom se tedy měli poradit o očkování, nejenom třeba proti tyfu, ale i proti těmto klasickým infekcím. Měli jsme případy, kdy k nám tyto infekce zavlekli třeba lidé z Indie nebo Afriky a je nutné to monitorovat.
Vidíme to třeba u HIV, kdy se začalo vykřikovat, že narostl výskyt o stovky případů. Ano, my máme třeba ve sledování zhruba 700 pacientů z Ukrajiny, kteří jsou HIV pozitivní. Jsou to ale lidé, kteří k nám přišli, vědí o své infekci, a pokračují tady v léčbě. A my víme, že pokud je někdo proti HIV správně léčený, tak nemůže nakazit nikoho dalšího.
