Zemřel letos první člověk s černým kašlem. Nakažených rapidně přibývá

Nebezpečný černý kašel se dál šíří závratnou rychlostí. Minulý týden statistici zaznamenali doposud nejvyšší sedmidenní přírůstek nakažených za letošní rok – nahlášeno bylo 827 případů.

Od začátku roku pak onemocnělo celkem 3101 lidí, což je nejvyšší číslo za posledních 60 let.

Statistici v pravidelném reportu také uvedli, že v sedmém kalendářním týdnu jeden člověk nakažený černým kašlem zemřel. Byl ve věku mezi 55 a 64 lety.

Mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veronika Krejčí pro ČTK doplnila, že šlo o muže z hradeckého kraje, který zemřel 10. února a měl i další vážná onemocnění. Onemocnění černým kašlem nebylo bezprostřední příčinou jeho úmrtí, uvedla.

Jedno úmrtí na černý kašel evidoval SZÚ i loni, předtím v roce 2014. V obou případech šlo o seniory. V letech 1984 až 2004 nemoci v Česku nikdo nepodlehl, od roku 2004 evidují lékaři podle SZÚ čtyři úmrtí neočkovaných kojenců.

Seznam Zprávy přinášejí odpovědi na nejčastější otázky, které se černého kašle týkají.

Nejzávažnější formy černého kašle postihují zpravidla kojence. Zvláště nebezpečné může být onemocnění u neočkovaných malých dětí nebo těch, jejichž matka nebyla očkována.

„Imunitní systém takto malých dětí je nezralý a není vždy schopen se s onemocněním vyrovnat. Je poměrně těžké a dlouhodobé, na rozdíl od běžných viróz nebo klasických respiračních onemocnění,“ vysvětluje epidemiolog Roman Prymula.

V nejhorších případech je onemocnění i smrtelné. „Kašel je velmi dráždivý a záchvatovitý. Malé dítě se v podstatě až zastaví ve svém dechu. Protože není schopno už dále kašlat a není schopno se nadechnout, může se udusit,“ dodává epidemiolog.

Těžší průběh hrozí i seniorům a lidem se zhoršenou imunitou.

Zpočátku vypadá černý kašel jako běžné nachlazení. Objevuje se zpravidla mírná horečka, rýma, kýchání a suchý kašel.

Po týdnu až dvou ale kašel nabývá na závažnosti. Vyznačuje se záchvaty intenzivního kašle, po nichž následuje typické „zakokrhání“ nebo sípavý vdech. Tyto záchvaty často končí vykašláním hustého průhledného hlenu. Ten může mít na svědomí pocity dušnosti. Po silném záchvatu občas dochází ke zvracení.

Jako důsledek černého kašle se navíc může objevit zápal plic, otevřené nebo prasklé cévy i problémy s dýcháním a zástavy dýchání. Při silných záchvatech může dojít dokonce ke zlomení žeber.

Lidé by se měli vydat za lékařem ve chvíli, kdy kašel trvá delší dobu a nic na něj nezabírá. „Typicky jde o dlouhodobý kašel, který trvá týdny. Když se dotyčný zajíká a nemůže popadnout dech, jsou to opravdu poměrně závažné signály,“ radí Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.

K léčbě se potom používají antibiotika. Aby však byla co nejúčinnější, je nutné ji zahájit v raném stadiu onemocnění. U závažnějších případů, kojenců nebo starších osob může být nutná hospitalizace.

V prvních třech dávkách se vakcína proti černému kašli obvykle podává v rámci takzvané hexavakcíny. To je kombinovaná očkovací látka, která kombinuje očkování proti několika nemocem najednou.

Poprvé se očkuje ve dvou a čtyřech měsících dítěte. Přeočkování je potom zpravidla okolo jednoho roku. Poslední povinné očkování je v pěti a 10 nebo 11 letech.

„Máme pět dávek a pak už proti černému kašli neočkujeme. Teď se velmi intenzivně diskutuje o tom, že by bylo dobré přidat další dávku v pozdějším věku, ale zatím k tomu není plošný souhlas,“ konstatuje Prymula.

Podle lékařky Šebkové navíc někteří rodiče požadují pozdější očkování, protože se bojí nežádoucích účinků v nízkém věku dítěte. „V současné době je ale větší pravděpodobnost nákazy černým kašlem než závažného nežádoucího účinku. U malých dětí bych byla hodně opatrná, může to pro ně být smrtelné,“ zdůrazňuje.

Ano, ale pro dospělé je očkování čistě dobrovolné. Očkování si lidé musí hradit sami. K dispozici jsou na trhu aktuálně dvě kombinované vakcíny – Boostrix a Adacel. Cena se pohybuje mezi 700 a 1200 korunami v závislosti na konkrétním typu vakcíny.

„Byli bychom rádi, kdyby to bylo alespoň částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění,“ podotýká Šebková.

Praktičtí lékaři zpravidla na propadlé očkování proti černému kašli neupozorňují. „Máme zákonem a vyhláškou podložené očkování proti tetanu, kde je jasně řečeno, že se přeočkovává po 10 letech. A žádné jiné povinné očkování pro dospělé nemáme,“ vysvětluje Prymula.

Odborníci očkování důrazně doporučují těhotným ženám. Díky tomu jsou čerstvě narozené děti chráněny ještě v době, kdy nemohou být očkované povinnou vakcínou.

Ano, podle Ministerstva zdravotnictví (MZČR) je aktuálně dostatek očkovacích látek pro děti i dospělé.

„Očkovacích látek i léčiv je dostatek navzdory dočasným výpadkům dodávek a všichni, kdo mají zájem se očkovat, je mají k dispozici,“ sdělil ředitel odboru ochrany veřejného zdraví MZČR Matyáš Fošum.

Zástupci ministerstva i odborníci apelují na veřejnost, aby se nechala očkovat a dodržovala základní hygienická pravidla. Vakcinaci doporučují především těhotným ženám, lidem pohybujícím se v blízkosti dětí, osobám se sníženou imunitou, chronickým onemocněním a zdravotníkům.

„Nárůst černého kašle je běžný v 3-5letých intervalech a jediné, co tyto nárůsty efektivně mírní, je pravidelné očkování a přeočkování. Prosím, očkujte se. Jde o bezpečnou a funkční prevenci,“ zdůrazňuje Roman Chlíbek, předseda Národního institutu pro zvládání pandemie a předseda České vakcinologické společnosti.

Dříve se používala takzvaná celobuněčná vakcína, která často způsobovala nežádoucí reakce. Postupem času se proto začaly upřednostňovat šetrnější vakcíny.

„Někteří spekulují, že účinnost může být mírně snížená, ale podle různých studií je to skutečně poměrně srovnatelné. Takže tady já nějaký velký rozdíl nevidím,“ myslí si Prymula.